Dobrý den,rád bych slyšel Váš názor. V našem chovu se objevila papilomatoza a máme dilema. Podle názoru některých odborníků příznaky nemoci samy odezní. Ale rozšířila se nám u starších telat a příznaky u některých kusů jsou značné. Věnce výrůstků na břiše. Dotyčné kusy jsme odeslali na jatky. Malé výrůstky má pár dalších kusů(hlava,vemeno,břicho). nemůžeme se shodnout na dalším postupu. Odeslat i tyto na jatka z důvodu zabránění dalšímu šíření nákazy, nebo vyčkat na samovolné odeznění? Děkuji za Váš názor.RF

Omlouvám se, nejsem veterinář. Setkal jsem se s tímto nedávno na jednom chovu v záp. Čechách. Majitel všechny papily pracně podvazoval režnou nití a potíral propolisovým lihovým výluhem. Do týdne všechny odpadly. Ale, i u lidí je to problém, zvláště když jsou zasaženy pohl. orgány. Léčitelé doporučují užívání echynaceových kapek.Více vám k tomu bohužel nenapíši. Držím palce!O.D.

Mockrát děkuji za odpověď. Je to vážně úporná choroba. Ani na zahraničních stránkách jsem toho moc nenašel. Možná pro ostatní chovatele. Výrůstky mají virové původce. Špatné na tom je,že existují čtyři druhy. Proto je vlastně vakcinace tak málo efektivní. Musela by se vyrobit autovakcina na ten konkrétní kmen,který zvířata infikoval. Různé zdroje uvádí postupné vymizení příznaků. Přenáší se krví do rány, ale které zvíře nemá oděrky. Dokonce se nákaza přenáší značkovacími kleštěmi. Pokud by někdo měl nějakou zkušenost s likvidací Papilomatozy, napište prosím. Děkuji.

Pane docente, měla bych na Vás dotaz. Vím , že dáváte přednost startérové výživě. Celou dobu co dělám zootechničku jsem to dodržovala a seno jsem dávala až po třech měsících. Od září minulého roku jsme v novém provozu a telata máme v boudičkách uvnitř stáje a ve dvou měsících je dáváme do společného kotce. Ten přechod je velmi špatný telata málo žerou a hubnou. Náš výživář / mimochodem je zootechnikem v jednom z nejlepším chovu u nás v česku/ mi doporučil abych přidávala seno po 1 měsíci stáří - samozřejmě i startér. A mám problém ,nechala jsem si u nás v dílně vyrobit malý košíčky na seno a od 1 měsíce jsem je dala telatům a nyní nastal problém u našeho pana ředitela , který s tím nesouhlasí a ohání se Vašimi články, že seno nesmí být jen startér. Co mám dělat, poradte mi ,děkuji .

Zdravím vás Ivanko, váš dotaz není ojedinělý, resp. četnost podávání sena v období mléčné výživy je zřejmě i podle mých zkušeností z návštěv podniků dosti vysoká. Dobře 10-15% to využívá. Chci podotknout jednu věc. Jaký je cíl odchovu telat. Není to aktuální přírůstek, ale je to efekt časného zapouštění jalovic, ideálně u plemene H od 12 do max.14 měsíců, u plemene C je to o 2-2,5měs. později. Druhým požadavkem je vyvinutý bachory do té míry, že dá vyšší nádoj. Před měsícem jsem se vrátil ze své 12.návštěvy Izraele. A znovu jsem se přesvědčil, že všechny ty farmy, které jsou v TOP 20 (užitkovost od 13200 do 14300kg. ) odchovávají telata bez sena. Především si to nemůžou dovolit. Ale jsou 100% přesvědčení o tom, že jejich metodika je ta nejlepší. Tzn. mlezivo 3×denně a to ad libitum, mléčný nápoj do 3týdnů nativní (odpadové) mléko, které se po 3týdnech nařeďuje MKS. Od 1.týdne se zkrmuje starter , který se ve 30dnu doplňuje ječným či kukuřičným zrnem. Voda se předkládá vždy 30min. po napojení, ale v důsledku vedra i 4-5×denně. Mléčný nápoj se podává až do 70-75dní věku. Do skupin jdou až v 90dnech věku. No a toto je jejich předpoklad pro rané zapouštění ve 12měsících. Pro mne je vždy překvapením , že do VIB se nestele sláma, ale písek, nebo oblázky. To vylučuje i příjem vlákniny ze slámy. Takže, stále hledám vlastní efekt sena!!! Víte, možná že vám nasadím brouka do hlavy. Ale vůbec se mi nelíbí ustájení ve VIB ve stáji. Ani při nejlepší chemické asanaci prostoru se po 3letech nevyhnete stájové únavě. Chřipajzny i průjmy budou výrazně četnější než prvním rokem. Jsem pro VIB v otevřených přístřešcích, ale to, co se nyní děje v některých podnicích, že se telata přemisťují do K-96, či prázdných prasečáku mě rozum nebere. Vědecké práce, a to se co se týká podávání sena v mléčném období se diametrálně liší ve výsledcích. Takže se na ně dívám poněkud s rezervou. Já stále vidím výsledky izraelských chovatelů a chovatelů ze SV USA. Tam seno pro telata je stále tabu! Jsem konzervativní a zůstávám u tradiční starterové výživy. Možná že bych toleroval trochu sena v posledních 15 dnech mléčného období. A znovu připomínám, nebudete to mít lehké se stájovým odchovem. Jo a říkáte, že jste začali krmit seno po 3měsících věku. Tak to bylo pozdě! To chtělo začít , hned po 56dnu věku. Přeji vám úspěch , Máte zájem a toho si moc cením. Zdraví vás O.D.

