Poradna slouží pro Vás návštevníky těchto stránek k dotazům, které se dotýkají problematiky chovu skotu. Pokud si přejete soukromé poradenství přímo u Vás v chovech apod., pak mne prosím kontaktujte osobně - informace v sekci kontakty
Komentáře
Přehled komentářů
Vážený pane docente, již toto úterý se potkáme u vaší státnicové komise na obhajobě. Máte dlouhodobě pověst člověka který to u státnic se studenty umí, ale že kromě znalostí tvrdě vyžadujete vyloučit v mluveném i písemném projevu určité výrazivo. Za mne i mé blízké kolegy vás prosím o uvedení alespoň 5ti slov nebo vět, které nemáte rád. Víte, my když to budeme vědět, tak vás nebudeme rozčilovat naší nevědomostí a antičeštinou a bude to tak k oboustrannému prospěchu.Předem moc děkuji!A těším se na shledanou.Určitě mě poznáte!Budu značně nervozní-nejvíce ze všech!ST.S.
ad.J.S. dík + dotaz
(Doležal, 24. 5. 2010 22:14)Příteli J.S., to označení -pozdní sběr, je pro mne obrovskou lichotkou. Vína s tímto označením mám moc rád a dávám jim přednost. A jestli mě takto označujete, tak je to pro mne pocta.Díky! A teď k dotazu. Znám jeden podnik na Moravě, kde to již asi rok zkouší v kotcové individuální porodně. Zjistili, že pokud je to separát o vysoké sušině, pak to je funkční bez nějakých velkých obtíží. Později asi po 3měsících, začali používat i mletý vápenec, a stav se ještě zlepšil. Dá se říci, že se tato podestýlka chovala jako kočkolit. Začaly se totiž tvořit hrudky. Superpečlivý ošetřovatel začal tyto hrudky vyhazovat z kotce přes hrazení na hnojnou chodbu. Potom, postačovalo doplňovat separátovou podestýlku (+vápenec)jednou za 3-4 dny. Na základě těchto zkušeností, bych tuto podestýlku nevylučoval, pokud to však bude separát s vápencem se sušinou vyšší než 30-35%. Dále s povinností pravidelně tuto vrstvu doplňovat! Pokud bude aktivní ošetřovatel, pak lze i doporučit průběžné odstraňování "hrudek" výkalů, mimo lože! Závěr: nelze to odmítnout, nutno hledat nejlepší variantu, na každém podniku! Když tak dejte vědět, jak to u vás dopadlo.Rád se poučím!Zdraví vás "pozdní sběr"
Dík + dotaz
(J.S., 20. 5. 2010 19:15)Vážený pane docente, moc děkuji za Úschovnu. Pustím to mým ženským. Určitě tomu budou věnovat pozornost. Chci Vám vyslovit obdiv. Občas jsem včera mrknul po přísedících a takovou pozornost lidí je třeba jen závidět. Umíte zaujmout a podnítit k přemýšlení. Poslouchal jsem vás již před 20lety, a je to stále lepší. Pocházím z Moravy, takže bych vás hodnotil kvalitou-pozdní sběr.Tak, díky! A teď dotaz:Slyšeli jsme určité bezvýhradné podmínky pro separátovou podestýlku. Chci se zeptat. Bylo by jí možné použít i jako podestýlku v plochých stlaných stájích pro mladý dobytek? Moc vám děkuji!Zdravím vás!J.S.
ad jinej Růžička-ležení v boxech
(Doležal, 18. 5. 2010 11:39)Příteli jinej Růžičko, díky za potvrzení mého názoru.Je to jasné, když je na ležení válenda, je to lepší jak úzký gauč.I když cvičení zvané gaučink má co do sebe, hlavně kdyby se mohlo cvičit po obědě! jsem rád že splníte svým kravičkám to co chtějí.T.J.12-14hodin ležení za den.Z toho vyplývá zdraví, užitkovost, pohoda i peníze!Zdraví vás "objektivní a rozumný" ,O.D.
ležení v boxech
(Růžička ale jinej, 16. 5. 2010 18:08)
Docente,to co jste napsal mému jmenovci je velká pravda, kterou mohu potvrdit na našich dvou stájích vedle sebe.Ta první, modernizace K-174, s boxy 112cm/ 135cm a ta nová s boxy 120cm/250cm.
