Hanko,samozřejmě, že pravda je ve tvrzení, že na tělesný povrch zvířat musí dopadat "husté" světlo, z co nejníže osazených světelných zdrojů. A také je jasné, že toto platí i pro ostatní kategorie, od telat až po výkrm skotu. Idealní je, aby pod takovýmto světlem přebývala 15-16hodin, jako v letním období.Ta hranice min. činí 200Luxů. Ale je vyjímka, a to krávy stojící na sucho. Tam je nutné se přizpůsobit zimě. T.j.8hodin na úrovni cca 800luxů. Jsem rád, že se vám sborník líbí.Držím vám palce, abyste přesvědčila nadřízené p přeinstalaci stájového osvětlení. Vyplatí se to!! Zdraví vás O.D.

Dobrý den pane docente, dělám projekt a chtěla bych se Vás zeptat, jak mám vypočítat krmnou dávku pro telata, dojnice, jalovice a býky ve výkrmu. Zda-li by jste mi mohl prosím nějak poradit? Děkuji.

Kamilko, nejlepší by bylo zajít za nějakým krmivářským poradcem, který je vybaven dokonalým software pro výpočet a optimalizaci krmných dávek pro všechny kategorie. Ty najdete na IT, a nebo vám kontakt na něj v blízkosti vašeho bydliště seženu.Tabulky , které byste mohla využít jsou v publikaci, Kavka M. a kol. Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu. Dají se sehnat i na IT. Držím vám palce!O.D.

díky ještě jednou ;) Jinak je to první praktický postup, který jsem si četl. Všude jsou texty jen o tom, že by se měla použít, ale toto je první postup jak to udělat. Díky ještě jednou a ať se Vám daří. Jiří

Dobrý den, plánujeme výstavbu přístřešku nad VIB pro telata a podlahu chceme udělat s odvodnými kanálky. Jaký sklon podlahy ke kanálkům by byl podle Vás ideální? Předem díky, Lenka

Moc vás zdravím, sklon podlahy směrem na vnjší močůvkový žlabek by neměl přesáhnout 3%! V betonové (asfaltové) podlaze VIB by mělo být zabezpečeno profilování tzv. do stromešku, kde " péra " budou v úhlu 45-60° zaústěny do středového žlábku 2,5/2,5cm. Tak to je ideál!
Kéž by se vám to povedlo!Hojky, O.D.

Hezký den přeji a děkuji za rychlou odpověď, hned to zakomponuji do svého návrhu.

Hezký den pane docente,
navštívil jsem nedávno váš seminář. Rád bych se zeptal na problematiku zavádění jícnové sondy u telat. Nemáte nějaké postupy jak na to? Nikdo mě to neučil, nikde v knihách o skotu to není (ale blbostí z teoretické výživy, složitých výpočtů ve šlechtění a teorie bez argumentů je tam kupa ;)
Kolegyně zootechnička říkala, že jste mluvil o mladém kolegovy, který ještě ve výzkumáku smrdí hnojem. Nevěděl by něco? Díky Jirka

Milý Jiří, následující text je z připravované publikace (Doležal, Staněk a ost.) Tuto kapitolu zpracoval můj spolupracovník Ing.Stanislav Staněk. Snad to bude postačující!
1. Mělo by být napájení telat mlezivem pomocí jícnové sondy běžnou chovatelskou rutinou?
Napájení telat jícnovou sondou, resp. „silové“ napájení je metodou, která by neměla být v praxi rutinně používána. Používání jícnové sondy má své opodstatnění pouze v případech, kdy je tele málo životaschopné (těžké porody, asfyxie apod.) a mají minimální či nulový sací reflex. U telat, která mají sací reflex dostatečně silný, je vhodnější nechat tele přijímat mlezivo přes sací struk. Někteří chovatelé v zahraničí, a to zvláště ve stádech holštýnského plemene, používají běžně u všech telat silové napájení, a to až v dávce 3,5 l mleziva na první napojení. Takto velký objem mleziva, který je zcela nefyziologický (objem slezu je do 1,5 l) pak nenatéká pouze do slezu, ale také do bachoru, který opouští do 2 až 3 hodin. V některých výzkumných pracích byl efekt násilného podání mleziva potvrzen, jiné práce naopak zjistily vyšší absorpci protilátek z mleziva u telat, která měla možnost přijímat mlezivo prostřednictvím láhve s „cucákem“. Dalším argumentem, proč by neměl být tento způsob napájení běžně používán u zdravých telat s dobře vyvinutým sacím reflexem je legislativa. V zákoně na ochranu zvířat proti týrání 246/1992 Sb., v aktuálním znění je dokonce napsáno, že: „hospodářským zvířatům nesmí být podáváno krmivo nebo nápoj způsobem, který vyvolává zbytečné utrpení“. Za utrpení se považuje podnět a zákrok, který u zvířete způsobuje bolest, zranění, zdravotní poruchu nebo smrt. U zdravých telat je proto tento způsob podání mleziva zcela zbytečný. Jiná situace však nastává u telat bez, nebo s minimálním sacím reflexem, telat podchlazených apod., kde použití jícnové sondy je jedinou cestou, jak zajistit teleti dostatečný příjem mleziva, imunoglobulinů a tím jej zachránit!

