Pane Václave, není to problém jednoduchý.Ale vezměme příklad:separát v boxu má kritické pásmo znečištění výkaly a močí 120x50cm od zadní hrany boxů.Nastýláme 0,4-0,5litru separátu s vápencem.Jsme schopni čistotu a kvalitu udržet, protože v boxu jsou při správném nastavení vymezovácí zábrany a prsní opěrky výkaly jen ojedinělé.Docilujeme vesměs suchého lože!Druhý přklad:kotcové ustájení, s plochou lehárny-4,5m2 na kus.Plocha slouží k ležení,pohybu,kálení,močení, střetům atd.Kvalitu podestýlky přes veškerou snahu nedocílíte.Jedině za cenu velkého množství separátu a raději 2xdenního přistýlání.Bohužel nevím, zda projektant nenavrhuje každodenní odkliz.To by bylo něco o tzv. diskomfortu.To raději nikoliv!Z vlastní zkušenosti z jednoho podniku v SV Čechách vím,že dvoudenní cyklus nastýlání u starších telat byla katastrofa, protože z podestýlky se stala hustá kejda.Zkusili jsme porodní kotec se separátem , s výškou nastýlky nad 30cm.Denně se nastýlalo směsí separátu a vápence a situace se dala kontrolovat.Kráva v kotci nepobývala déle než 48hodin.Domnívám se ,že kdybyste zvolili boxy se separátem, bude to lepší řešení.Přeji vám dobrou volbu O.D.

Pane docente,před časem jste hodnotili různé typy podlahovin v boxech.Máme VKK s boxy se separátem. Teď chceme rekonstruovat K 174 pro krávy suchařky a porodní kotce.Projektant nám navrhuje, aby to také bylo na separátu.Upozorňuji, že to bude všechno v ne boxech ale v kotcích.Prosím sdělte mně svůj názor.Nejsem z toho moc nadšený.Diky předem.Jste totiž jediný komu věřím.Ten kravín jste taky konzultoval.Tenkrát jste řekl, že separát je prima pro krávy ale ne pro peněženky.Měl jste pravdu!S pozdravem V.J.

Vážená paní poradkyně a pedagožko!Je to kombinace úplně perfektní.Jak vám pomoci?S tištěnou formou to asi nepůjde.Ale třeba bych vám mohl pomoci dostat se k publikaci přes CD a to pokud mě zašlete vaší emailovou adresu.Jinak i jménem své bývalé spolupracovnice a spoluautorky I.Bečkové Vám děkuji za uznání kvality.Mějte se hezky!Doležal

Pane docente!Před časem jsem si přečetla recenzi na váš učební text pro střední odborné školy:Chov skotu a welfare.Pátrala jsem a zjistila ,že jí má naše paní ředitelka někde zašitou v šuplíku, aby se k ní normální kantor nedostal.Měla jsem možnost ji prolistovat a od té doby ji chci vlastnit.Pro nás kantory,ale i akr.poradce je to vynikajíci pomůcka.Perfektně zpracovaná a co hlavní, je použitelná.Prosím, sdělte mně, zda je možné se k ní nějakou formou dostat.Ve Slezské sdělili, že na nové vydání nemají finance.Vydávají zbytečnosti, ale na tuto perfektní učebnici peníze neseženou.Předem vám moc děkuji za pozitivní odpověď.Přeji hezký večer.

Milý Jarko, mám časté diskuse s chovateli, kteří odchovávají "mléčná" telata skupinově.Tvrdí ,že je to bez problémů.Věřím jim!Ano, oni problémy nemůžou identifikovat, protože nemají žádné srovnání, žádný etalon.Jedinou metodou ke zjištění event.rozdílů je experiment.Takže, jakákoliv interpretace výsledků bez experimentu je poněkud zavádějící.Např. tvrzení, že dojení v robotu je lepší než v dojírně a naopak , je spekulativní do té doby než se uskuteční experiment na jednom stádu, ve dvou identických chovných podmínkách, stejném managementu atd.Teprve tyto výsledky mohou napomoci k hodnověrnému tvrzení o přednostech jedné či druhé technologie.Rozepsal jsem se, protože to je základ.To ostatní je demagogie, propaganda,prodejní taktika atd.Jsem vám vděčný za vaší reakci na přednášku v Koutech. A co se týká prvotelek, určitě vám s argumenty pomohu!Zdraví vás Olda D.