V té první mne neleží v boxech, nebo napůl 10-12 krav, a to v zimě v létě a v té druhé, 2-3 krávy.Tak bych řekl, že je to vlivem rozměrů.A možná také kvality podlahy v lehacích boxech. V té první máme rohožky (tvrdé) a v té druhé máme separát s drobně řezanou slámou.Teď se chystám, dělat směs i s mletým vápencem.Jinak, ta druhá je perfekt.A jak bude příležitost, tak vyměním boxy i v K174 alespoň za širší, třeba 125cm.To jsem viděl u vás!Myslím, že to nebude špatné rozhodnutí.A na závěr se přikláním k ocenění Růžičky č.1.Jste objektivní, rozumný a víte jak vypadá kráva a co vlastně chce!Díky!Růžička 2.
ad lenka
(Doležal, 16. 5. 2010 15:24)
(Doležal - 15. 05. 2010 22:40)
Milá kolegyně od kraviček, trochu jste mne s tímto dotazem zaskočila.Ale vzpomněl jsem si,že v jednom loňském čísle Našeho chovu(č.9/2009) jsme spolu s israelským Dr.Abramsonem z Bet Daganu psali o úloze chráněných tuků při zmírňování tepelného stresu u krav.Tu část de pokusím přepískat, pokud to server dovolí. Ale možná, že ji najdete přímo v uvedeném čísle N.CH. Pokud budete mít zájem, mám již zcela připravenu praktickou publikaci o TS, kde by i úloha chráněných tuků měla být prezentována. Navíc, můj bývalý kolega Kudrna o nich píše v publikaci, Bouška et al(2006):Chov dojeného skotu,str.92,kde se píše, že množství nechráněného tuku chráněných tuků v sušině KD by nemělo celkově přesáhnout 4,4-5%.Dále se zde doporučuje, aby z celkové max.dávky tuku 0,9-1,4 tvořily přibližně třetinu obiloviny,olejnatá krmiva a vedlejší produkty. Vhodný doplněk je přitom bavlníkové semeno, zejména tepelně upravené. Je toho tam více, co by vás zajímalo.Jak je vidět, není důležité vědět, ale důležitější je , kde to najít!
A teď vkládám něco z příspěvku z NCH. Zkrmování doplňkového krmného tuku (KT). Ale bohužel to neprošlo, prý proto,že je to příliš dlouhé.
Pokud tedy budete chtít zaslat něco více o TS, napište mě prosím emailovou adresu. Zašlu vám něco zajímavého přes Úschovnu.Zdraví vás O.D.
Limity využívání tuku v KD přežvýkavců
(Lenka Tůmová, 15. 5. 2010 14:31)
Dobrý den, můžete mi prosím poradit, jaké jsou limity využívání tuku v KD přežvýkavců?
Děkuji Tůmová L.
