Pane kolego, před drahným časem jste nám konzultoval záměr na farmu, kde se využilo stávajících starších stájí a nově postavené stáje. Vytýkal jste záměru především strašně dlouhé cesty do dojírny. To projektant nerespektoval a my jsme si mysleli, že to přežijeme. Teď toho litujeme, protože zdraví nohou krav je zhoršené a také doba dojení se zbytečně zdržuje. Je nějaká možnost s tím něco dělat? Moc vám děkuji za váš názor a děkuji i za vaši poradnu, která je perfektní učebnicí, nezávislou na firmách. Zdraví vás Jirka P.

Milý Jirko, na tu konzultaci vzpomínám. Myslel jsem si, že to obhájíte. Ale jak je vidět, šéf měl "pravdu". Pozor, i za pravdu se někdy upaluje. Teď se musí řešit následky.A jak? Zpohodlnit pohybové (přeháněcí) chodby. Dlouhé cesty po tvrdém betonu jsou průšvih. Pokud následně položíte změkčující rohože s knoflíkovým dezénem, a to po celé délce trasy, situace se zlepší. Investice bude 100% návratná. Zabraťe tomu aby přecházela skupina pod širákem, na žáru slunce, v dešti, větru. A´t nechodí krávy proti sobě z a do čekárny atd. Ono se toho moc napravit nedá, ale přesto, uvidíte sám, jak se krávám na změkčené podlaze prodlouží krok! Držím palce! A snad budete příště při investicích, na dodavatele a projektanta přísnější. Nedůslednost i v detailech se vždy prodraží! Zdraví vás O.D.

Dobrý de! Ve stáji pro 200krav máme mlžiče s ventilátory. Myslím, že to nebyla šťastná volba. Krávy mají dechovou frekvenci vysoko nad 40. když jsem začal krávy (druhou stranu) kropit hadicí, tak na to krávy začaly pozitivně reagovat. Mlžiče jsou s minimálním efektem. Myslím, že krávy té druhé straně s kropením závidí! Ale neumí to nahlas srozumitelně sdělit. Tak tedy, mlžení vypínám a budu si jezdit po krmné chodbě a krávy zalévat jako na zahrádce. Pane kolego, měl jste v tom článku v Našem chovu pravdu. Jenom firmy se nedají poučit! Zdraví, Jirka P.

Milý kolego, dělejte to tak, jak píšete. Všechna naše sledování mluví o nízké efektivnosti mlžení. Určitě jste to slyšel na mých školeních. Pokud pošlete emailovou adresu, pošlu vám svou publikaci z r.2010 o tepelném stresu. Mlžit v politice a ve stáji není dobré. A na dotaz jak v rodině? Židé znají pojem :bílá lež. Ta nikomu neuškodí!!! Zdraví vás O.D.

Vážený pane, pravidelně sleduji vaši poradnu. Myslím, že je to to nejlepší ,co je teď na zootechnickém internetovém trhu. Odpovídáte s humorem, nadhledem a hlavně neprosazujete určité výrobce. Byl jsem na vaší přednášce v Protivíně a zjistil jsem, že dostat z vás ,kdo a nebo co je nejlepší nikdo nedostane. Řeknete přednosti i nedostatky u všech. A to se mně líbí, že nejste žádným zástupcem nějaké firmy. Teď, najít nezávislého poradce je nadlidský problém. Takže malý letní dotaz. Blíží se tropické dny. Můžeme kropit krávy pomocí hadice s koncovkou z krmného stolu a jak často? Připadá nám to jako operativni metoda. Co na to říkáte? Pevné zdraví vám přeje JirkaP.

