Milý Dane, odpověděl jste si vlastně sám! Už mnoho let se říká, že není nejlepším chovatelem ten, kdo vyhrává okresní, či krajskou či celostátní mléčnou ligu (dle terminologie minulých časů) ale ten, kdo dostane ze stáda co nejvíce peněz. Proto se pomalu i u nás začíná uvažovat racionálně. Dosáhnout takovou užitkovost, která mně ještě navíc zajistí perfektní užitkovost reprodukční, s minimem mastitid, s minimem kulhání, s minimem veterinárních nákladů, s co nejnižším inseminašním indexem. Je zajímavé, že celá řada chovatelů v Evropě, ale i v Izraeli se začíná ohlížet po "nordik" či "Viking" genetice, která to prý splňuje. Je škoda, že až dosud chybí stanovisko nezávislé výzkumné organizace. Ten pohled na ekonomiku totiž zavání pojmem konkurenceschopnost . A to nelze brát na lehkou váhu. Zdraví vás, O.D.

Hezký podvečer pane docente! Vím, že už bude za pár dní po sezóně. Ten můj dotaz měl přijít dříve. Ale takovou záplavu much v dojírně a šekárně jsme ještě nezažíli. Co s tím a jak tomu předcházet? Krávy i lidé jsou nervózní a všem se snižuje užitkovost!I lidem! Můžete poradit něco jednoduchého? Díky! Anežka K.

Zdravím vás Anežko! Dosti častá otázka a na kterou také často odpovídám! Letos much bylo ve stájích opravdu dost a to zvláště tam, kde proti nim nic nedělali. A co měli dělat? Měli dbát na pravidlo: tam kde se hýbe vzduch, tak tam nejsou ani pavučiny, ani mouch, ani orosené kovové hrazení atd. To za prvé! Doporučuji , aby nad stojícími krávami byli umístěny horizontální ventilátory (mexikáni) , které vzduch v dojírně rozhýbají. To není výměna vzduchu, ale jeho proudění! Problém je vždy tam, kde je blízko stájí hnojiště, nebo jímka s nehybnou "dekou ", Moc dobré je nastýlat na boxové stání či kotcové lože dolomitský vápenec, který zvýší pH vrstvy na alkalickou úroveň.Tam se muším larvám nedaří. Teprve poslední možnost je chemie! Ale jde to určitě i bez ní!
Mám dobré zkušenosti i s širokými mucholapkami a elektrickými lapači much! Vždyť jedna mrtvá moucha v polovině dubna, znamená ,že se vylíhne méně do konce roku o 2miliony much. V květnu o čtvrtmilionu, v červnu už jen o 20-50tisíc. V září už je to zcela zanedbatelné. Pozor na mouchy u telat! Chov bez much znamená klid zvířat a také vyšší nádoj.Pozor na keratokonjuktivitidu! Držím vám palce Anežko! O.D.

Pane docente, už jsem četla vaše články v č.9 Našeho chovu a vy ho nemáte ještě uveden v rubrice 4lánky. Takže, nezapomeňte! A odpusťte mi tuto připomínku!Jsem taková Puňťová!L.K.

Díky za připomenutí! Splněno! Konečně jsem si je po sobě (nás) přečetl.

Pane docente, zhruba u jedne třetiny krav zjišťujeme boule na kohoutku.Co s tím. Vime, že je to špatným nastavením zábrany, ale ona je na pevno. Můžete poradit? Asi to bude náročné, viĎTE??D.

Milá dano, diagnostikovala jste to zcela správně. Mizerná vzdálenost mei spodní částí kohoutkové zábrany a úrovní končetin u požlabnice. Takže , bez radikálního uřezání dosavadních zábran a jejich zvýsení na výšku 115-118cm nad úroveň předních končetin je jedinou možností. Pokud tutp zábranu předsadíte o 10-20cm od osy požlabnice nad krmný stůl, tak vám všechny krávy hlasitě poděkují. Jinak je to trápení zvířat!Zdeformovanéý příjem krmiva, nervozita atd. Zkuste to udělat co nejdříve. Krávy omluvenky neberou!Držím palce!O.D.

