Dobrý den pane docente,obracím se na Vás s tímto dotazem.Existuje nějaká nezávislá firma nebo osoba,která je schopná sestavit ekonomickou studii živočišné výroby na farmě.Neustálé poslouchání vedení jak je chov skotu totálně nerentabilní mě již přestávají bavit a naší účtárně nejde již důvěřovat , protože mi stále připisují nezkrmené krmivo vlastní,neprojetou naftu nebo nadměrné výkony dílny apod.Když si to počítám sám nevycházejí mi nějaké velké zisky, ale určitě ne milionové roční prodělky.V chovu skotu nás pracuje pár na 900 kusů skotu,nádoje slušné,ztráty na telatech do 4 %,zabřezávání dobré,vstupy na nakoupená krmiva určitě nižší než v okolních podnicích atd.,přesto se stále musíme obávat o budoucnost kravek v podniku.
Myslel jsem, kdyby někdo na základě dodaných podkladů vypracoval ekonomický rozbor, věděli by a snad i pochopili skutečné náklady na chov skotu.Předem děkuji a hezký den.

Kolego Petře, s vašimi "stesky" na nepochopení úlohy živočišné výroby se setkávám u mnoha chovatelů více než často. Většina těch tzv. ekonomů si neuvědomuje o čem to zemědělství vlastně je. Okamžitý přínos z RV se může za čas otočit ve velikou ztrátu. Víte, ten optimální kalkulační vzorec nespočívá pouze ve zjednodušeném poměru náklady k výnosům. Většinou se totiž nezapočítává skutečná hodnota vedlejších výrobků, např. hnoje či kejdy v přepočtu živin na ceny průmyslových hnojiv. Také hodnota plemenného materiálu je vesměs všude podceňována. Je těchto rezerv ve prospěch ŽV mnohem, mnohem více.Zapomíná se na přínosy v cash flow pro celý podnik.Bohužel, v celém spektru univerzit i výzkumnych ústavů jsem nenašel jediného člověka, který by byl schopen dát dohromady takovou analýzu,která by dala odpovídající obraz o podniku, resp. o reálných efektech ŽV.Stále se bohužel pracuje ve stálých cenách a odhadech, které jsou vzdáleny skutečnosti. Ale přesto, našel jsem mladého, progresivního ekonoma z mého bývalého pracoviště, který by možná po vysvětlení všech okolností ,se do tohoto úkolu pustil. Budu s ním konzultovat příští týden a dám vám vědět buď přes email (který neznám), nebo přes tento link.Víte, je zajímavé, že myšlenka na to, že ŽV, spec. chov skotu je nerentabilní, se vyskytuje pouze v ČR. Vzpomínám na slova vynikajícího středočeského manažéra. Řekl: dokud bude mléko za 5,-Kč, tak jsem rentabilní! Proč? protože jeho zajíma rentabilita podniku jako celku!!! Dám vám příští týden vědět, jak jsem dopadl! Zdraví vás, O.D.

Kolego Petře, odpovídám na váš dotaz ve věci anylýzy ŽV na vašem podniku. Seznámil jsem se s prací mladého kvalitního ekonoma, který by byl schopen dát věci do souvislostí tak, aby se ukázalo, jak ta ŽV je neprodělečná. Je zaměstnancem VÚŽV Uhříněves a jmenuje se Ing.Syrůček.Telefon:267009529, email: syruček.jan@vuzv.cz/ Zkuste to!Zdraví vás , O.D.

Dobrý den,
moc děkuji za ochotu, čas a za kontakt.Určitě budu kontaktovat.Nechci zde rozhodně dávat rozumy,ale myslím ,že by nebylo od věci kdyby si takový nezávislý a hlavně aktuální rozbor udělalo více podniků.
Tak ještě jednou moc děkuji a opatrujte se nám.