Vážený pane docente,vážený proto, že Vás mnoho let obdivuji za Váš přístup k nám provozákům.Včera na semináři v Koutech jste nám prezentoval přednosti VIB před kotci, na podrobných tabulkách z výsledků Vašich i švýcarských.Přesvědčil jsem se sám a mnohokrát, že boudy, když se jim dá vše jak má být, tak jsou to nejlepší pro odchov telat a následně pro krávy.Ta telata jsou nesrovnatelně lepší v kondici, životaschopnosti.A ty krávy jsou z nich na první pohled lepší.Tu zkušenost mám takovou, že na jedné naší farmě jsmě měli kotcové ustájení a na druhé Vib.% odpadu z kotcového ustájení bylo enormní.Možná, že se tam podepsala obsluha.Ale po změně na Vib, to tam bylo bez problémů.Tak tedy, dávám Vám za pravdu.A co se týče prvotelek zvlášť, začnéme se nad tím zamýšlet!Ozvu se ještě,k Vašemu přesvědčování ostatních spolupracovníků.A zdraví vás Jarka

Moc jste mě potěšil.Hlavně tím, že stále čtete a že se snažíte být v obraze.Ono se to bude jednou hodit!Buhví,jak to všechno bude?!Věřím, že zemědělství bude za pár let tím nejváženějším oborem lidské činnosti.Srdečně vás zdravím!O.D

Milá absolventko Čerstvá, víte že jste mě donutila abych se začervenal?Hezký pocit!Díky!O.D.

Vážený pane docente,narazil jsem na vaše stránky čirou náhodou.Učil jste mě, konzultoval moji diplomku a navíc jsem byl v r.1998 ve vaší zkušební komisi, jako zkoušený.Mohu se připojit k "čerstvé absolventce".Vaše přednášky byly takové, že jsme se na ně vždy těšili(byly v úterý ve 14hod.),protože jsme si pokaždé něco dobrého a praktického odnesli.Navíc to vše bylo s humorem.Moje státnice byla navíc i s jemnou ironií, která neurazila, ale nutila k zamyšlení.Přesto,že pracuji již 5let mimo obor zootechniky,snažim se zůstat v obraze.Takže, vaše články si vždycky s potěšením přečtu, protože něco říkají!Není to planá teorie,ale jsou to odpovědi na tíživé otázky praktiků.Srdečně vás zdraví,Honza Vávra

Pane docente,na svou obhajobu DP v tomto týdnu do konce života určitě nezapomenu.Ne proto, že jsem předvedla vrcholný výkon ,ale proto, že jste ze mne vytáhl znalosti,které by byly v mém mozečku neproduktivně uhnízděny.Jste formát,vtipný, milý,usměvavý a hlavně moudrý!Viz vaše závěrečné slovo!Na UNI takové osobnosti se musí bohužel hledat ale nenajdou se.Přeji vám hodně zdraví a štěstí!Někdy nashle!T.R.

Dobrý den, v rozhovoru budu pokračovat velice ráda. Téma mé bakalářské práce bylo "Frekvence výskytu zánětu pupečního pahýlu telat v závislosti na použité dezinfekci při ošetření telete po narození". Podnik těsně před započetím pozorování zkrátil délku setrvání telete u matky na porodně z jednoho dne na cca dvě hodiny. Záněty se okamžitě přestaly vyskytovat a došlo k rapidnímu snížení úhynů (z 13 % na 4%). Rezervy vidím ve způsobu ustájení telat do odstavu. Například dosluhující dřevěné ohnilé a polorozpadlé boudy bez možnosti řádné dezinfekce, nebo zapařené neprodyšné plastové budky (ořezané nádrže na propilenglykol)často do poloviny zaplněné neodklizenou podestýlkou neustále vlhkou...V Uhříněvsy mě zaujal nově postavený přístřešek pro telata s protiprůvanovými stěnami a stahovací roletou. Myslím že by bylo celkem zajímavé zhodnotit tento typ ustájení z hlediska úhynů, přírůstků telat v nich ustájených, nákladů na výstavbu a zisků dosažených případnými nižšími úhyny, lepšími přírůstky. Mohlo by vzniknout doporučení pro chovatele kteří chtějí ustájení pro telata renovovat. Obávám se ale jestli nebudu nosit dříví do lesa, protože toto už je nejspíš dávno zpracované...