2. Jaké jsou zásady pro používání jícnové sondy?
Používání jícnové sondy není samozřejmě bez rizika. Pokud není tento způsob napájení perfektně zvládnutý, dochází u telat k podráždění sliznice dutiny ústní, hltanu a jícnu. Při velmi nešetrném zavádění sondy může dojít v extrémním případě až k perforaci (proděravení) jícnu.
Pro správné používání jícnové sondy je rozhodující délka a průměr jícnové sondy, materiál ze kterého je vyrobena (tvrdé vers. měkčené sondy) a zakončení sondy tzv. olivkou a stupeň jejího poškození. Délka a průměr je významný, protože většina typů sond, které jsou komerčně vyráběny, jsou použitelné pro velká plemena skotu. Zvláštní opatrnosti je pak nutné dbát především při použití jícnové sondy u malých plemen, např. Jerseyského skotu. Vhodnější je použít měkčenou sondu (hadičku), menšího průměru, která nebude způsobovat teleti nepřiměřenou bolest. Zcela nepřípustné je používání tvrdších typů sond bez olivkového zakončení, protože ostré konce sondy jsou pro tele nebezpečné. Hygiena jícnové sondy před použitím musí být samozřejmostí. V chovatelské praxi je čištění a hygienické uložení jícnové sondy velkou slabinou a do těla novorozeného telete se mimo mlezivo dostávají nežádoucí mikroorganismy. V souvislosti s častým používáním jícnové sondy bývá v následujících dnech u telat pozorována neochota přijímat mlezivo nebo mléčný nápoj sáním (podráždění sliznice). Opatrnost a šetrnost při zavádění sondy teleti je proto klíčové.
3. Jaké jsou zásady při používání a zaváděné jícnové sondy telatům?
Na trhu je prodávána celá řada typů jícnových sond. Chovatel by měl upřednostňovat ohebné (flexibilní) sondy před tyčovými sondami z tvrzeného plastu! Konec sondy musí být vždy ukončen olivkou, která do jisté míry eliminuje zasunutí sondy do průdušnice (průdušnice klade větší odpor při zasouvání sondy, zatímco jícen nikoliv). Pravidla pro zavedení jícnové sondy jsou následující:
• připravte si vědro s teplou vodou, do které ponoříte jícnovou sondu (zejména v zimních měsících), aby byla měkčí a ohebnější.
• připravte si teplé mlezivo, které se na sondu připojuje ve vaku nebo láhvi,
• vezměte metr nebo sondu a změřte vzdálenost od špičky mulce k loketnímu kloubu,
• tuto vzdálenost si označte, nejlépe barevnou lepící páskou,
• nyní víte jak dlouhá má být zaváděná část sondy do telete (délka je vždy měřena od hrotu olivky sondy a páska by měla být současně v úrovni mulce),
• vezměte lubrikační gel nebo olej a potřete jím sondu,
• pokud tele stojí obkročte jeho krk svými nohami a fixujte jej, u ležícího telete zvedněte hlavu a fixujte jí rukou,
• vložte sondu do tlamy a po levém okraji jazyka zavádějte sondu ke kořeni jazyka (levá strana úst proto, protože průchod sondy do jícnu je snazší),
• tele začne polykat sondu a vy jí pomalu zavádějte do jícnu až po páskou označený úsek,
• kontrolujte rukou průchod sondy – lze nahmatat jak jícen se sondou, tak i souběžně jdoucí průdušnici (pokud cítíte jen jednu z nich, pak sondu raději vyjměte),
• pokud se v průběhu zavádění objeví chrapot nebo kašel telete, okamžitě jícnovou sondu vyjměte, protože je zde riziko, že jste zavedli sondu do průdušnice,
• při zavádění se přesvědčujeme, že není sonda zaváděna do dýchacího aparátu (přiložením ucha ke konci sondy).
• připevněte láhev nebo vak s mlezivem na jícnovou sondu, ale nenechte mlezivo volně vytékat,
• zvedněte láhev nebo vak s mlezivem a nechte jej samovolně vytéci,
• mlezivo by nemělo téci příliš rychle, v žádném případě se nesnažte silou vytlačovat mlezivo z nádob ,
• po vyprázdnění nádob tyto buď ventilkem uzavřete (některé typy lahví mají uzávěr), nebo dejte nádobu dolů, aby při pomalém vytahování nedošlo k případnému vdechnutí zbytků mleziva nebo mléčného nápoje teletem.
Pokud nemá ošetřovatel nebo chovatel s tímto způsobem napájení zkušenosti, je dobré požádat o asistenci a předvedení zkušeného kolegu, veterinárního technika nebo veterináře. Jícnové sondy se časem opotřebují, proto je vyměňujeme po přibližně 50 použitích.