ad boxy.p.V Růžička
(Doležal, 15. 5. 2010 12:06)
Moc vás zdravím.Jednoho dobrého chovatele se jménem Růžička znám.Vážím si ho! A teď k vašemu dotazu. To, že některým krávám se nechce zaléhat do boxu je zcela normální.Příčina se hledá již v jejich neujasněném mládí.Ale obecně se v literatuře udává, že 2% krav, ležících mimo box je v rámci jakéhosi normálu, v letním období za vysokých teplot se tolerují i 4%, protože se krávy můžou na vlhkých chodbách povrchově chladit a tzv. evaporovat z tělesného pokryvu. Je to asi opravdu normální jev.Vždyť i v lidské populaci existuje mnoho jedinců, kteří vyhledávají jiný druh, polohu i kvalitu lože. Existují i takoví schmutzilové, kteří se musí vyválet v lecčems, aby se cítili uspokojení.Totéž je asi i u krav. Zaléhat do boxu je většinou nenaučíte. Máme odzkoušeno, že největší podíl krav zaléhá do boxu se separátem. Dokonce, to může být jakási vábnička.Ale zpravidla tam, kde jsou situovány sloupy v zadní části boxu, dále v blízkosti frekventovaných míst u napajedel, jsou lože minimálně využívaná.Samozřejmě, že krávy velkého rámce, s kohoutkovou výškou přes 140cm, se jen obtížně "naskládají" do boxu úzkého a s vymezovací zábranou 110-150cm nad úrovní postoje předních končetin.Z preferenčních testací nám vycházel i závěr, že šířka boxového lože je zřejmě důležitějším rozměrovým parametrem nežli jeho délka.Takže pro naše krávy je nutné počítat se 120-127cm osové šířky. Já jsem dospěl k jednomu závěru, že se v náladách krávy, ani ženský nelze vyznat.Samozřejmě, že ženský budou namítat opak. Jejich náladové excesy ,včetně výběrových priorit je nutné jen a jen tolerovat a přizpůsobit se.Znovu podotýkám, že vaše údaje jsou v rámci normálu. A ještě zajímavost, navštívil jsem nedávno u Brna farmu, kde již od 3měs.telat jsou všechny kategorie v boxech. Tam jsem se přesvědčil, že od 10,30h do 14,30h. neležela ani jedna kráva mimo box.Byl to hezký pohled.
A nakonec si vám dovoluji poděkovat, za vaše ocenění.Ta činnost mě baví a proto ji dělám rád.A české chovy krav musí být v té zadělané Evropě nejlepší, i když ti ostatní, včetně našich politiků a zcela nefunkčního ministerstva dělají všechno, aby Česko bylo prosto krav. Moc vás zdravím a těším se na "pokec" s Vámi!O.D.
Boxy
(Václav Růžička, 14. 5. 2010 12:21)
Dobrý den pane docente,
potřebuji poradit.nemáte nějaký fígl, jak naučit kravku zaléhat do lehacího boxu na matrace? 99%dojnic do nich zalehá bezproblémově v létě i v zimě ,boxy jsou prostorné matrace pohodlné,dokonce se brzy naučí "poskládat"do boxů i nově příchozí prvotelky.Zkoušel jsem je v boxu uvázat s džberem vody na 4-5hodin a po zalehnutí v klidu odvázat.přesto se do postýlky znovu nenaučila chodit.jsou to zhruba 3 krávy v celém stádu,ale protože uléhají k napajedlům a do chodeb, blokují průchody ostatním, o jejich znečištění nemluvě.Myslím ,že to není jen můj problém, což jsem zaznamenal i v jiných chovech.předem děkuji za odpověď.
Jinak to co dokazujete s touto Vaší PORADNOU je obrovský kus práce a nám řadovým chovatelů toto dává pocit jistoty ,moci se obrátit na tak fundovaného a zaníceného Člověka jako jste vy.Ať se daří.
ad Vazné ustájení
(Doležal, 11. 5. 2010 22:42)Příteli Koláčku, pouštíte se do velkého dobrodružství.Pokud ty nakoupené krávy jsou zvyklé na pohyb, tak to bude pro ně silný stres. Přirozená potřeba krav je nachodit 450-600kroků. A teď "újdou" na vazném ustájení asi 10m.Nebude se jim to líbit a půjdou první dva měsíce s nádojem silně dolů.Nešlo by to alespoň z vazného ustájení udělat volné kombiboxy? I s tím, že byste si udělali provizorní dojírnu z několika dojaček? Slušná dojařská firma to udělá.Lepší sebehorší kombibox, než nejlepší vazné ustájení a to zvláště pro krávy z volného ustájení. A nebo ze stáje udělat alespoň přistýlanou lehárnu.Přiznám se, že vazného ustájení bych se bál.Můžeme o tom ještě popovídat, pokud máte Skype třeba i hodinu.Držím vám palce ať to všichni přežijete!O.D.
