Moc děkuji za doplnění o veterinární prevenci.Spíše by mně ještě zajímalo, proč na onu situaci v daném podniku nereaguje místní veterinář. Asi má větší zájem o psy a kočky. To je škoda.Krávy a telata jsou dle mého názoru užitečnější.Ach jo! Moc zdraví, O.D.

Dobry den,
Ja tady tak sleduji vasi diskusi ze zahranici (Izrael) a velice mne zaujala otazka "Ztraty telat". Ja bych jenom doplnil k siroke odpovedi pana docenta, ktery vecne a konkretne hovori spise k prevenci pred casnymi porody a potraty. Jak spravne pan docent podotyka, nezname konkretni situaci vasich chovatelskych podminek, ale s nejvetsi pradepodobnosti tez doslo ci mohlo dojit, ze vase stado bylo infikovano virusem BVD nebo/li Bovine Virus Diarrhea, ktery u skotu zpusobuje potraty a prujmova onemocneni. Cesky ekvivalen bzel neznam a tim s omlouvam. Pokud je situace ve stade natolik alarmujici, ze dochazi az k 6% ztratam, doporucoval bych tak za pomoci vaseho osetrujiciho veterinarniho lekare, kazde mrtve narozene tele ci plod, prevest na veterinarni patologii a tam ucinit patricny rozbor. Tez bych nechal od celeho stada odebrat krev a na laboratornich testech bych nechal overit pritomnost protilatek na BVD! Nasi izraelsti chovatele automaticky nechavaji sva stada vakcinovat tzv Triangle, ktery dava zviratum protilatky na 4 zavazna onemocneni:1) BVD (zpusobuje potraty a prujmy), 2)IBR, 3)BRSV a 4)Para-influenca (druhy chripkovych a respiratorni onemocneni), takze k radam pana docenta bych jako prevenci jeste doporucil vase stado kazdym rokem pravidelne "naockovat" Trianglem.
S pozdravem Dr. Abramson Kimronuv veterinarni vyzkumny ustav, Izrael.

Paní Šímová a je to zase tady! O vašem chovu nic nevím, takže budu zevšeobecňovat. V prvé řadě je to podcenění předporodního období. Stejný výskyt mrtvě narozených telat je tam, kde jsou krávy společně s vysokobřezími jalovicemi na ploše , která nečiní těch minimálních 5m2. Kluzká podlaha, vlhko, nenastláno, bláznivě hrubiánský ošetřovatel s vidlemi v ruce a otevřenou hubou od nepřetržitého řvaní. Zootechnik či ošetřovatel 2x denně se přesvědčující špinavou rukou v rodidlech krávy, že to tele tam skutečně je, podceněná minerální výživa, nedostatek vápníku, 24hodin osvětlení, nedostatek vody atd.atd., vše co vybuzuje neklid mezi skupinově ustájenými zvířaty. Je zajímavé, že v individuálních kotcích je výskyt MNT výrazně nižší.Navíc ještě,procento MNT se zvyšuje administrativně, v důsledku postnatálních úhynů do 3dnů po narození, v důsledku podceněné péče o novorozené tele.Je to bolest, která je řešitelná jen absolutním přebudováním myšlení chovatelů a důslednou kontrolou ošetřovatelů. A není to jednoduchý úkol, který se vyřeší za týden!Žádné odchylky od osvědčených rutin tohoto období se nevyplatí! Asi jsem vás moc nepotěšil. Dejte vědět email a místo a až pojedu okolo, tak se zastavím.Každého telete je škoda!Zdraví vám i vašim kravičkám, přeje O.D.

Pane doktore, díky.Myslím, že jsme se v těch 10bodech poznali.Příčina je naše hrubosrstá matrace, nebo jak vy říkáte rohož. Vzpomněl jsem si na jednu vaší přednášku před mnoha lety.Test bolavého kolena se ta zkouška jmenovala.Tak to je ten brusný papír. Zkusíme na ní přihazovat piliny , nebo separát od sousedů.A když to nepomůže , tak se budou muset vyměnit matrace.
Jinak dík i za připomenutí akademika Bílka.Podle mého zesnulého otce to byl velký člověk.Zítra do Slaného posílám svého syna, který studuje v Praze. Třeba udělá nějakou fotku. A tu knihu vám moc závidím. Viděl jsem ji jenom jednou u prof. Kratochvíla a moc jsem ji chtěl vlastnit. Moc vás zdravím a moc si vás cením! Jaroslav z Vysočiny

Pane docente, přečetla jsem si vaši odpověď na poškození hlezen. Můžete mě ve stejném duchu napovědět, kde hledat příčiny mrtvě narozených telat.U nás to je už přes 6%.A to je asi moc? Hledáme a hledáme.Prosím napovězte, vím, že to bude mnohopříčinný vliv.Předem děkuji!Š.