naprosto dokonalá odpověď, děkuji Vám pane docente i Vašemu kolegovi. Jakmile bude kniha k mání, rád si jí pořídím. Jiří

Díky za díky! Na dobré sondy je odkaz na těchto stránkách v Oblíbených odkazech v řádku:zajímavá stránka aktivního veterináře! Zkuste si ji otevřít! Zdraví vás, O.D.

Vážený pane docente, děkuji vám za zaslání materiálů. Jsou vynikající, a poslouží. Byli bychom rádi, kdybyste provedl proškolení personálu u nás na VKK. Myslím, že by to u lidí zabralo, protože umíte přesvědčovat s úsměvem, ale s Argumenty. Ten váš sborník, to je vynikající učebnice praktické zootechniky. Budu se snažit v měsíci dubnu se s vámi spojit a navázat užší spoluporáci.Díky za vše! I.

Pane docente, moc vám děkujeme za zaslání textových a obrázkových materiálů přes Úschovnu. Došlo vše bez problémů, a již v nich 3dny ležíme. A při tom zjišťuji hluboké praktické neznalosti, a to hlavně v odchovu telat. Můj dotaz zní, máme jednu volnou K-96 a je úvaha tam přestěhovat boudy s mléčnými telaty. A já se vás ptám, je to schůdná myšlenka? Nebo je to blbost? Můžete mně napsat plusy a minusy? Víte, z debaty s účastníky semináře jsem zjistil, že u nich máte obrovskou důvěru. Poradci z komerce- to je o tom, jestli něco za moc peněz koupíme nebo ne. Předem děkujeme, Jirka a kolektiv zootechniky

Kolego a příteli, pokud si chcete zadělat na průšvihy, které budou kontinuální a neřešitelné, tak realizujte návrh-telata do K-96!!! Moc vás prosím, ten návrh vyhoďte do nejbližší jímky. Ať tam vyhnije! Stájová únava by vám zlikvidovala celý odchov do jednoho roku. Jedinou výhodou by bylo, že nebude pršet do výběhů VIB a na ošetřovatelky. Jinak nic! Pokud toto chcete eliminovat, tak to musíte využít vysoký přístřešek, nějakou kůlnu na stroje, atd. Přístřešky fungují!Takže, K-96 nikoliv. Držím palce vám, i vašim telatům! Moc vás zdraví, O.D. A jsem rád, že materiály našli uplatnění!

