Luboši, trochu jsem o tom psal v Zemědělci č. 45/2012. Jalovice je "zralá" k zabřeznutí podle toho, jak intenzivní odchov byl nastaven. Ekonomika chovu je závislá na zkrácení "neproduktivní" doby odchovu, t.j. periody, kdy nepřicházejí peníze na účet. V článku píši:... ze zkušenosti předních chovatelů H-plemene je rozhodující živá hmotnost, vyšší než 375kg, obvod hrudi více než 170cm.Ještě dodávám, i výšku v zádí >127cm. U kombinovaných plemen toto období nastává o 2-3měsíce později. V článku je dále napsáno:Rané první otelení je možné jen tehdy, jestliže jalovičky mají průměrný denní přírůstek 0,75kg.A to není možné v extenzivním odchovu! Takže, i při 16měs. věku nemusí vybraná jalovice splnit uvedená kritéria pro připravenost k inseminaci.Nesmí se jalovice podtrhnout, ani zbytečně neekonomicky vykrmovat . Dostávám na tento článek dost ohlasů. Třeba splnil očekávání. Vztah hmotnost a věku je totiž nasnadě! Moc vás zdraví, O.D.

Pane docente,prosím o váš názor. Chtěla jsem přistýlat do boxů vápenec, tak jak doporučujete! Moc tomu věřím. Požádala jsem agronoma, aby mě ho nakoupil. On mě sdělil, že máme pod kůlnou vagon hašeného vápna. Tak to se mě nezdá. Ale neznám důvody , proč jej nepoužít. Proč zrovna vápenec! Můžete mně pomoci s argumentací?! Moc by mě to pomohlo!Díky , Jarka.

Milá Jarko, před pár dny jsem odpovídal emailem na obdobný dopis. Asi je to obecný problém rostlinářů a zootechniků. Schválně, bez oslovení původní tazatelky vám jej přepošlu .Takže:
"...proč mletý vápenec? Protože při zrnění (mletí) na 009, tento prach má obrovský povrch, který se nedá porovnat s nějakým hašeným vápnem! Navíc jsem viděl na vlastní oči, jak se toto vápno "dohašuje" na ložích! Průšvih až na půdu! Moc vás prosím, udělejte to, co je osvědčené! Jinak separát musí být také vysušen vápencem. Separát má obvykle jenom 25% sušiny! Jde o to, abych nejen zvýšil sušinu podestýlky vysoko nad 30%, ale také abych se dostal s pH>8,5. ."
Nevím co k tomu dodat. Přeji vám mnoho úspěchu ve vašem "boji" o to lepší řešení!O.D.

Kolego docente, potřebuji slyšet váš názor.Chceme rozdělit stádo holš. krav na stádo produkční (od 10.dne laktace do konce laktace) v moderní stáji a stádo reprodukční (nasucho stojící až do 10.dne po porodu). Vtip je v tom, že tato část by byla přesunuta do 6km vzdálené farmy, kde máme starší, ale ucházející budovy. Co na to říkáte? Mám zde oponenty, kteří mají také zajímavé připomínky. Prosím sdělte mi svůj názor! Moc předem děkuji! I.B.

Příteli, myslím si, že stále platí zásada, že okolo dojírny by měly být jen a jen dojené krávy. Takže, i za cenu vzdálenější reprodukční stáje, to stojí za to! Proč? Protože krávy v období stání na sucho, tranzitní periody (21dní před otelením a při telení) mají úplně jiné požadavky na chovné prostředí, než mají krávy v laktaci.A také v intenzitěosvětlení, které stimuluje laktaci i reprodukci!! 60 dní před otelením by měly žít pod redukovaným osvětlením (60luxů po 8-10hod, oproti krávám v laktaci-min.200luxů po dobu16hodin). Ale pozor na přesuny do 6km vzdálené stáje.Klid, bez řvaní, bez bití atd. Dá se to zvládnout a je to mnohem , mnohem lepší, než kdyby tyto dvě kategorie byly pohromadě v jedné stáji! Těch důvodů je samozřejmě daleko více. Proto toto rozdělení doporučuji! Přeji vám šťastnou ruku!

Pane docente Doležale, prosím o váš názor! Dnes jsem dostal projekt na kravín pro náš podnik. Zajímalo mně také osvětlení a zjistil jsem, že je to navrženo poněkud jinak, nežli jste říkal na semináři. Světla umístěná skoro pod stropem a vše se soustřeďuje na středovou krmnou chodbu. Moje představa ,podle vaší představy, je jiná. Potřebuji to mít ale od vás potvrzeno. Moc vás prosím ty zásady osvětlení ,které jste nám říkal, bych velice moc potřeboval. Mohl byste je zde zopakovat, abych mohl vyrukovat na projektanty,! Budu vám za to velice vděčný.! Moc vás zdraví s přáním pohody Karel Daněk