Hezký den pane Pilíku!Vaše otázka je velmi často pokládaná a to zcela oprávněně. Pokud máte krávy velkého rámce, tak využijte šířky 130cm zcela bez obav. Máte v rukách regulační nástroj a tím je posunovatelná vymezovací zábrana. Znovu opakuji, po nastájení by měla být nastavena zcela vpředu a každých 3-7 dní ji posunout k zádi boxů o 7- 10cm. Až zjistíte, že 70% krav leží se zádí pár cm přes zadní hranu boxu, tak tuto vymezovací zábranu zafixujte. Bude to většinou 180-200cm. od zadní hrany (uhlopříčně). Zjistíte jedno, že poloha krav, pohyb při vstávání a uléhání bude přirozenější. Poloha ležící krávy nebude vesměs paralelní s osou boxu, ale mírně šikmo. Při preferenčních testacích šířky boxů daly krávy dosti jednoznačně přednost boxům 130cm širokým, před porovnávanými šířkami 112,5 resp.122,5cm. Myslím, že nemusíte mít pochyby! Zdraví vás O.D.

Přeji vám hezkou neděli pane docente! Mám menší problém při rozhodování. Jsem před dokončováním stáje pro 68dojnic a potřebuji vědět, zda se mám rozhodnout pro šířku boxů 125 nebo dokonce 130cm. Jde o to, že místa mám dost. Jaká rizika jsou , pokud bych zvolil tu 130cm šířku! Mně se to zdá přijatelné, protože mám krávy vesměs přes 700kg těžké.Velice si vás a vašich názorů vážím a pokud budete mít trochu času, budu se těšit na váš názor! Zdraví vás J.Pilík

Dobrý den, prosím Vás o informaci, čím, bychom měli okyselovat mlezivo pro telata. Použili jsme kyselinu citrónovou monohydrát E330 od f. EURO - Šarm. Mlezivo má požadované pH, ale stal se z něho "puding". Mlezivo má jemné sražené vločky , ale je tak husté, že neteče. Zkoušeli jsme mlezivo okyselovat při různých teplotách, výsledek je stejný.
Druhý dotaz je na Vámi používanou koncentaci k. citrónové pro okyselování krmného mléka. Abychom dosáhli požadované pH 4,3 - 4,5, musíme oproti Vámi doporučované dávky kyseliny dávat mnohem více. Používáme již zmiňovanou kyselinu (v přepočtu to je 6g suchého prášku/ 1 l mléka).
Děkuji

Milý Luboši, nepřekvapuje mně to, že jste dosáhl pudinkové konzistence. Ano,musím zdůraznit, že to však nebyl amaroun nebo rosol, ale telata tento hustý nápoj příjímala z věder napájením z volné hladiny. Konzistence byla na úrovni hustého zkysaného acidofilního či kefírového mléka. Ano, forma napájení přes sací struky bude v tomto případě obtížná až nemožná. Tu preferenční testaci jsme uskutečnili formou napájení z volné hladiny. Doporučená hodnota pH cca 4,5 je bezva, ale pokud se dostanete na pH 5,0-5,3 tak nic se neděje. Ten doplněk jedlé sody "otupí" kyselost a zvýší chutnost nápoje, zvláště pro telata do 14dnů věku. Přesto, stále jsem přesvědčen, že takto ošetřený nápoj byl telaty preferován. Telata dostala na výběr vědro s mléčným nápojem okyseleným kys. mravenčí a citronovou. Již po třech dnech byl mléčný nápoj s kys. mravenčí v podstatě přijímán až po nápoji s kys. citronovou. Věřím tomu, že to dopadne dobře i u vás!O.D.

Prosím Vás o radu. Jakým způsobem připravit sypkou kys. citronovou pro okyselení nativního mléka. Jak ji dávkovat a ředit, abych dosáhl požadovaného ph 4,5. Děkuji za odpověď.