Dobrý den, moc se mi líbil Váš seminář v Ostředku. Měla bych na vás jeden dotaz ohledně výplachů. Doposud jsme to dělali tak že při zjištění metritidy jsme volali vet. lékaře který nám přijel krávu vypláchnout. Problém je ten že se krávy vracely a vyplachovali se několikrát a následné zabřeznutí vyžadovalo více ins. dávek. Poradce přišel s tím že v některých podnicích se u krav s metritidou nezasahuje do reprodukční soustavy ale dvakrát po sobě se píchne estron a kráva se vyčistí sama. chtěla jsem se Vás zeptat jestli máte nějaké informace a rady týkající se této problematiky. Děkuji Moc

Milá Míšo, promiňte mi ty dva dny zpoždění, ale měl jsem malé problémy.Takže, k vašemu dotazu. Předem uvádím, že nejsem veterinárbní lékař, ale také uvádím, že mám mnoho přátel veterinářů, kteří umí!Moc si jich vážím i když řeknou, že neví. Váš dotaz jsem konzultoval u člověka, kterému věřím. Co mě řekl? Napřed se podívat na prevenci, resp. chovné prostředí!Je vaše ustájení krav v pořádku? Je to světlá, suchá stáj? Je i výživa na perfektní úrovni bez plísní, bez nízkého pH?Nesahá se zbytečně nedesinfikovanýma rukama do krav?Nejsou tyto krávy s nevyléčenými mastitidami či kulháním?Prostě je toho moc a moc.A co se týká výplachů? Je to obligátní metoda, ale zdá se, že stále méně účinná. Moje zmínka o estronu u něho padla na úrodnou půdu s tím, že on tuto praktiku užívá již několik let, s relativně vyšším účinkem, než obligátní výplachy. Takže to je asi vše, co k tomu mohu říci.
Jinak moc děkuji za pochvalu za Ostředek. Mně se tam moc líbilo! Zdraví vás, Olda Doležal
Jo a podařilo se vám otevřít Úschovnu?

Moc moc děkuji za radu. Co bude možné zlepšit na prostředí a péči o kravky doladíme a s naším vet. lékařem prokonzultuji nahrazení výplachů estronem. ůschovnu jsem ani neotevírala protože jsem se na email mysanek88@seznam.cz nic nedostala. Ještě jednou moc děkuji

Vážený pane docente, prosím příjměte mou poklonu za vaší přednášku v Ostředku. Byla opravdu excelentní a při porovnání s jedním seminářem ve Foukavém Honzíkově( Biomin), kde si na nás pozvali Emeričany, tak musím konstatovat, že jsem se v Ostředku dozvěděl všechno, co jsem potřeboval ke své zootechnické praxi. Ba ještě něco navíc, a to ve vašich super vstupech o světle, o chování, o češtině atd. Váš sborník je skutečně ke studiu a nikoliv k založení do knihovny. Přistihl jsem se, že v něm listuji i na oné místnosti. Umíte nejen přednášet, ale i srozumitelně a zajímavě psát . Škoda, že je vás tak málo. Mohu vzpomenout, že jsme si pozvali jednoho takyodborníka z výzkumáku na ošetření rostlin v předjaří a to byl konec. Všichni kolegové odešli poněkud dříve,než přednášející skončil. Ano, je to naše ostuda. Máme být trpěliví. Ale páni výzkumníci by měli vylézt ze svých ulit . Neboť nevědí co činí!Moc děkuji za zaslání těch vašich perfektních textů a obrázků.A je škoda, že se mezi námi objevil nenechavý buran. Těším se s vámi na shledanou a vyřizuji pozdrav od mých kolegyň!Zdraví vás M.H.

Miloši, moc vám děkuji za váš názor a i uznání. Víte, těch lidí na školách a výzkumácích, kteří voní hnojem a dovedou se vcítit do potřeb zemědělské praxe je čím dál tím méně. Je to v celém systému, kdy člověk, který řeší problémy praxe je vlastně na odpis, protože nepublikuje v časopisech výsledky, které nikdo nečte! Pokud by se někdo zeptal, jak jim tyto organizace pomáhají řešit současné problémy, tak by to bylo smutné poslouchání. Je mně z toho smutno, ale osobně mám radost, že mne chodí lidé "od krav" poslouchat.Cítím se mezi nimi fantasticky!!