Příteli Jiří, jsem rád, že mne vidíte tak jak píšete. O objektivitu se snažím. Jinak by mně chovatelé brali s velkou rezervou. Takže, pokud budu zdráv a živ, budu v tom pokračovat. Vždycky se mně protivili lidé, kteří pracovali na dva, tři úvazky, celkem na 200-300%. To nemá s poctivostí nic společného! A teď k dotazu. Pokud to chcete dělat tak, jak píšete, tak je to bezva! Před mnoha lety jsme využívali pojízdný sadový postřikovač za malotraktorem. Uvažujte, že se na povrch neostříhané krávy "vejde" až 2,5litru vody. Ta se při 30 °C odpaří cca za 2,5-3hodiny. Po tu dobu působí evaporačně! Takže, snaha je , udržovat krávy, telata, skot mokré, po celou dobu existujícího tepelného stresu. Sledujte dechovou frekvenci. Nebezpečí vzniká již při DF >40 dechů za minutu. Pošlete mejl a pošlu vám svou publikaci o TS přes úschovnu. Teď je velice žádaná! Zdraví vás, O.D.

Vážený pane ,již několik let jezdíme s dětmi každý týden kolem pastvin kde je celoročně stádo krav teď i s telaty.Nejbližší kravín je asi 2 km jak je to s produkcí mléka těchto krav? Nikdy jsem o tom nepřemýšlela až teď když se děti začali ptát. Moje babička měla doma 5 krav ráno podojila pak vyhnala na pastvu a večer zase podojila. My jsme měli jenom kozu, ale ta se taky dojila 2 krát za den aby meněla zánět. Jak je to tedy s kravama které jsou celoročně venku .Můžete mi to prosím objasnit .Asi je to ostuda nevědet ,ale větší je se nezeptat .Doufám v odpověď a děkuji Jitka B.

Paní Jitko, jsem rád, že jsou ještě lidé, kteří přemýšlejí o tom co okolo sebe cestou vidí. Patříte k nim a to je bezva. Ty kravičky na pastvě, spolu s telátky patří do skupiny skotu, která je chována extenzivně. Jsou to tzv. krávy bet tržní produkce mléka, kam patří masná plemena skotu. Jsou to plemena, která produkují jenom tolik mléka, aby uživila telata do cca půl roku věku. Telata sají mléko a přiživují se pastevním porostem. Telata narozená koncem zimy mají na konci pastevní sezóny hmotnost (váhu) vyšší než 200kg. Potom se jalovičky vyčlení, prodají se jinému chovateli k obnově či založení stáda, nebo se začlení do vlastního stáda, kde jsou ve věku cca 18 měsíců "zapuštěna" býkem či inseminací.
Býčci jsou prodáni k dalšímu výkrmu, nebo pro plemenitbu. Chci podotknout, že maso z těchto plemen je vynikající kvality, kterou normální člověk bohužel nepozná. U nás se chová vice než 10plemen masného skotu, různého zbarvení, chování i náročnosti. A je dobře, že naší krásnou krajinu nádherně ozvláštňují. Mléčná plemena, to jsou plemena, která se převážně nepasou! Jejich nároky na výživu jsou jak u aut třídy Formule 1. Tyto krávy leckde dojí i více než 50litrů za den. Pokud by se pásly, tak takovéto užitkovosti nikdy nedosáhnou. Jsou to komerční chovy, které musí produkovat mléko levněji než za 8,-Kč. Jinak by byly neefektivní. Masné krávy mj. slouží i k udržování krajiny. Takže, až pojedete okolo stáda na pastvě, pořádně si ty kravičky prohlédněte. Jsou bíle´é, černé, červené, strakaté, bílomodré atd. Je to nádherný pohled! Moc vás zdraví O.D.

Dobrý den ,děkuji za odborný výklad. V podstatě je to jako u divokých zvířat, jen jsou šlechtěny pro maso. Jenom mě mátly ty krávy Formule 1. Jen ještě,potkáváme ne jedno ale tři stáda krav barvy slonové kosti a nikdy nezapomeneme přibrzdit, ten pohled se nedá okoukat. Přeji Vám pěkné a pohodové léto.Ještě jednou děkuji za odpověď Jitka B.