Děkuji za Vaši odpověď. Já vím ,že to nebude lehké a to z toho důvodu, že ve stáji jsou i větší jalovice do 1 roku. A tak jsem začala vakcinovat krávy po zasušení i VBJ proti respiračním nemocem / rota viry vakcinujem už 5 let / i telata po narození též vakcinujem . Nevím jestli to děláme správně, ale v 7 týdnu snižujeme příjem mléka , aby se postupně odstavila a ve dvou měsících jdou do společného kotce, ale jak jsem psala 14 dní to trvá než se vzpamatují. Na starým kravíně byla telata do 3 měsících a měla mléko a tak přechod do OMD byl bezproblémový .

Dobrý den. Dnes jsme toho probrali spoustu a myšlenek jsem si ujasnila. Moc a moc si toho vážím. Na dvě věci jsem ale přece jen zapomněla. Chtěla jsem se Vás zeptat na automatický přihaněč na čekárně. Popravdě se mi moc nezamlouvá ten s ohradníkem ale ráda bych znala Váš názor. A druhá věc. přemýšlím o podlaze. slyšela jsem spoustu názorů, máme navrženou čedičovou dlažbu a zvažovala jsem jestli nedat na stání na dojídně gumu? Děkuji moc.

Michaelo, o přiháněči s ohradníkovou stimulací nemůže být ani řeči. Volit pouze mechanický přiháněč! A co se týká podlahy na dojicím stání, tak je prokázáno, že stabilita postoje krav (přešlapování) je minimální na pryžových matracích, které jsou i dobře omyvatelné. Toto vybavení začíná v předních chovech převažovat. Ideální by bylo pokrytí naháněčích chodeb do dojírny pryžovou matrací s "knoflíkovým" dezénem. Jistota a rychlost přesunu krav je perfektní! Moc vás zdraví O.D.

Dobry den potreboval bych poradit jak rychle udelat pristresek pro ovce posle te mi to na email herry.cz@email.cz dekuji

Odpověď na email četně nákresů byly zaslány!

Dobrý den pane docente, měla bych na Vás pár otázek. V příštím roce se chystáme začít stavět kravín na 296 produkčních krav. Projektanti navrhli kravín, kde jsou čtyři sekce po 74 kusech. Porodnu a a pár dnů po otelení budu mít kravky ve vedlejší budově na hluboké podestýlce mám ale strach z toho zařazovat je po pár dnech do tak velké skupiny. myslela jsem rozdělit kravím na 6 sekcí, kde bych měla box na rozdoj cca na měsíc po otelení a naproti stejně velkou sekci pro krávy před zasušením. jediné co by přibylo tak že dvě krajní sekce na druhé straně by museli na dojírnu přes prostřední sekce. Máme to takhle na stávající stáji. je pravda že když se jde do zadní sekce musí se vyhnat prostřední sekce ke žlabu. teď je otázka co je menší zlo?výhodou 6 sekcí by byla i kdytší doba stání na čekárně. A ještě jsem se chtěla zeptat na dojírnu. v projektu je rybinová 2x10 kterou používáme i teď(dojí se 190 krav), do budoucna se počítá s tím že se bude dojit cca 290 krav. současná dojírna je předimenzovaná,nadruhou stranu je podojeno rychle a krávy mi zbytečne netráví čas mimo kravín. nebylo by tedy lepši zvolit novou s více stáními než 2x10???
Děkuji moc za radu. Moc si Vás vážim jako odborníka