Dobrý den pane docente,
měla bych na Vás otázku ohledně potřeby vody pro telata. Potřeba vody a jejímu adlibitní přístupu k ní je nediskutovatelný, ale zajímá mě spíše otázka, od jakého věku by se měla voda telatů přikládat. V literatuře nacházím pouze, že vodu telata potřebují i její potřebné množtví, ale chybí mi zde zmínka, od jakého věku ji podávat. Jsem zastánce podávat vodu, v tomto teplém období, telatům od 2. dne po narození, ovšem jsem slyšena názor, že vodu v mlezivovém období nedávat a místo toho telata častěji napájet mlezivem. Nerada bych mojí mylnou představou nějak uškodila. Předem děkuji za Vaši odpověď. S přáním hezkého dne Jana.

Milá Jano, jen na začátek vás chci odkázat na můj článek v Našem chovu č.12/2010:Vyvracíme mýtus o zbytečnosti napájení telat vodou.. Jsem rád , že plně chápete vodu, jako " živinu" i pro telata. A teď ? Co mlezivové období? Obecně se praktikuje to, ře prvních 5dní po narození se voda nepodává, že postačuje mlezivo. Ale...!Jsou a to hlavně v letním období zkušenosti z Izraele a vých. pobřeží USA, že napájení vodou přes sací struk je žádoucí i v tomto období. Prý se splachuje hořká chuť mleziva z dutiny tlamní a tele je více v pohodě. Bohužel, sám s tím zkušenost nemám, ale vsadil bych na tuto premisu, že je pro mlezivová telata prospěšná! Jedná se mnohdy jen o pár hltů!To že se podává mlezivo vícekrát denně (3x-5x) je jenom chválihodné! Držím vám palce!Zdraví vás O.D.

Milá Jano, jen na začátek vás chci odkázat na můj článek v Našem chovu č.12/2010:Vyvracíme mýtus o zbytečnosti napájení telat vodou.. Jsem rád , že plně chápete vodu, jako " živinu" i pro telata. A teď ? Co mlezivové období? Obecně se praktikuje to, ře prvních 5dní po narození se voda nepodává, že postačuje mlezivo. Ale...!Jsou a to hlavně v letním období zkušenosti z Izraele a vých. pobřeží USA, že napájení vodou přes sací struk je žádoucí i v tomto období. Prý se splachuje hořká chuť mleziva z dutiny tlamní a tele je více v pohodě. Bohužel, sám s tím zkušenost nemám, ale vsadil bych na tuto premisu, že je pro mlezivová telata prospěšná! Jedná se mnohdy jen o pár hltů!To že se podává mlezivo vícekrát denně (3x-5x) je jenom chvályhodné! Držím vám palce!Zdraví vás O.D.

Dobrý den pane docente,
zabývám se otazkou zrušení starého teletníku a nasledným ustajením cca 120 ks telat na rostliné výživě do 300kg hmotnosti. Když jsem se rozhlížel po naší farmě a hledal jak postavit vzdušný přístřešek, napadla mne myšlenka ,zda by nebylo vhodné využít částivýběhu pro telata u budovy odchovny mladého dobytka. Jedná se o budovu postavenou cca v 70.letech s hlubokou podestýlkou, pevným krmištěm a výběhem. Je to stejné OMD z jakého je udělaná produkční stáj dojnic v Ostřetíně. Budova prošla častečnou rekonstrukcí, je tak nový světlík a boční štěný jsou cca 1m od střechy otevřené.Každá polovina stáje je rozdělena na devět kotců s možností výběhu po celé délce.Rozměry výběhů jsou 9m na 10,5 m. Ma představa je taková , že každý výběh by poskytl ustájení pro cca 30ks telat na částěčně hluboké podestýlce s krmištěm a celé by se to zastřešilo jednoduchou střechou.Měl bych dotaz jestli je vhodné se touto myšlenkou dále zabývat ? Děkuji za odpověď a přeji pěkný zbytek léta. Laďa