Příteli Jaroslave, to je téma na seriál článků v Našem Chovu.Vyjmenuji zde stručně možné příčiny, s kterými jsem se setkal na svých cestách po našich ale i zahraničních stájích. Těch příčin může být několik desítek a mnohdy se jejich účinek společně násobí.Tak např.:
1.Zcela nevhodně matrace či spíše rohože s "vražedným" dezénem (a la brusný papír.)
2.Nevhodné řešení zadní hrany boxového lože.Ostrá hrana.
3.Přistýlání pilinami z tvrdého dřeva (buk,dub,jilm)
4.Nepohodlný box nutící krávy ležet nepřirozeně tak, že mají hlezno přímo nad zadní hranou boxu.
5.Údajně se na tomto jevu podepisuje i nedostatečná minerální výživa
6.Nevhodné zábrany v dojírně.(Mizivě)
7.Dlouhodobé ležení krav na betonové podlaze v krmišti, mezi boxy či v průchodech
8.Minimalizace důsledků tohoto jevu ošetřovateli i zootechniky.
9.Častější výskyt u krav s tzv. psím posedem nebo s tzv.vstáváním po koňsku tj. opačně, zcela nepřirozeně pro krávy.
10.Zanedbání počátečních příznaků, bez prvotního ošetření či léčení.
Je to bolestivé a nebezpečné! Proto je nutné všemi dostupnými prostředky tento projev hlídat a bezprostředně léčit. Doporučuji:viz můj článek ve Farmáři č.1/2009, Lékárnička starých chovatelů.
Moc vás zdravím a přeji vám i vašim kravičkám to nejlepší!O.D.

Vážený pane doktore, nevíme si rady.Skoro u 30% našich krav se objevují odřeniny hlezen v různých stupních závažnosti. Hledáme příčiny. Nebudu vám teď specifikovat naše ustájení, ale chtěl bych, abyste vypíchl jakési obecné příčiny. Možná, že se v tom najdeme.Rád bych vás pozval k nám.Třeba najdeme ještě jiné naše prohřešky proti zdravému zootechnickému vidění.Díky , Jaroslav

Dobrý den Mirku, máte 100% pravdu.I český bejk je organismus, který je vyživován také světlem.Prosaďte to, co považujete a nebo jste přesvědčen,že je správné.Ta stará praktika, převzatá z chovu drůbeže je mylná a je nutné ji co nejdříve napravit.To samé, co platí u krav platí u vykrmovaných býků. Světla instalovat tak aby na povrchu ležících zvířat bylo 200Lx, a aby byla nad nimi nízko (250-280cm.) A ve světle by měli být 15-16hod.Vůbec nebudou agresivní, ale budou více žrát.Přírůstek bude vyšší cca o 10-12%.Snažte se světla častěji čistit.Ten světelný tok musí být nepřerušovaný.NEDÁVEJTE POUZE BÍLÉ ZÁŘIVKY!Střídavě i žluté!Držím palce!O.D.

Pane docente, máme starou výkrmnu býků, která je kromě malé kubatury ještě tmavá.Věřím, že světlo je u býků stejně důležité jako u krav. Bohužel, stále se hádám se svým zootechnikem, který tvrdí, že býci aby byli klidní potřebují převážně tmu.Věřím, že mě poskytnete nějaké argumenty pro mou domněnku.Moc vám předem děkuji!Jinak vaše poradna je skvělá!Mirek

Zdravím Jaro, moc vás nepotěším. Před dosti dlouhým časem (více než 20let)v probíhajícím experimentu (výběrové krmení) se u srnčí zvěře potvrdil nezájem o příjem celých kaštanů, a to i v době relativního nedostatku jiného krmiva. U divokých prasat tomu bylo naopak. Při užití "míchanice" drcených kaštanů se šrotem se příjem nepatrně zvýšil. Odůvodnění specialistů: převažující hořká chuť! Takže, asi moc úspor na krmivu nevznikne, protože jakási analogie mezi srnou a kozou zřejmě existuje. Osobně bych do toho nešel! Nebo, zkrmoval bych kaštany v Zoo.O.D.

