Mílo, moc vám děkuji za toto pohlazení. Potěšilo a dává sílu být stále účasten! Vše dobré do Nového roku vám i vašim blízkým přeje, Olda Doležal

Milý pane docente,
do roku 2011 Vám přeji hlavně zdraví a stále nezdolný elán do práce. Když se mi mezi vinicemi a nudnou "úředničinou" zasteskne po kravičkách, tak zaskočím sem k Vám na návštěvu. Mějte se moc krásně!
Veronika

Pane docente, přeji vám vše krásné k Vánocům a Novému roku. Hlavně nevysychající chuť komunikovat s lidmi "od krav". Vždycky jsem si vás vážil a vážím proto, že umíte lidsky psát užitečné věty a říkat velice užitečné odstavce! Přeji vám, aby tento stav vydržel co nejdéle. Proč? Protože ať hledám jak hledám, zatím to nikdo tak dobře neumí! Ještě jednou vše krásné! Míla P.

Díky za přání i za ocenění.Budu se snažit být ještě trochu užitečný. Ona ta užitečnost by měla být jedním z hlavních kritérií výzkumné, vědecké ale vlastně veškeré činnost!Přeji vám hezký a klidný rok 2011!O.D.

Vážený p.docente, připojuji se k přání všeho nejlepšího v Novém roce. Chci vás ujistit, že na vašich stránkách jsem několikrát týdně návštěvníkem. A vždycky se tam něco vhodného dozvím. Včera jsem uvítal novou rubriku Recepty, která je zajímavá.Chtěl jsem se vás zeptat na zimní napájení telat a tu jsem se dozvěděl, že o tom píšete v čísle 12, Našeho chovu.To bylo jako přenos myšlenek. Článek si myslím, že otevře oči mnoha chovatelům.Takže ještě jednou, hodně zdraví a elánu.A těším se na vaši přednášku v Táboře!Jína Ant.

I vám přeji všechno dobré v osobním i odborném životě!Přeji vám radost z úspěšné práce a k té přispějete zcela jednoznačně tím, že dolomitický vápenec budete aplikovat i do VIB. Alkalizací lože nemůžete nic zkazit, jenom získat. A není to přitom vícenáklad.Vše se následně využije v rostlinné výrobě. O tom jsem psal již v předchozích komentářích této rubriky, i v odborném článku v r. 2009 v časopise Náš chov. Přitom postačuje posyp v dávce 0,3-0,5 na VIB a den. Určitě budete příjemně překvapen. A hlavně buďte bez obav! Výhody převažují zcela určitě.
Moc vám děkuji za přání i ocenění. Potěšilo mne s tím, že vidím, že chovatelé mají zájem a čtou i tuto poradnu, kterou velice rád "dělám", protože to má asi nějaký smysl.
Moc vás zdraví,O.D

Vážený pane docente, dovolte mi abych vám popřál všechno dobré k Vánocům i k Novému roku s vděčností za tuto vaší poradnu.Tyto stránky jsou nanejvýše důvěryhodné, srozumitelné a zcela nezištné.Vždycky je to počteníčko, vždycky se otevírají oči zaslepené provozní slepotou.
Ještě jednou díky! A teď dotaz.
Můžeme bez obav používat dolomitický vápenec i do venkovních bud? Nebude to mít nějaký negativní alimentární dopad? Prosím o váš názor!Zdraví vás J.B.

Milá Martino,ani nevíte jak mne těší, že si z těch mých povídání pamatujete i takové poznatky, které spíše říkám tak zvaně na okraj. Pamatovala jste si dobře! Nepřetržité osvětlení ve stáji může, vlastně musí způsobit u krav hotové hormonální i etologické harakiri.Paní poradkyně si musí trochu zopakovat fyziologii a speciálně téma o homeostázi organismu přežvýkavců. Už asi před 5lety jsem vyslechl na jednom semináři jednoho předřečníka z jedné nejmenované krmivářské firmy, který kázal stejný blud."Čím více, tím více". Blbost!Prodloužením dne na tzv. nejdelší letní den (tj.cca 16hod. světla) je optimální řešení. S jeho dalším prodloužením vzniknou průšvihy, které se obtížně eliminují. Vždyť i vězni, když se měli potrestat, tak se trápili nepřetržitým osvětlením. Halucinace a poruchy vnímání jsou toho důsledkem.Takže krátce: pro krávy v laktaci 15-16hod. světla, s nočním orientačním světlem. Pro krávy v reprodukčním okruhu, nasadit zimní osvětlení 8hod. s max.60-80luxů. Držím vám palce při prosazování té správné rutiny chovu!Je o tom psáno v Metodických listech, i odborných článcích Našeho chovu.Zdraví vás O.D.

Pane docente, naše nová paní krmivářská poradkyně nám doporučuje teď svítit v kravíně celých 24hodin. Dobře si pamatuji, co jste nám v HavlBrodě říkal o 16hod. Mám pravdu, nebo je to zase nějaký nový trend? Prosím o vaší pravdu, které budu přece jen více věřit, než té mladé děvence.A děkuji!M.B.

Moc děkuji Sami Abramsonovi za doplnění odpovědi na dotaz př.Kouřila. Je to perfekt.Recyklace vody z dojírny znamená obrovské úspory.Díky!