Láďo , myslím, že by to šlo! Co k tomu říci? Pokud splníte základní parametry potřeb telat na prostor, plochu, osvětlení, přístup k vodě, na tvrdé a často odklízené krmiště, tak neuděláte chybu. Proč zdůrazňuji světlo? Protože v této věkové periodě se rozhoduje o následující plodnosti.Zde se dájí udělat chyby! Světlo, vers. skleníkový efekt. Dále ,prostor- min. 6m3 na 100kg ž. hmotnosti. Lože- 1,3-1,7m2 na kus.Voda nezámrzná. Krmiště pravidelně odklízené. Stěny, klidně jen
zasíťované.Nezapomenout na dosvětlování prostoru v zimním období, ať nejsou telata jak ve sklepě! Pozor na tzv. částečnou hlubokou podestýlku. To je vždycky průšvih! Neznám podnik , kde by při tomto řešení bylo chovné prostředí únosné. Min. interval odklizu tzv. hl. podestýlky je 6týdnů. Kratší interval je a to hlavně v zimě průšvih. Opt. interval je 3měsíce, nejlepší je půl roku.Tam se dá udělat největší bota. Podhled musí být min.vyšší než 4metry nad životní zónou. Jednoduše řečeno, je toho moc k tomu, aby telatům bylo dobře. V č.9. Našeho Chovu budu mít článek , který tak trochu o tom pojednává. Láďo, když budete chtít, můžeme o tom podebatit nad pivkem u mně v Uhříněvsi. Nebudete první, ani poslední. Ale všichni před vámi si myslím, že odjeli spokojeni! Moc vás zdraví O.D.

Dobrý den pane docente,
obracím se na Vás s dotazem ohledně stlaní matrací v boxech u dojnic.Stáj nám slouží již 5let a poslední dobou zjišťuji vzrůstající počet kravek ,které stojí dlouhou dobu v boxu bez zalehání.Rámec nám šel nahoru,ale ikdyž jsem posunul krční zábrany a dokonce rozšířil postýlky problémy a již i z otlaky hlezen narůstají.Dříve byli matrace měkčí dnes jsou již slehlé.V druhé půlce stáje ,která byla dokončena a spuštěna o dva roky později , matrace jsou dle vašeho testu "bolavého kolena"příjemné a dojnice leží bez problémů a zaléhají po nakrmení a podojení rychle.
Na matrace kromě vápence ,který používám stále-také dle vaší rady ,jsem již ozkoušel snad vše.Separát byl nejlepší, ale separátor nemáme a je problém jej(separát) zde v okolí sehnat.Řezal jsem slámu,ale nastal problém na roštech u koncových dojezdů hnojných lopat.Písek se zase bojím používat kvůli zanášení kanálů a ničení kejdových čerpadel.Mám i problém když cokoli nastelu je to do týdne venku ikdyž nastýlám až k předním nohám.Viděl jsem i jakousi vyvýšeninu z trubek ,aby nedocházelo k výhozům z matrací,ale jelikož máme nášlap na postýlku 20cm vysoko bojím se kdybych to zvýšil,zda by nebyl problém s vhodem a hlavně s výstupem z boxu.Tedˇ jsem viděl fotky z Irska kde stelou řašelinou.Ten nápad se mi zamlouvá,ale ještě nevím jak s cenou a zda by to bylo vhodné zhlediska zoohygieny.
Tak vás prosím poraďte, čím ,s co možná malými náklady vylepšit komfort kravek, o což se v podnik snažím snad už jen já sám.
S přáním krásných dnů
Vašek

Moc vás zdravím Václave! Jak se říká, babo raď!Nebo dědku raď? S tím vašim problémem se setkávám velmi často. Matrace se po 5-7 letech sešlapají a již nevytváří tu měkkčí a žádanou vrstvu. I když nevím jaký typ matrací máte, tak i zde eistují významné rozdíly.Je vašim plusem, že zkoušíte varianty a sám se přesvědčujete, kudy cesta nevede.Smůla je, že tenn separát s vápencem je pro tuto situaci nejlepší. Písek je nejen kvůli obrusům podlahy i mechanismů nevhodný, sláma dělá problémy. V Německu se pro tyto případy prodává slamnatá mouka, drť, která je pro ležení krav na tenké vrstvě ideální, ale je to moc drahé. Vámi navrhovaná rašelina by byla velice vhodná, pokud by nebyla tak šíleně drahá a navíc kyselá. To nízké pH vytváří podmínky pro množení patogenů.Zase by se musela mísit s dolomitským vápencem.To je jedna věc. Podestýlkové materiály. Ta druhá věc je, že mám odzkoušeno to, že vysoké lože (to je to co máte, nepřímo zvedám zaobleným dřevěným, čí plastovým či pryžovým klínem a to o 5-7cm. Lože zvednu na 25- 27cm od hnojné chodby. Ty strašné obavy, že tam krávy nebudou chodit se rychle rozplynuly. Bylo to u krav nad 650kg ž.hm. Doba ležení vesměs překračovala 12hod za den.Co ale k tomu patřilo, to byla úprava boxových zábran. Výška kohoutkové (vymezovací) zábrany činila 118cm a začla se vymezovat délka boxu. Od přední krajní polohy se každý 3.-4. den posunovala tato zábrana směrem k zádím tak, že konečná poloha byla taková, že zádě 70% krav přesahovala cca 10-15cm nad hnojnou chodbu.Pak se vymezovací zábrana na fest zafixovala.Klinek o stranách 5-7cm a 10cm, se fixoval do podlahy šrouby přes stavební hmožděnky. Výplň lože : pevný hnůj, piliny s vápencem, samotný vápenec, separát s vápencem, suchá hlína a další. Z těchto materiálů byl nejlepší separát a poliny s vápencem. Rašelinu, kvůli jejím vstupním parametrům jsme nezkoušeli.Asi jsem vám poc nepomohl, ale snaha byla. Třeba se odvážíte vyzkoušet ten klínek.A moc vám přeji v tom osamoceném boji za pohodu kravek, co nejvíce trpělivosti! Zdraví vás O.D.