separát v porodně
(Doležal, 11. 5. 2010 22:31)
Příteli chovateli z Třebíčska! Všechno jde, ale jen pokud se naplní požadavky.To je:
►suchý separát se sušinou > 30%
►homogenní směs separátu a mletého vápence v poměru 3-4:1
►v letním období -velice častá frekvence totální výměny podestýlky
►denní sběr pevných výkalu z kotce
►denní doplňování této podestýlky na vlhká místa.
Bez těchto zásad je možné z této podestýlky vytvořit hluboké \"sr.čky\" Takže, velký pozor!!!
ad Porodna- p.Vávra Jan
(Doležal, 11. 5. 2010 19:49)
Dobrý večer pane Vávro, to co píšete, tak svědčí o tom, že zásady a přednosti volných poroden máte pod kůží. Co se týká půdorysu, tak dlouhý kotec je lepší, než čtvercový a široký.Jednoduše proto, že se kráva snaží dostat do jakéhosi pásma klidu, které je na vzdálenější straně než je krmný stůl.Moc doporučuji, kdyby to byl kotec se sklonem podlahy 6,max7%, kde nejvyšší místo bude na opačné straně krmného stolu. Kotec by měl být zakončen schodem, vysokým 15-18cm, aby byl přejezdný pro UNC, při vyklízení podestýlky. Podlahu profilovat do "stromečku".Hrazení doporučuji max.jednoduché a snadno otevíratelné.T.j. tzv.štrajcpány. (Trubky zakončené řetízky, které se zavěšují operativně na háčky na stěně stáje nebo vertik.trubku. Čím větší plocha kotce, tím lépe.Pokud budete provozovat praxi, co nejkratšího pobytu krávy v porodním kotci,pak je nutné tento kotec vybavit především krátkým napajedlem, závěsným žlabem na jádro, event. jeslemi na seno. Snažit se nesahat do krávy! Snažit se o max.počet spontánních porodů. Snažit se krávu nevyrušovat. Snažit se pomoci teleti do 2hodin po jeho narození k příjmu mleziva. Nebo včas vydojit první mlezivo v co největším množství a napojit tele v min.dávce dvou litrů.
Pro větší stáje se vyplatí pořídit si průmyslovou kameru.Před časem jsem napsal se svými spolupracovníky Metodický list -Volné porodny krav, kde jsou uvedeny další zásady. Zkuste mě dát spojení a postarám se o zaslání.Zdraví vás O.D.
Vazné ustajení
(P. Koláček, 11. 5. 2010 13:41)Dobrý den pane docente,jaký má vliv na zdraví a dojivost převod krav z volného na vazné ustájení?Jedná se o výhodný nákup části stáda z rušené farmy. Přestavbu stáje na volné ust.plánujeme nejdříve za rok. Děkuji
separát v porodně
(Chovatel z Třebíčska, 10. 5. 2010 22:38)Pane docente, navazuji na předchozí dotaz o porodních kotcích.Myslíte, že by bylo možné v individuálních kotcích pro porody krav použít místo stelivové slámy- separát?Chtěl bych ho využívat v maximální možném množství.Díky za váš názor a za všechny vaše názory v této rubrice.Zdravím Vás!
Porodna
(Vávra Jan, 10. 5. 2010 17:31)
Pane kolego docente!