Kolego Luboši, při preferenční testaci zájmu telat o okyselené mléčné nápoje různými okyselovadly, jsme použili kys. mravenčí a citronovou.Výsledky hovořily pro kyselinu citronovou.Rozdíl byl především v rychlosti návyku a rychlosti a zájmu o mléčný nápoj
Vlastní ředění:
Smísí se 1díl kys. citronové - práškové s 10díly vody.Tento roztok se vlije při nepřetržité homogenizaci do chladného mléka, mleziva či MKS, v poměru 30ml naředěného roztoku do 1litru mléka, MKS . ►Homogenizace se děje nástavcem na vrtačce
►Změříme pH lakmusovým papírkem, který lze zakoupit
►Ideální teplota-18-20°C
►Okyselené mlezivo se zkrmuje od druhého až třetího dne věku
►Pozor na separaci - vrstva syrovátky a "tvarohu". Je nutné akumulátorovou vrtačkou homogenizovat.(jinak nežádoucí shluky "tvarohu"!
► Pokud to náhodou nebude telatům chutnat, je možné dávku zneutralizovat těsně před podáním lžičkou jedlé sody.
►Uskutečňují se pokusy s kys. octovou, propionovou, benzoovou, fumarovou, jablečnou, vinnou.Některé z nich telata odmítají!
Zdraví vás O.D.

Pane docente, stále protestuji proti tomu, že musím stlát čerstvým a vlhkým separátem z bioplynky, kde převažuje siláž z kukuřice. Můžu argumentovat jak chci a odopověď zní, buď ráda, že máš aspoň něco. Nechci se s tím spokojit. Prosím vás , jako nejuznávanějšího fachmana, zda byste mně neposkytl pár argumentů, pro moje přesvědčení. Jinak vám děkuji za perfektní přednášku na Skalském dvoře.To byla bomba.Předem děkuji za reakci! H.P.

Dobrý den pane docente,
má cenu "oživovat" bývalé VKK ? Chtěli bychom z něho udělat zimoviště pro cca 300 ks celoročně se pasoucího skotu různé plemenné příslušnosti.

Richarde, je jasné, že memůžu bez bližší specifikace objektu jednoznačně konstatovat ano nebo ne.Obecně se to dá využít, pokud splním požadavky krav a telat na stájovou kubaturu a plochu, světlo, ventilaci, přístup k vodě, podestýlky atd. Záleží na tom, kolik do tohoto záměru budete chtít investovat. Pokud budete mít možnost, tak se nad vašimi záměry můžeme setkat a podiskutovat. Není problém!Takže, jsem připraven přispět k event. vyhodnocení situace a následnému řešení! Moc vás zdraví , s přáním klidného roku ,O.D.

Pane docente, na přednášce v Kroměříži jste se zmiňoval o účinnosti vápece v boudách pro telata. Prosím , můžete mně k tomu říci něco bližšího? Hledám všechno co by mohlo omezit ztráty u telat, které jsou některý měsíc vyšší než 9%. Předem vám moc děkuji s tím, že jsem pravidelným účastníkem vašich přednášek na Moravě, ale i vašeho Webu. Zdraví vás Štěpán L.

Kolego Štěpáne,o účinnosti přídavku dolomitského vápence svědčí i výsledky mnou sledovaných podniků, které s touto praktikou na mé doporučení začlali letos v březnu. Tele je nastájeno doVIB vždy na 20cm slamnatou podestýlku, kde se přidá 2kg mletého dolomitského vápence (zrnění 009). Po té se každý den nastýlá v zimě 0,7-1,0kg slámy a posype se 2,5dcl mletého vápence. Protilehlá řada takto vápencem ošetřena nebyla. Celý individuální odchovu činil 56-60dnů. Přesun do školek (6-7ks) byl rovněž na slamnatou podestýlku s vápencem, resp. bez něj. Upozorňuji,, že Vib neumožňovaly fyzický kontakt (vzdálenost 50cm.) A výsledky? Skupina s vápencem byla těžší po odstavu o 4,05kg, ve 180dnech dokonce o 11,7kg. Výskyt průjmů: 12x vers.21x , výskyt respiračních onemocnění 13x , vers.18x. Skupina s vápencem měla 114KD, bez vápence 105 KD. 1x úhyn u VIB s vápencem, 2x u VIB bez vápence. Podle výše uvedeného schéma jedou do nynějška, s max. spokojeností. VIB newapkují, pouze v letním období 14dní letní. Jsou nanejvýše důslední. To si myslím, že je ten podstatný základ úspěchu.Jo, kašlou na dotykový kontakt, protože nechtějí aby telata kašlala!To také zásluhou tolerantního a chytrého veterináře!Víc vám k tomu nenapíši!Je to jednoduché, ale účinné! Zdraví vás , s přáním bezproblémového roku 2013, O.D.