Dobry den, mel bych dotaz zdali je mozne hospodarskym zviratum jmenovite kozam zkrmovat kastany jirovce madala, pokud se zkrmovat mohou tak v jakem procentualnim zastoupeni v krmne davce, ci jsou nejaka rizika atd. Diky moc za reakci

Příteli Václave! Objekty K-174 jsou pro odchov docela ideální.Protože těch typů K-174 bylo minimálně devět, tak je jen obtížné navrhovat na dálku. Rozdíly byly totiž především v příčné dispozici opěrných sloupů.Pokud bych věděl toto, tak by se dalo něco naskicovat.Samozřejmě jednoduchého a investičně nenáročného.Pokud bude prostor a plocha na dostatečné úrovni, tak telatům tam bude dobře.Pokud budou mít k dispozici i výběh, tak ještě lépe! Zkuste to změřit a pošlete mě údaje mejlem.Pokusím se vám nějak pomoci.Moc vás zdraví O.D.

Milý pane Šímo, díky za vaše ocenění.Dodává mně energii, které není nikdy dost.Vážím si toho!Přeji vám hodně štěstí a dobrý pocit z práce!O.D.

Dobrý den pane docente,
i já se na Vás obracím s prosbou.Jelokož máme k odchovu telat na rostlinné výživě (100-250 kg ž.hm.)k dispozici nevyhovující starou stáj přestavěnou ze staré porodny prasnic sice s venkovními výběhy,ale s namáhavou ruční prací při krmení a odklizu hnoje.Stáj slouží již alespoň 30let.Ikdyž je ošetřovatelská práce dobrá a telata zde v rámci možností prospívají(přírůstek 780g),chci něco lepšího.Máme zde 2 staré nevyužívané stáje K-174.Chci se zeptat jestli by byla možnost předělání na cca 100 telat.Samozřejmě svépomocí,bez účasti firem a levně.Ještě mě napadá,protože je okolo těchto stájí volný prostor,nechat zde výběh a stáj využít jen jako krmiště s napaječkou.Vím,že jste vydal hodně publikací s tématikou rekonstrukcí těchto chlévu,ale doba je zlá a my bychom potřebovali jednoduché řešení a aby to vyhovovalo zvířatům.Děkuji za odpověď.

Vážený příteli, často si prohlížím vaše stránky, zvláště poradnu, kde se vždycky dozvím něco nového.Zaplaťbuh, že existujete. O to víc mně potěšilo, že jsem se s vámi včera mohl v Mrákově setkat a stisknout vám ruku(nebudu si ji dlouho mýt!).Jste v úžasné formě a tak je naděje, že se s námi zootechniky budete ještě dlouho setkávat.Ono těch lidí, kteří s úsměvem a nezištně poradí je hodně málo. A vy máte pověst,že o skotu hodně víte a že se nezištně dovedete podělit. O tom svědčí i vaše www stránky. Těším se na příští setkání.No a dotaz budu mít až příště!Šíma.

Příteli Jene, ten parametr šířky předpožlabnicového schůdku 40-50cm) je dost "vymakaný".Pokud z něj nechcete mít zadělanou uličku, která bude čpět od výkalů procházejících se krav, tak to nedělejte.Jestli chcete vymezit sloupy, pak je možný schůdek i 100cm široký, pokud jednotlivá krmná místa budou vyhrazena stranovým zábrankami, které zabrání volnému pohybu krav podél krmného žlabu, resp.požlabnice. Takto je řešena celá řada starších stájí. Takže, víc k tomu nepovím.Držím palce.Jo a při jednořadové boxovce můžete mít krmný stul dlouhý buď 50× nebo 72cm × počet krav.Uspoříte!!!Zdraví vás O.D.ů

Pane docente, chci předělat starší objekt na jednořadou boxovku pro krávy.Ať kreslím jak kreslím, mně by vyhovovalo vzhledem ke sloupům, aby byl předpožlabnicový schůdek široký asi 70cm. Tím by nepřekážely sloupy v krmišti(chodbě). Mohu si to risknout, nebo je to možné??Moc děkuji předem za pár poznámek! Rád čtu vaší poradnu.Stále se poučuji!J.H.