Paní Michaelo, nejdříve začnu dojírnou! Obecnou zásadou by mělo být, že při 2×denním dojení by se krávy měly vrátit do původního kotce min . za 60 minut, resp. 3×denním dojení za 45min. Píši minimálně, protože když to bude za kratší dobu, tím lépe! Oddělení krav od stolu a lože mnohdy limituje nádoj a další. Proto si myslím, že dojírna 2×12 by nebyla žádnou chybou, spíše naopak, protože by to byl i příspěvek k většímu komfortu dojičů. Tedy, pokud by to byla dojírna světlá (až "přesvětlená" ), větratelná, přehledná a alespoň trochu v zimě temperovatelná, s perfektní světlemodrou interiérovou barvou stěn a podhledu.
A teď k tomu dalšímu. Přílišný počet skupin nepřispívá ani krávám . ani chovatelům. Za co se moc přimlouvám, je požadavek či přání aby prvotelky byly ustájeny ve zvláštní skupině. Tím získáte, "zadarmo" navíc nejen na zvýšené užitkovosti v celé první laktaci o min. 450litrů, lepší kondici, delší době přijmu krmiva. delším odpočinku, ale také lepší kondici, menším brakování apod. Skupina "rozdoj" je na mnoha stájích praktikována, ale vždy je to spojeno s obrovskými organizačními problémy.Je možné uvažovat i se šesti skupinami krav, ale pouze za předpokladu vnějších naháněcích uliček pro 5. a 6. skupinu. To zdržení, resp. zadržení či separace skupiny krav od stolu a lože má skutečně velice nepříznivé důsledky. Je to jakoby se chlapovi zadržela možnost přistoupit ke stolu plném půllitrů piv, či uzených žebírek a gauče. To by byla nervozita! To by to oddělení krav denně činilo 2hodiny. O to by se zkrátil odpočinek atd. Navštívil jsem nedávno nové stáje v bývalé NDR. Mají dobrou koncepci výstavby! Pomalu se začíná vracet technologie pro 1,skupinu (5. až 100.den po otelení) . Je to technologie známá z 90.let a to krmné boxy na jádro, do kterých mají přístup krávy pouze určené k rozdoji. Závěr zní: pokud budete akceptovat vnější naháněcí uličky tak, abyste nerušili a někde nezadržovali krávy , a pokud máte dobré zkušenosti i se zvláštními skupinami rozdoj a zasušování, určitě nebudu "řvát" , že je to nesmysl!!Pokud budete mít cestu na Prahu, tak se vám můžu podívat i na celý projekt. V detailech je totiž skryt Ďábel!! A třeba by se dalo i něco ušetřit! Držím vám palce, O.D.

Dobrý večer pane docente,
čtu si v komentářích ..... mohla bych také poprosit o model mobilního přístřešku pro skot ..... moje představa byla - mobilní přístřešek, krytý plachtou a dovnitř mobilní dílce ohledně dělení, popř. oddělení krmení atd. Zvířata mám celoročně na pastvinách. Přístřešky pro ně mám dřevěné a krmení zavážím do mobilních krmelců. To je vše perfektní pokud je dobré počasí a neničím si pastviny traktorem ..... krávy sice spí v suchu na slámě, ale přes den se musí při deštích brodit bahnem ke krmelcům, celoročně zavážím seno v zimě přidávám senáž. Krávy mám společně s telaty. V současné době mám 2 kravky + 2 telata, do budoucna uvažuji o třech matkách. Zdravím vás a děkuji Hana mail:krasa@tiscali.cz

Odpověď s přílohou nákresů mobilních přístřešku jsem vám zaslal dne 18.2. na danou emailovou adresu. Zdravím vás! O.D.