Příteli Karle,máte zcela pravdu! Konzervativní, lépe řečeno nepoučený projektant bude malovat všechno tak, co maloval před deseti lety!Krávy leží 11-13hodin za den. Proto nejvíce světla by měly akumulovat v boxech. Osvětlení musí být blízko krávě, v jejich nedostupné výšce, tj. cca 2,80-3,00m nad úrovní podlahy. Světlo u stropu "řídne" exponenciálně se vzdálenstí. Čištění takovýchto zářičů umístěných vysoko nad podlahou je prakticky obtížně řešitelné. Samozřejmě, že polychromatické světlo je pro organismus nejlepší. Zatím dostupné polychromatické zářiče jsou však dosti drahé. Když zářivky, tak střídavě : bílá-žlutá. Nad krmnou chodbou situovat zářiče o nižší intenzitě, ve smyslu osvětlení orientačního. V noci umístit pár blikátek k napájedlům. Svítit tehdy, když je pod 200luxů.To znamená převážně před úsvitem a po úsvitu před západem apo západu Slunce. Kráva potřebuje světlo 15-16hodin denně. Nikoliv více. Nutné dodržení rytmicity. Krávy NS musí mít osvětlení krátkého dne. Pokud mi pošlete emailovopu adresu, pošlu vám k tomu můj článek:Světlo je také živina!Vím že bych mohl napsat ještě další podrobnosti, ale to je v publikovaném článku. Zdraví vás O.D.

Pane docente, můžeme zvýšit výšku zadní hrany lehacího boxu. Teď máme 19-20cm. Máme tvrdší rohože a chceme udělat vrstvu nějaké podestýlky. Tak jen o kolik můžeme jít nahoru. Moc děkujeme!D.Daňková

Moc vás zdravím paní Daňková. Obdobný dotaz jsem již zodpovídal, takže si nebudu "vymýšlet"! Zkušenost se zvýšením boxů na 25cm je příznivá! Nemusíte se bát toho, že by krávy zaléhávaly špatně, nevhodně. Ale! Když zvýšíte úrovň podlahy boxu o 5-6 cm, pak musíte zvýšit i úroveň vymezovací (kohoutkové) zábrany. Ideální by bylo, abyste vymezili délku vlastní částiboxu pro ležení tak, aby vymezovací zábrana byla v nových podmínkách pro krávy posunuta zcela do čela boxu a následně každých 5dní posunována dozadu po 5-7cm., do okamžiku, když většina krav bude zaléhávat 10-15cm přes zadní hranu. Zvýšení boxu se děje tak, že se na konec boxu zafixuje zhraněný trojúhelníkový hranol o stranách 5-6cm / 10-12cm. Zvýšená vrstva se vyplní "mastným" chlévským hnojem, nebo pilinami s vápencem, nebo krátce řezanou slámou s vápencem, nebo hoblinami, nebo separátem s vápencem atd. Tuto vrstvu je nutné min. 2x týdně doplňovat! No, a toť vše! Je to ověřeno! Držím palce vám i krávám!O.D.

Dobrý večer vážený pane, ve vašich publikacích je často zmiňována ekonomická užitkovost.Jako začínající zootechnik bych potřeboval vědět (zatím to jen tuším) co to znamená. Tuším, že směřujeté k optimu. Prosím vás, udejte co se tím míní!Moc děkuji, jsem rád, že takovéto stránky existují!Zdraví vás D.Takáč

Milý Dane, odpověděl jste si vlastně sám! Už mnoho let se říká, že není nejlepším chovatelem ten, kdo vyhrává okresní, či krajskou či celostátní mléčnou ligu (dle terminologie minulých časů) ale ten, kdo dostane ze stáda co nejvíce peněz. Proto se pomalu i u nás začíná uvažovat racionálně. Dosáhnout takovou užitkovost, která mně ještě navíc zajistí perfektní užitkovost reprodukční, s minimem mastitid, s minimem kulhání, s minimem veterinárních nákladů, s co nejnižším inseminašním indexem. Je zajímavé, že celá řada chovatelů v Evropě, ale i v Izraeli se začíná ohlížet po "nordik" či "Viking" genetice, která to prý splňuje. Je škoda, že až dosud chybí stanovisko nezávislé výzkumné organizace. Ten pohled na ekonomiku totiž zavání pojmem konkurenceschopnost . A to nelze brát na lehkou váhu. Zdraví vás, O.D.

Hezký podvečer pane docente! Vím, že už bude za pár dní po sezóně. Ten můj dotaz měl přijít dříve. Ale takovou záplavu much v dojírně a šekárně jsme ještě nezažíli. Co s tím a jak tomu předcházet? Krávy i lidé jsou nervózní a všem se snižuje užitkovost!I lidem! Můžete poradit něco jednoduchého? Díky! Anežka K.