Hezký den pane docente! Setkali jsme se ve čtvrtek v Brně. Seděl jsem u vedlejšího stolu, kde jste měl diskusi s jednou "bio"chovatelkou.Vychutnával jsem si vaší logickou argumentaci a přebíhal mně mráz po zádech nad frázemi oné paní. Všiml jste si jejích špinavých rukou a mastných vlasů? To tedy moc "bio" nebylo! Jaká musela být kvalita mléka od takovéto hygienicky upravené dámy. Obdivoval jsem vaší trpělivost a ochotu se bavit s fanatiky. Oni nepotřebují věcné argumenty. Jim stačí víra jak Svědkům. Zdravím vás, i vaše přátele. J.J.

Příteli Jaromíre, to byla paní, která by ve jménu dobra upalovala všechny chovatele, kteří krmí směsnou krmnou dávkou, kteří odchovávají telata ve VIB, kteří "vycucávají" krávy do mrtě, kteří nemájí u 400ks kravína výběh, atd, atd. Proti fanatismu je třeba bojovat argumenty, klidně, věcně,a le ona ta blbost v podvědomí, resp. povědomí části veřejnosti vítězí. Lidé si totiž neuvědomují, že i ta bio, natur, ekoprodukce je až teprve na tom prvním místě spojena s prašulema. Fanatiky nepřesvědčíte sebedokonalejšími klinickými studiemi. Je uzdravuje víra v nádherně výživnou mrcasovitou mrkev, zapíjenou mlékem z cisterny plné much a mléčnice plné koček a kočičinců . To je můj neblahý dojem z jedné farmy v sev. Čechách, kam jsem nechtě zavítal. Nezevšeobecňuji! Ale jakmile takový chovatel se instaluje do role spasitele zdraví všeho obyvatelstva, tak mně naskakuje kopřivka! A říkám si, tady diskuse a argumenty nepomáhají.Takže, i já vás moc a moc zdravím a díky! A na shledanou v lepších časech W+V) O.D.

Nic více a nic méně-PLNÝ SOUHLAS! Národ by neměl biozblbnout! Už se zblbnul mockrát a nikdy to nebylo dobré. Jóó, takové bioovarové koleno, to je určitě zdravější jak nebio! Pozdrav od B.B.

Dobrý den pane docente, zabývám se antikvární zootechnickou literaturou, ale nikdy nejsem s to svým zákazníkům zodpovědět dotaz na knihu Speciální zootechnika díl 4, který jsme snad ani nikdy neměli / neviděli. V obchodě máme díl 1 (skot), díl 2 (koně), díl 3 (prasata) a díl 5 (drůbež). Netušíte náhodou, co bylo obsahem dílu 4 a kdy byl vydán? Děkuji srdečně a zdravím www.kokickovi.cz

Zdravím vás, Já sám vlastním vámi uváděné díly. Ale před mnoha lety jsem měl příležitost vidět 4.díl - Chov oviec a to ve slovenštině v tehdejším VÚŽV Nitra. Tedy- vyšlo to!! Bylo by fantastické to vlastnit! Ale musím se pochlubit, v mé knihovně je Bílek:Učebnice obecné zootechniky z r. 1933, a také Adametz: Chov domácích zvířat z r.1925. A to jsou nějaké knihy!Ty jsou především na mazlení!Zdraví vás O.D.

Pane docente, prosím, budete ve čtvrtek v Brně? Mohu vám zitra před polednem mobilovat? Potřebujeme slyšet váš názor na letní opatření.Díky!K.Beneš,Žďár

Moc vás zdravím, jsem rád že jsme se setkali! Myslím, že to bylo oboustranně užitečné! Nashle příště v Uhříněvsi!

Paní Věro, neotravujete, je to opět zajímavé téma. Nedovedu posoudit co ti Emeričané říkali, protože jsem tam nebyl. Pokud tvrdili, že je to cesta pro naše podmínky, tak by to bylo uhozené. Pokud účastníky seznamovali s tím, co se občas, hlavně v Arizoně, Texasu a Kalifornii aj. vyskytuje, tak je to v pořádku. Nedovedu si však představit, že by se toto event. doporučení a navíc jak jsem slyšel beze stromů a keřů, mohlo aplikovat v podmínkách ČR. Cena půdy je zde přece jenom jiná.
Na SV a V USA se praktikují min.vzdálenosti mezi stájovými objekty na základě výšky stáje. Stáj je vysoká 12metrů, tak k obvodové čáře sousedního objektu je 12m. Ono se totiž musí počítat i s délkou a tím i trváním trasy dojnic ze stáje do a z centrální dojírny. Takže, to jen na upřesněnou. Jsem rád, že se o předkládaných věcech takto přemýšlí a děkuji vám za to! Vyhnout se jakýmkoliv módním myšlenkám, protože ty směřují k luxusu a nikoliv komfortu! Zdraví vás O.D.