Máme porodnu skupinovou pro asi 8-10ks.Je jasné, že s plochou na kus dosti malou.Máme s tím někdy hodně problémů. Četl jsem vaše práce o individuálních porodnách. Snažím se své kolegy přesvědčit o tom, že s tím musíme něco dělat.Nakreslili jsme si několik variant.Myslíte si, že je lepší varianta široká, nebo dlouhá, nebo čtvercová.Prosazuji aspoň 12m2.Jaké ještě
jsou nutné splnit podmínky, aby to šlapalo? Jestli se to nepovede, tak mě roznesou na kopytech.I když,teď s tím jsou problémy/úrazy, špinavé krávy i telata,dost mrtvě narozených telat atd./Po přestavbě to musí být lepší! Prosím vás o odpověď.Já tomu věřím.Zdravím vás i vaše kolegy, Vávra Jan.
ad p.Ing.Bouše
(Doležal, 5. 5. 2010 11:12)Vážený kolego z branže! Děkuji vám za ohlas na příšerné praktiky ZT.Dostal jsem těch ohlasů mnoho. Vyplývá z nich jedno a to, že se nemám čemu divit. Vždyť současný stát je ten zloděj největší. Takové je mínění těch, kteří prodávají mléko hluboko pod výrobní cenu, že obilí je na stejné cenové hladině jako před 20lety. To, že nám EU neprospívá, začínají si uvědomovat i lidé, kteří tam bezmyšlenkovitě a nadšeně po svazácku vstupovali.To, že jsme nuceni dodržovat v chovech předpisy, které si metodou "cucing z prstu" vymysleli ouřadové v Bruselu (viz odchov telat), to že jsme se zbavili pýchy českého zemědělství-cukrovky, to je vše důsledek bezkoncepčnosti těch, které jsme si zvolili.Takže, myslím, že nějaký případ zlodějny jednoho bezvýznamného časopisu by mně neměl rozházet. Ale přesto, při jakékoliv příležitosti budu ukazovat prstem. V jednom jsem optimista .To, že lidé musí jíst, dává záruku, že české zemědělství přežije!A k tomu může ještě napomoci pár erupcí sopek na Islandu.Ach jo!Zdraví vás O.D.
Zemědělský týdeník-zlodějna
(Bouše, 2. 5. 2010 22:34)Přečetl jsem si pane docente vaše věty o případu ukradených článků Zemědělským týdeníkem. Vypadá to , že jste udiven! Ale co jiného můžete čekat v tomto zlodějském státě!Bolševici byli amatéři!Ale co naděláme.Stejně nás jako stát brzy zrušej!Nic jiného si ani nezasluhujeme!A zemědělci budou první na řadě!Budou nás živit Dánové, Holanďani, kteří na nás mají spadeno!Zdravím vás, a jsem rád, že si vás občas mohu přečíst.Jo a Zemědělský tydeník už nečtu.Ono tam totiž ani není co!Nazdar, Bouše
Hřeb.štěrbina- ing.Nováček
(Doležal, 30. 4. 2010 11:21)Příteli, přesvědčit šéfy je většinou nadlidský úkol. Předností otevřené hř.štěrbiny v daných klimatických podmínkách jsou desítky.Ale přesto, perfektní argumentační metodou je filmový dým, který se dá pořídit na internetu.Pokud budete takto názorně argumentovat, tím že porovnáte rychlost proudění pod otevřenou hř.štěrbinou a na druhé polovině, tak prokazatelně uvidí pan šéf ten rozdíl.A ta voda na krmném stole je jen zástupný problém. Těch 6% celoročních srážek je tak zanedbatelné číslo, že se o něm nedá diskutovat. Co je podmínkou pro otevřenou hřeb.štěrbinu je to, že se musí zamezit event. vzduchopádu masy rozpáleného vzduchu ze střechy (letní období), event. ledového vzduchu v zimním období a to při poryvech větru.Tomu brání instalovaný komínek z plexi o výšce 30-40cm na hraně či před hranou hřebenové štěrbiny.Kvalita stájového vzduch je hlavní argument.Při nové výstavbě je to zase zajímavé zlevnění investice! A nakonec, těší mě ,že je o tuto poradnu zájem.Budu se snažit i nadále.Moc vás zdraví a přeje úspěch při argumentaci, O.D.