Moc Vám děkujeme za ohlas na náš článek.Přišlo jich víc, mnozí přímo telefonují.Jsme rádi,že zdravý rozum začíná získávat svoje priority.I když, v tomto týdnu jsem již popatnácté "předsedoval"státní zkušební komisi na ČZU a byl jsem ze znalostí ekonomiky a zemědělské politiky nastupující zemědělské inteligence přímo šokován.Hrůza!Tito lidé jsou schopni si přečíst max.nadpisy reklam a podle toho se řídí.Publikovaný výpočet bude za několik dní aktualizován na současné ceny.Zdraví vás O.D.

Hezkou předpůlnoc přeji s omluvou za zpoždění.Váš záměr, vybrat si téma diplomky o vlivu frekvence dojení na ukazatele užitkovosti,reprod. atd. vám příliš nedoporučuji .Pro jednoho člověka je to supersousto, těžko spolknutelné.Navíc, kdyby se mě taková diplomka dostala do rukou, tak bych měl a priory desítku připomínek, které by nebylo lehké zodpovědět.Experiment, lze vykonat tehdy pokud zajistím minimum rozdílných podmínek v souborech.Resp.snížím počet měnících se faktorů.Dvě či tři stáda v rozdílných podmínkách by vám zcela určite nedaly věrohodné výsledky, a to získané s nadměrným úsilím.Když jsem dělal podobný experiment, tak to bylo na podniku s fantastickým vedoucím, který měl enormní zájem na hodnověrném výsledku.Bylo to v jedné stáji,se stejnými ošetřovateli, se stejným krmením, na jedné dojírně atd.To dalo jakýsi hodnověrný výsledek, který mohl být statisticky zpracovám.Obávám se ,že takový podnik najdete jen s obtížemi.
Zkuste se zamyslet spíše nad kvantifikaci chyb, vzniklých při nedodržování rutin.Na př.pravidelnost zahajování dojení ,zakrmování, přihrnování atd.Průběh a struktura životních projevů dojnic při 2x,3x denním dojení,event. při dojení robotem.Struktura pracovních operací a spotřeba práce při různých rutinách.To jsou velice aktuální témata.Obrovské rezervy jsou při odchovu telat.Otázka prvních hodin, prvního dne života telete.Vyhodnocení chyb.Monitoring závad, cesty k jejich odstranění ap.
Zdravím vás, a můžeme v rozhovoru pokračovat.DN, O.D.

Dobrý den, volím si téma diplomky a chtěla bych sledovat vliv frekvence dojení na ukazatele užitkovosti (rozhoduji ještě jestli produkční nebo reprodukční - to případně podle chovu a dostupných podkladů pro zpracovávání, popřípadě i obojího)čerpat by se dalo i z Milk profit data. Měla jsem v plánu do sledování zahrnout podnik kde dojí robotem a porovnat ho s podnikem kde dojí klasiku 2x denně a podnikem kde dojí 4x denně (skupinu v rozdoji) - tam s tím ale přestali - nepochybně díky nákladům.Dále se obávám neprůkaznosti díky okolním vlivům týkající se odlišného krmení a dalším vlivům na užitkovost v těchto různých chovech. Samozřejmě nejlepší by bylo najít chov kde dojí jak robotem, tak v dojírně a ještě rozdílně často aby ostatní podmínky byly vskutku shodné a to asi nebude reálné. Proto se chci zeptat na váš názor zda do toho mám jít nebo ne, popřípadě co byste mi doporučil. Děkuji za odpověď.