Dobrý den pane docente. Chci stavět novou stáj na své minifarmě. Mám 8ks H1OO,kterým postavíme stlané boxové lože. Všechny narozené býčky odchováváme jako voly společně s jalůvkami. Voly do 36 měsíců,jalovičky do vysoké březosti.Hluboká ani vysoká podestýlka není to pravé. Víte prosím jak určit kolik boxů a jak velkých potřebuji abych toto mohl odchovávat a vyhnul se hluboké nebo vysoké podestýlce?Děkuji a srdečně zdravím.

Omlouvám se za zpoždění!Nešlo to dříve!K vašemu dotazu Jirko musím poznamenat, že postavit i takto malou stájku není žádná "srandička"! Proč, protože je zde požadavek dát všechny kategorie pod jednu střechu. No a třeba kráva stojící na sucho vyžaduje třeba co se týká úrovně osvětlení úplně něco jiného, než kráva v laktaci.Chtělo by to sednout si na dvě hodinky a všechno si rozebrat.Obrat stáda, rezervy v počtech ustájovacích míst, rozdílné požadavky na plochy atd. Toto nelze napsat do málého odstavečku. Pokud mně pošlete emailovou adresu, tak vám pošlu několik metodik s rozměrovými tabulkami i s jednoduchým výpočtem potřeby ustájovacích míst.Pokud budete mít cestu do Uhříněvsi, tak se posadíme u piva a všechno si tam řekneme. Navíc ještě s tím, že si můžeme říci nějaké fígle, které by to všechno zlevnily. Takže, teď je balón na vaší půlce. Opravdu, rád vám předám svoje názory! Zdraví vás, O.D.

Dobrý večer přeji pane docente.Jeden dotázek.Nabízí se nám možnost krytí podlah v krmišti a na hnojné chodbě speciální rohoží, čímž by se zajistil menší výskyt kulhání. Co vy na to? Máme to vzít, nebo jsou k tomu nějaké poznámky od odborníka jako jste vy!Moc vám děkuje Karlová!

Paní Karlová, váš dotázek je zajímavý a to nejen pro vás. Nedávno jsem na podobný dotaz odpovídal na Skype. Takže, pokud zvolíte plné krytí pohybových ploch, tak zcela určitě budete muset řešit četnost činnosti paznehtářů mnohem časteji než 2× za rok. Bude totiž chybět přirozený obrus paznehtů. Ze zahraničních údajů vyplývá, že optimální poměr zakrytých a nezakrytých ploch je 3:5. Při tomto poměru je zdraví paznehtů na lepší úrovni než na plochách zcela nezakrytých. Ale nikoliv o moc! Ta návratnost této investice není moc výrazná. Těch podniků s takovýmito podlahami v Evropě není tak příliš! Víc vám bohužel nenapíši. Snad jen to, že bych raději pokryl podlahy chodeb příhonových a odhonových a to "knoflíkovou" matrací. Zrychlí se chůze krav, v důsledku jistoty kroku! Zdraví vás O.D.

Pane docente, rád bych znal Vaši reakci na větu, kterou pronesla jedna má "kolegyně" : Inseminace jalovic se provádí podle hmotnosti (ne věku). Máme pouze červené straky. Děkuji. Luboš