Pane Doležale,děkuji vám za zaslání článku.100% mne přesvědčil.Myslím,že umíte dobře argumentovat.Ješte jednou díky!H.J.

Milý kolego Vašku, jak je vidět, „obšlehávat“ projekty z Holandska se nevyplácí. Klima tam a u nás je přece jenom „jiná káva“. Průšvih je v tom, že zde dochází k nesouladu mezi požadavky dojicího robota, požadavky krav a potřeb personálu. Vybalancovat toto všechno není žádná legrace. Divím se dodavateli robota, že přistoupil na neřízené mikroklima. Všude se píše o tom, že pokud se má zajistit funkční jistota robotu, tak by interiérová teplota neměla poklesnout pod minus 5°C. Některé firmy dokonce hovoří o nepřekročení mrazových hodnot. Ale to vše je tak nějak řešitelné. Horší je, že vám „někdo“ vybral zámrzná napajedla, hnojnou koncovku atd.
Víte, pokud z obvodových stěn uděláte pro vzduch nepropustnou bariéru, doplatí na to samozřejmě krávy. Produkce vodních par je obrovská. Ty se musí normálním vzdušným proudem odstranit hřebenovou štěrbinou mimo životní zónu. Znám celou řadu stájí se síťovými rolovacími zástěnami a to bez plachet před nimi, které se „vytahují“ teprve při -10°C. Krávám to nevadí, pokud si můžou zatopit kvalitním a dostupným krmivem. Přístup k nezamrzající vodě je samozřejmostí. A hnojná koncovka? Viděl jsem ve státě New York, a to při -25°C , s obrátkou lopaty dokonce mimo stáj, provizorně instalované infrazářiče, směřující na max.půlhodiny na parkující lopaty, které jsou však při teplotách pod mínus 10°C v provozu „imrvéré“ (Immerwährend). Optimální řešení a to vzhledem k robotům je v nedohlednu. Lze řešit dílčí problémy:
A)Operativní vertikální pohyb plachet v období velice nízkých teplot
B)Sítě musí zásadně být protiprůvanové
C)Zabezpečit takový typ napajedel, který udrží alespoň nezamrzající vodu, i když osobně doporučuji vodu temperovanou
D) Infrazářiče na parking lopat a event. jejich nepřetržitý provoz
E) V období hlubokých mrazů přidat na krmivu a DODAT neustálý osobní dohled. Tak jsem to viděl i na SV pobřeží USA..
Jinak vám vaši situaci nezávidím.Možná, že bude někdy příležitost si o tom popovídat podrobněji.Zdraví vás O.D.

Dobrý den pane docente,již jste mi radil v jiných věcech a velice kvalifikovaně.Teď se na Vás obracím s prosbou o účelném a levném zateplení stáje před nadcházející zimou.Máme zde před, třemi lety ,vybudovanou novou stáj na zelené louce, která i přes mé protesty právě kvůli zimním obdobím, byla "obšlehnuta"dle holandského vzoru.Tudíž sponová výška 14metrů,boční stahovací plachty a štíty a zbytek pokryty jen protiprůvanovou sítí.V létě paráda pro kravky i pro lid.Kdekdo chlév v létě obdivuje, ale nastane zima a nám zamrzá nejen voda v napajedlech,ale i hnojné lopaty a i dojící roboti mají velký problém.Vím, že jejich (robotů)příznivec nejste a můžu Vám sdělit, že i já po třech letech provozu jsem si na tuto technologii nezvykl zvláš´t když jsme na stáj s 200 dojnicemi 2 lidé-ráno i v noci.Byl to nápad našeho vedení-bohužel.Kravkám stáj vyhovuje,ale zima je pro nás, co se snažíme dojnicím vždy pomoci, zkáza.Proto Vás prosím o radu se zateplením, aby nám teplo neunikalo přes sítě, ale aby i nadále stáj hlavně vyhovovala dojnicím.děkuji a mějte se krásně