Dobrý den,vzhledem k nedostatku podestýlky uvažuji o rekonstrukci ustájení krav BTPM v zimovišti z hl. podestýlky na lehací boxy,nevím zda je to vhodné pro tento skot-pl. charolais,jak by mělo být uspořádáno příp. kde je ho možno vidět. Děkuji, zdraví J.K.

Pane Jaroslave, boxové stáje pro masné krávy jsou velice dobrým řešením, a vůbec nejsou pro ně méně pohodlné. Už v r. 1996 jsem uvedl ve své publikaci:Technologie a technika chovu skotu, parametry pro boxovou stáj s mobilním i stacionárním vyhrnováním mrvy a s porodním kotcem na hl. podestýlce. Velmi dobré řešení bylo v rekonst. K-96, s obvodovými krmnými žlaby, z kterých se vytvořili před krávami vyvýšené "pelíšky " pro telata. Bohužel, do existujícího modulu 4,5m se "nacpaly 4boxová lože, která se ukázala jako příliš úzká. Teď se snažim prosazovat šířku boxů 120-130cm a to i pro vaše plemeno Charolais. Vhodné by bylo použití tzv. hlubokého lože, se základem, 15cm pevného chlévského hnoje, 3 cm mletého vápence a 10cm. řezané slámy,nebo pilin, nebo kejdového separátu, posypávaného obden 3dcl mletého prachového vápence. Doplňování této slamnaté (měkké)vrstvy je 1-2 týdenní. Boxy můžou být jak protilehlé, tak podél stěn a to při venkovním krmišti. Pokud budu znát váš email, tak vám nákresy naskenuji a pošlu a nebo při vaši event. cestě okolo Uhříněvsi můžeme o tom podebatovat. Každopádně vaše rozhodnutí schvaluji, ale nezapomeňte, že v detailech je skryt ďábel (napajedla, dno žlabu, požlabnice, výška boxů, nastavení vymezovací zábrany atd.) To je zatím to nejdůležitější! Zdraví vás, a drží palce, O.D.

Dobrý den, moc děkuji za informaci. Před započetim rekonstrukce Vás určitě rád navštívím. Můj email je: klofac.jaroslav@post.cz
S pozdravem Jaroslav Klofáč

Moc děkuji za zaslání publikace.Stále aktuální. Co využití sítí v takovýchto budovách. Myslíte si, že bouračky se vyplatí? Co statika?.To jen pár dotazů, které mě vrtají hlavou!Zdraví vás J.H.

Jo jo, bouračky se vyplatí, ale bohužel nikoliv pro vysokoprodukční krávy. Ty rekonstrukce K96 a K174 JSOU PERFEKTNÍ PRO REPRODUKČNÍ OKRUH STÁDA. A ŽE SÍTĚ KVALITĚ PROSTŘEDÍ TAKTO UZPŮSOBENÝCH STÁJÍ JENOM A JENOM POMOHOU , TAK TO JE BEZ DISKUSE. STATIKA SE BOHUŽEL NEDÁ POSOUDIT NA DÁLKU. ALE ZATÍM VŠECHNO FUNGUJE TAK, JAK MÁ! ZDRAVÍM VÁS, o.d.

Prosím o zasláni, avizované publikace Chyby a omyly. Byla bezva a někdo, kdo ji asi potřeboval mě ji zbalil. Adresu znáte, již jste mně posílal před měsícem zásilku! Moc vám děkuji, jste bezva!Hanka