Hezký večer pane Kouřile, to co píšete je obecnou "nemocí" většiny chovatelů s dojírnami. Běžná, ale nikoliv správná rutina spočívá v používání proudící vody z hadice a dokud se to "h...o" nerozpustí, tak voda teče.Nikdo si neudělá kalkulaci na cenu vody, provozu a odpisu čerpadel, znehodnocené kejdy, zbytečně obsazených kubíků v jímkách, zvýšené potřeby transportu, nákladů na prac.sílu, PHM atd. A jak na to? Je to rutina amerických farmářů, kteří ze zásady nemají zaroštované čekárny.Po ukončení dojení, si stájník vezme "širokorosponové" hřeblo a postupně výkaly shrnuje k jednomu místu u vpusti kanalizace. Pokud má úzké hrdlo, musí se co nejdříve rozšířit.A potom vodou z hadice dočistí shrnutou plochu na čisto.Před lety jsme vykonali "experiment".Při té špatné rutině to je hadicové metodě se spotřebovalo 3,1m3 na jednu operaci v čekárně, mající cca 100m2 plochy, s množstvím výkalů od 205krav. A při té druhé rutině, to je s předčištěním podlahy bez vody, shrnutím výkalů a s následným dočištěním proudem vody se spotřebovalo jen 0,9m3 vody.Myslím, že to stojí za úvahu, zvláště tehdy, když si to vynásobíte 365 dny.To už se jedná o tisíce korun ,resp.pár stovek litrů mléka. Jsme v situaci, kdy hledáme haléře.Držím palce, O.D.

Jestli dovolite, znova bych prispel malym poznatkem odnas z Izraele. Prikladam film jak izraelsky farmar z Kefar Vitkin, vymyslel maximalne usetrit vodu, ktera je v Izraeli velmi draha. Jednoduse jima pouzitou vodu z vyplachovani dojiciho zarizeni. Jednouduchym nerez cerpadlem (odolny vuci chemickym detergentum)ji vyzene do levne plastove nadrze umistene nad stropem dojirny a po skoncenem dojeni touto vodou i s chemickymi prostredky, z vyplachu splachuje a hl desinfikuje dojirnu. Samospad mu vytvori postacujicich 4 atm. Velmu vhodna i ucinna recyklace, ktera setri zivotni prostredi a farmarovu kapsu.
http://www.halavi.org.il/info/idb/video/091213_2.htm
http://www.halavi.org.il/info/idb/video/100105_mey-shtifa.htm

Milý kolego, jedenkrát roční řezání paznehtů je poněkud "ujetá" rutina. Vždyť pazneht dorůstá asi o 0,5cm za měsíc, resp. 1-2mm za týden. U intenzivních plemen je to ještě rychleji. Pokud si vaši kolegové chtějí zadělat na masivní kulhání stáda, tak jim to 1x roční řezání paznehtu určitě k tomu pomůže. Bohužel , při stájovém chovu se musí dbát na zásadu ošetřování paznehtů dle potřeby.U některých krav to bude znamenat jen pár řezů, u jiných to bude znamenat zcela novou rekonstrukci tvaru paznehtů. Při intenzivní výživě, resp. vysoké užitkovosti je půlroční interval ošetřování paznehtů dostačující. Jedenkrát ročním ošetřováním nic neuspoříte, spíše naopak.Zdraví vás O.D.

Pane docente, dohadujeme se zde o častosti řezání paznehtů.Tady se teď prosazuje postup 1x za rok.Sníží se tím náklady. Myslím že zkušenosti jsou určitě jiné.Můžete mě prosím něco k tomu napsat?Moc vás zdraní Jarda J.

Příteli, kachničky nejsou tématem, kterým bych rozuměl!Ptal jsem se svého bývalého kolegy, skutečného machra pře drůbež, který tvrdí, že granule pro výkrm kachen se dají bezproblémově sehnat i přes internet.Takže, prosím o tolerování mého znalostního nedostatku !Zdraví vás O.D.

Dobrý večer, vidím v naší dojírně, kolik se vlastně spotřebuje vody na smývání výkalů z podlahy čekárny. Můžete mě napsat nějaké zásady efektivního vyčištění čekárny, abych to zvládl aspoň za 1000lt vody. Teď je to skoro 3x tolik.A leze to do peněz.!Za jakýkoliv názor nebo návrh vám budu vděčný!Předem děkuji, J.K.

Jak vykrmit kachny aiž bych použil granulí/ke kterýn se už do jara nedostanu.Je nějaký způsob jak je vykrmit dřív než za 6 měsíců?/jsou z 1,9/chovám je 1 rokem děkuju moc

Zdravím vás Zděnku, pamatuji si vás, díky za kontakt, občas vám něco pošlu. Na váš email jsem vám zaslal oskenovaný požadovaný IL MZ, o Dřevěných posuvných přístřešcích. Je to větší rozsah, dejte vědět zda to v pořádku došlo!Pozdravuji vás, O.D.

Kolego, navrhovaných 250mm není moc ani málo! Pokud máte krávy o průměrné hmotnosti >650kg, nemusíte mít žádné obavy.Mám několik případy stájí s výškou zadní hrany boxového lože 280mm, ba dokonce místy i 300mm, a nemá to negativní vliv na vstup do lože, vstávání ani uléhání.U stlaného lože je nutné dbát do rovinného dostýlání, u matracového lože je nutné dbát na suchost lože a jeho čistotu. Takže, nemusíte mít obavy. Je totiž měřením prokázáno, že krávy jsou na těchto boxech čistější, pokud ale zachováte šířku lože >120cm.Zdraví vás O.D.

Pane docente, sháním strašně nutně váš Informační list MZE asi z r. 94-95 o dřevěných posuvných přístřešcích. Nejen že mi chybí v sérii, ale chci ty poznatky pro jeden podnik nějak využít. Pokud ho najdete, prosím o něj. Adresu vám posílám na email. Moc vám budu vděčný!Dík!Ptojektant z vých. Čech