A už zase otravuji pane docente. Vzpomněla jsem si, že ten jeden Emeričan ve V.J. tvrdil, že vzdálenosti stájí by měly být dvojnásobkem jejich šířky. Tak jsem si to představila u nás na farmě, kde šetříme každý metr. Prosím, co mě k tomu můžete říci? Nevím, která farma by to u nás mohla splnit. V tu chvíli si říkám, zda takovéhle rady a porady jsme schopni, lépe řečeno ochotni akceptovat. To je jako kdyby přijeli sovětští Moskalenkové s radami o masáži vemene. Předem díky, vaše Věra.

Paní Věro, teď je velká móda zvát si zahraniční odborníky na semináře pro naše chovatele. Nedovedu posoudit, zda jsou přínosem či nikoliv. Je pravda, že někteří z nich si hojí vlastní mindráky a poučují ve smyslu, že kráva má čtyři nohy a "pěstuje se" (doslovný překlad českého tlůmočníka) na mléko. Spíše se obávám některých českých poraděnků, kteří si něco přečtou v emerickém časáku a nekriticky předepisují návody pro české podmínky. Pak jsou krmné dávky enormně drahé, nebo si krávy neodpočinou při 6×denním dojení, nebo náklady na veterinární chemii přesahují normál. Ale k věci. Při své druhé návštěvě USA jsem měl možnost vidět stáj s podélným větráním přes tzv.ventilátorovou stěnu. Na jedné z kratších stěn bylo umístěno 32 velkoprůměrových odtahových ventilátorů, které "nasávaly" vzduch na protější straně. V místě vrat na obou stranách jsem cítil větší proudění, a v místech 10m od ventilátorů hlučnost zcela přesahující požadovaných 70dB. Ale, a to musím zdůraznit, bylo to na východním pobřeží USA, kde počet tropických dnů vysoko přesahuje číslo 60. Takže, asi jinou možnost majitel neměl. Bohužel, honil vzduch pro nás s velkými náklady na el energii, ale před 12lety se o skrápění krav a jeho účincích mnoho nevědělo. Pro české podmínky je to neúnosné. Účinnost pouhé ventilace na eliminování tepelného stresu není totiž tak významný. Pro českomoravské podmínky, je to luxus. To, co se navrhuje běžně u nás , spolu se skrápěči vyjde zcela určitě levněji a hlavně- návratně! Stále si říkat: nedojíme litry, ale koruny! Emeričané mají oproti nám jiné relace v krmivu, energii, naftě. Paní Věro, to je vše co k tomu můžu napsat. Ale třeba se úplně mýlím, i když si myslím, že v tomto asi moc ne! A čekám na další otázky. Hezky se to psalo! Téma mě bavilo! Zdraví vás O.D.

Pane docente, byla jsem na semináři Biominu ve V.Jeníkově. Nebudu nic kritizovat, připadalo mě, že si myslí ti Emeričani, že jsme včera slezli ze stromů. Ale padla tam taky zmínka o tunelovém větrání. Jednou jste nám ho ukazoval na přednášce v HavlBrodě. Tam o tom říkali, aspoň jak jsem to pochopila, že je to jediné účinné větrání. Co si prosím o tom myslíte? Asi vám napíši ještě jednou, ale až po tom, co se mě to v té palici nějak uleží! Moc vám děkuji za odpověď! Víte já na vaše názory moc dám. Tu problematiku máte zmáklou nejvíc ze všech. Zdraví vás, Věra