Zdravím vás Anežko! Dosti častá otázka a na kterou také často odpovídám! Letos much bylo ve stájích opravdu dost a to zvláště tam, kde proti nim nic nedělali. A co měli dělat? Měli dbát na pravidlo: tam kde se hýbe vzduch, tak tam nejsou ani pavučiny, ani mouch, ani orosené kovové hrazení atd. To za prvé! Doporučuji , aby nad stojícími krávami byli umístěny horizontální ventilátory (mexikáni) , které vzduch v dojírně rozhýbají. To není výměna vzduchu, ale jeho proudění! Problém je vždy tam, kde je blízko stájí hnojiště, nebo jímka s nehybnou "dekou ", Moc dobré je nastýlat na boxové stání či kotcové lože dolomitský vápenec, který zvýší pH vrstvy na alkalickou úroveň.Tam se muším larvám nedaří. Teprve poslední možnost je chemie! Ale jde to určitě i bez ní!
Mám dobré zkušenosti i s širokými mucholapkami a elektrickými lapači much! Vždyť jedna mrtvá moucha v polovině dubna, znamená ,že se vylíhne méně do konce roku o 2miliony much. V květnu o čtvrtmilionu, v červnu už jen o 20-50tisíc. V září už je to zcela zanedbatelné. Pozor na mouchy u telat! Chov bez much znamená klid zvířat a také vyšší nádoj.Pozor na keratokonjuktivitidu! Držím vám palce Anežko! O.D.

Pane docente, už jsem četla vaše články v č.9 Našeho chovu a vy ho nemáte ještě uveden v rubrice 4lánky. Takže, nezapomeňte! A odpusťte mi tuto připomínku!Jsem taková Puňťová!L.K.

Díky za připomenutí! Splněno! Konečně jsem si je po sobě (nás) přečetl.

Pane docente, zhruba u jedne třetiny krav zjišťujeme boule na kohoutku.Co s tím. Vime, že je to špatným nastavením zábrany, ale ona je na pevno. Můžete poradit? Asi to bude náročné, viĎTE??D.

Milá dano, diagnostikovala jste to zcela správně. Mizerná vzdálenost mei spodní částí kohoutkové zábrany a úrovní končetin u požlabnice. Takže , bez radikálního uřezání dosavadních zábran a jejich zvýsení na výšku 115-118cm nad úroveň předních končetin je jedinou možností. Pokud tutp zábranu předsadíte o 10-20cm od osy požlabnice nad krmný stůl, tak vám všechny krávy hlasitě poděkují. Jinak je to trápení zvířat!Zdeformovanéý příjem krmiva, nervozita atd. Zkuste to udělat co nejdříve. Krávy omluvenky neberou!Držím palce!O.D.

Dobrý den pane docente,
měla bych na Vás otázku ohledně potřeby vody pro telata. Potřeba vody a jejímu adlibitní přístupu k ní je nediskutovatelný, ale zajímá mě spíše otázka, od jakého věku by se měla voda telatů přikládat. V literatuře nacházím pouze, že vodu telata potřebují i její potřebné množtví, ale chybí mi zde zmínka, od jakého věku ji podávat. Jsem zastánce podávat vodu, v tomto teplém období, telatům od 2. dne po narození, ovšem jsem slyšena názor, že vodu v mlezivovém období nedávat a místo toho telata častěji napájet mlezivem. Nerada bych mojí mylnou představou nějak uškodila. Předem děkuji za Vaši odpověď. S přáním hezkého dne Jana.

Milá Jano, jen na začátek vás chci odkázat na můj článek v Našem chovu č.12/2010:Vyvracíme mýtus o zbytečnosti napájení telat vodou.. Jsem rád , že plně chápete vodu, jako " živinu" i pro telata. A teď ? Co mlezivové období? Obecně se praktikuje to, ře prvních 5dní po narození se voda nepodává, že postačuje mlezivo. Ale...!Jsou a to hlavně v letním období zkušenosti z Izraele a vých. pobřeží USA, že napájení vodou přes sací struk je žádoucí i v tomto období. Prý se splachuje hořká chuť mleziva z dutiny tlamní a tele je více v pohodě. Bohužel, sám s tím zkušenost nemám, ale vsadil bych na tuto premisu, že je pro mlezivová telata prospěšná! Jedná se mnohdy jen o pár hltů!To že se podává mlezivo vícekrát denně (3x-5x) je jenom chválihodné! Držím vám palce!Zdraví vás O.D.

Milá Jano, jen na začátek vás chci odkázat na můj článek v Našem chovu č.12/2010:Vyvracíme mýtus o zbytečnosti napájení telat vodou.. Jsem rád , že plně chápete vodu, jako " živinu" i pro telata. A teď ? Co mlezivové období? Obecně se praktikuje to, ře prvních 5dní po narození se voda nepodává, že postačuje mlezivo. Ale...!Jsou a to hlavně v letním období zkušenosti z Izraele a vých. pobřeží USA, že napájení vodou přes sací struk je žádoucí i v tomto období. Prý se splachuje hořká chuť mleziva z dutiny tlamní a tele je více v pohodě. Bohužel, sám s tím zkušenost nemám, ale vsadil bych na tuto premisu, že je pro mlezivová telata prospěšná! Jedná se mnohdy jen o pár hltů!To že se podává mlezivo vícekrát denně (3x-5x) je jenom chvályhodné! Držím vám palce!Zdraví vás O.D.