Hřeb.štěrbina
(J.Nováček, 28. 4. 2010 17:51)Příteli pane docente, odvolávám se na jeden předchozí dotaz a Vaši odpověď.Máme 106 m dlouhou stáj, která byla celá vybavena krytou hřebenovou štěrbinou. Zmobilizoval jsem lidi a na polovině stáje jsme zakrytí odmontovali.Druhou zakrytou jsme nechali do druhé etapy. Je fakt, že na té půlce je klima výborné, bez jakéhokoliv zápachu a kouř z mého cigára jde rychle nahoru.Před několika dny zde pršelo a minimální množství vody spadlo na krmnou chodbu.Střed v šířce 100-110cm byl pouze vlhký.Ale šéfovi se to nelíbí, že bude zatékat do krmení.Nejsem o tom přesvědčený. Myslím, že je to jenom proto, že to nevymyslel on.Prosím Vás, dejte mě pár argumentů. On si stěžuje už u direktora.Moc mě tím pomůžete! A díky za všechno.První co loguji, je vaše poradna!Na shledanou!Jaroslav N.
ad Ing.V.Mařáková
(Doležal, 25. 4. 2010 22:37)Dobrý večer paní inženýrko!To,co jste mě napsala svědčí o tom, že své povolání berete navýsost vážně, a že, přemýšlíte o věci. To, že jste tušila, že ta optimální doba ležení není u vašeho stáda adekvátní, to svědčí o tom, že vládnete zootechnickým citem.Je jasné, že 9-10hod.ležení u vysokoužitkových krav je žalostně málo.Jak z toho? Prověřit, zda ten přínos na nádoji při 3x dením dojení, není eliminován nedostatečným odpočinkem.Vyplatí se u vás 3x denní dojení? Dodržuje se rytmus zakrmování 2x12, event.3x8hod, s četným přihrnováním.Mají vaše krávy zajištěnu i světelnou rytmicitu? T.j. 15-16hod.intenzivní světlo na tělesný pokryv, 8hod.přítmí s pouhým orientačním světlem?Patrně nikoliv.Znám farmu, kde se zakrmuje již ve 02,30hod, s rozsvícenými světly.I pro ty krávy, které přišli v 0,30hod,z dojení. Neruší krávy přes den veterinář, inseminátor, paznehtář, ošetřovatelé ap.?Není té pohody, o které jme mluvili pomálu?Chce to si sednout, nejlépe s nějakým nezávislým fachmanem.Nutné vytvořit nový harmonogram prací, krmení, osvětlování, dojení. Potom se lze nadít efektivnější produkce mléka, lepšího zabřezávání, lepší kondice a navíc s levnějším mlékem.Jak říkal před mnoha lety Tonda Zápotonda: Po staru se žít nedá !A my dodávali:A se starou také ne! Takže, jsem připravený napomoci.Kdykoliv se ozvěte!Vážím si každého, kdo o věci přemýšlí!A zvláště žen! Držím palce!DN,O.D.
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | 40 | 41 | 42 | 43 | 44 | 45 | 46 | 47 | 48 | 49 | 50 | 51 | 52 | 53 | 54 | 55 | 56 | 57 | 58 | 59 | 60 | 61 | 62 | 63 | 64 | 65 | 66 | 67 | 68 | 69 | 70 | 71 | 72 | 73 | 74 | 75 | 76 | 77 | 78 | 79 | 80 | 81 | 82 | 83 | 84 | 85 | 86 | 87 | 88 | 89 | 90 | 91 | 92 | 93 | 94 | 95 | 96 | 97 | 98 | 99 | 100
Prosba o radu
(Státnicový student, 28. 5. 2010 22:22)