Pane docente, máme v provozu půl roku dojírnu, která chodí docela dobře, ale co nás rozčiluje, to jsou vytápěcí panely nad hlavami dojiček. Je to nepříjemné! Holky jsou rozpálené a nejsou v pohodě. Přitom nohy jim mrznou. Vím, že jste o tom povídal v Ústí nad Orl. Nešlo by to těm projektantům a dodavatelům dojíren zakázat. Ví se o tom a kašlou na lidi. K tomu ještě osvětlení pod stropem. Svítí na hřbety krav a u dojiček je šero. Tak si myslím, že dojírna je zaplacená a už se nic více dít nebude. Prosím napište svůj názor která jste říkal v list. na semináři, aby jsme to dali přečíst šéfům! Moc vám děkuji a těším se zase na vaši přednášku! H. Malínská

Odpověď jsem vám zaslal na získanou emailovou adresu, v tom smyslu, že nejvýhodnější vytápění dojírny se až dosud jeví teplovody (perforované PE roury, , průměr 15cm, instalované 20cm nad podlahou ve stěnách pracovní chodby s napojením na zdroj tepla. Panely nad hlavou jakož i podlahové vytápění jsou minulostí, protože nevytvářejí pracovní pohodu!

Tomáši, děkuji vám za důvěru. Pokud budete chtít se se mnou setkat nad vašimi záměry, návrhy či plánky, tak je to samozřejmě možné. Příští týden v Uhříněvsi, od 11hodin ve dnech 21.,23.,24.1.
jsem vám k dispozici, a to po předchozí telefonické domluvě, kde vám sdělím i místo setkání. Tel. 603967705. Moc vás zdraví, O.Doležal

Dobrý den pane docente. Jmenuji se Tomáš Paták a jsem soukromý zemědělec. Když v roce 2003 představila v čr firma lely dojícího robota doslova jsem se do něj zamiloval jenže v té době mi bylo 15 let a o robotu jsem rodičům mohl jen vyprávět otec to považoval za utopii. Před třemi lety jsem přebral farmu po otci a v loňském roce začal vše připravovat a letos cca v červnu bych chtěl začit stavět. Nějaké stáje jsem navštívil ale asi to určitě znáte co chovatel to jiný názor. Jelikož to pro mě nebude malá investice,tak bych také nechtěl postavit stáj o které budu za rok říkat že ji musím předělat. Před dvěma laty jsem v nedaleké vsi zakoupil polorozpadlou stáj a seník, stáj sem svépomocí předěl na OMD a ze seníku jsem se rozhodl udělat stáj na dojnice s robotem. mám nakreslený projekt ale přesto jsou tam nějaké věci na které bychchtěl znát váš názor. Chtěl bych se zeptat jaký máte vy názor na dojicí roboty,jaký máte názor na PUR panely jako střešní krytinu a na gumové matrace do lehátek. Kdyby jste měl třeba čas tyto věci a celí projekt prokunzultovat osobně, určitě budu rád. Děkuji za odpověď s pozdravem Tomáš Paták

Dobrý den pane docente. Prosím o tip, kam bychom se mohli dojet podívat na nově postavenou stáj, kterou jste osobně viděl a kde dle Vašeho názoru udělali nejméně chyb, ať již při volbě technologií, dojírny, konstrukce stavby atd. Plánujeme výstavbu stáje pro 300 dojnic, bezstelivovou, lože na separát a šípové lopaty. Zatím ji projektuje Farmtec. Mockrát děkuji

Moc vás zdravím Luboši, jak se říká babo raď! Najít bezchybnou stáj je skoro zázrak. Projektanti mají projekty v PC a mastí to jak se dá rychle a za hodně peněz. Poslední stáj, která je s minimem chyb je ve Svadbíně u Kostelce nad Černými Lesy. Je to skoro to co chcete!Teď jsem zjistil, že je o ní něco psáno v č. 12, Našeho chovu. Ale i tam je třeba osvětlení stáje takové, že tam jsou rezervy. Majitelem je tam Ing. Pačes. Moc vám doporučuji, nechte si udělat studie i od ostatních firem. Jsem ochotný je s vámi konzultovat! Třeba by se konečně objevila u vás stáj se všemi 5P.(prostorná, prosvětlená, provětratelná, pohodlná pro krávy, práceúsporná). Zdraví vás Olda Doležal