Vážený pane docente, když jste přišel již před mnoha lety s myšlenkou, že nádoj není tak důležitý jako zisk z krávy, tak jsem s vámi trochu nesouhlasil.Vždyť vyšší nádoj je automaticky vyšší zisk.Ale postupně jsem se přesvědčoval, že s narůstajícím nádojem narůstají dost hodně náklady.Takže teď mohu potvrdit vaše tvrzení.S třikrátdenním dojením začít po důkladných výpočtech rentability.U nás to při 8,5tis.lt moc nevychází kvuli reprodukci,zánětům,kulhání a hlavně kvůli lidem, kteří tu noční směnu odflinkávají.Díky za tu studii vám i vašemu kolegovi Staňkovi.Takto by se měli naučit přemýšlet všichni funkcionáři podniků, kteří mají rozhodovat.Hodně zdraví, přeje Vašina

Zatím jsme ve zpoždění.Proti tepelnému stresu nejsou dosud vymyšleny žádné tabletky.Metody ochrany jsem popsal v Našem Chovu č.9/08.Pokud budete chtít, tak mě sdělte email a já vám jej v určité podobě pošlu.Je tam i vyhodnocení jednotlivých způsobů ,co do účinnosti.Samotné ventilátory nejsou dostačující.Když do toho zapojíte skrápění krav,tak to má účinnost mnohem větší.Nejde jen o užitkovost, ale také o reprodukci,o sníženou imunitu (mastitidy), chování krav atd.Nebrat zmlžovací ventilátory!To vše je vysvětleno v uvedeném článku.V současné době portug. a italští výživáři laborují s živými kvasinkami kmene CBS 493.94, které důsledky T.S.značně eliminují.Připravuji o tom článek.Zatím je to obestřeno tajemstvím(dávkování),ale to se dá empiricky nalézt.Sám jsem zkoušel u mléčných telat přidat do starteru pivovarské kvasnice.Zvýšil se příjem o skoro 12% a to v letním období.Ale to byla jakási štychprůba.K exaktnímu pokusu jsem se již v důsledku mého odchodu z ústavu nedostal.Zdraví vaším krávám,i vám přeje O.Doležal

Jsme spolu s kolegou Staňkem rádi, že článek v Černostrakatých novinkách měl ohlas.Přišlo mnoho zajímavých námětůa lze se domnívat, že ta studie trefila do černého.Určitě dopracujeme studii na aktuální ceny.Potom budou rozdíly ještě zřetelnější.Ale přesto, není pro mnohé chovatele zbavit se starých rutin.Ať to stojí cokoliv.Ale ono se musí se vším pomaloučku polehoučku.O to to bude přesvědčivější!Krátce před mým odchodem z ústavu jsem se pokoušel s jedním chovatelem získat výsledky z 1x denního dojení vysokoužitkových kra.Bylo to více než zajímavé.A krávy si na to zvykaly dokonce bez zánětů.Ale to se snad jednou dopracuje.Věřím tomu, že se výzkum bude zase zabývat i pro chovatele užitečnější tématikou!

hezký den, jaké jsou možnosti a vůbec jaké prostředky na trhu můžou zabránit dobře poklesu užitkovosti u krav v létě. děkuju Janota

Plně souhlasím s p.Janků.I když jsme nadojili potom o 10% méně, ale uspořili jsme více než jsme mysleli.Hlavně nemame starosti jak obsadit večerní dojení.To se začalo dost odbývat.Přestalo se desinfikovat a mýt.Ten návrat na 2x dojení je více než rozumný.A teď to máme doloženo i výpočtem.A to příi 8,m-kč za litr.No, je to snad jasné!

Pane docente, moc vám a vašemu kolegovi Staňkovi děkuji za článek v ČSnovinkách.Poslechl jem vás už pred půl rokem a vubec nelitujeme!Kde bychom byli při těchto cenách za mléko pří 3xdenním dojení.Když vidím v sousedním družstvu jak honí krávy do dojírny i 6xdenně ,pak se nedivím, že nadávají na ceny.I 3x denní dojení je drahé a je nad síly našich sedláků.Díky ješte jednou a teším se na další vaše usměrňujíci nebo spíše umravňující články.