Hezký den Jitko,co k vaši otázce říci? Začnu vzpomínkou. Když jsem byl v r. 1995 poprvé v USA, tak mne písková podestýlka nadchla.Brzy potom jsem začal experimentovat. Psal jsem o to několikrát v Našem Chovu. Aby písek splňoval kritéria dobré podestýlky, tak musí splňovat mnoho podmínek.Některé jmenujete. Musí být praný, bez kamínků, hlinitých příměsí, musí být suchý a samozřejmě musí být i levnější, než ty ostatní. Je to materiál, kde množení mikroorganismů je dostatečné eliminováno tím , že se nejedná o organickou hmotu, potřebnou pro množení bakteriální mikroflory. Ten náš pokus dopadl tak, že od poloviny dubna, do 10.listopadu to bylo pri každotýdenním přistlání cca5kg pískové podestýlky na velice dobré úrovni. Ideální pro starterovou výživu, protože příjem "dlouhé" vlákniny byl eliminován. ALE, od 10. listopadu, v té době období dešťů, těsně nadnulových teplot a silnějších větrů došlo k tomu, že písek byl pokryt dlouhodobě jinovatkou (písek je poněkud hygroskopický).Z moči telat a písku se vytvářely hrudky, které při mrazu tvrdly. Ale co hlavního. Doba ležení telat se podstatně snížila, a to cca o 20%, což je dost. Dokonce i ta typická poloha ležení telat "do klubíčka" se změnila. Frekvence ležení a vstávání se posunula z průměrných 8,2 na 10,3x za 24 hodin. Takže závěr. Utekli jsme od toho, protože příprava dobrého písku k podestýlání byla příliš složitá a drahá. Myslím, že nad 4O° s.š. je to rizikové.Máme slušné výsledky s nastýláním vysokosušinového kejdového separátu s menším přídavkem mletého dolomitského vápence, se zrněním 009. Příklad z jedné farmy ze sev.Moravy: tak tam s přistýláním boxů pro krávy říčním prosívaným pískem přestali už za 30dní. Jo, v USA existují dokonce speciální firmy dodávající speciální podestýlkový písek. Tak tam se asi hned tak brzy nedostaneme!Toť vše, co o tom vím! Moc vás zdraví O.D.
Ještě dodávám, že preferenční testace u krav v boxech dvou podestýlek v zimním období (krátká slámaXpísek), vyšla jednoznašně pro slámu!

Dobrý den. Prosím Vás o radu při rozhodování, zda v mém chovu opět přejít na zkrmování odp. mléka ( i zánětového) místo MKS. Jsem si vědom rizika rezistence na ant. a dalších negativ s tím spojených, ale telata krmená odpadovým jsou výrazně lepší, dle názoru lidí, kteří navšívili USA, lépe odolávají infekcím, průjmům atd. V USA prý i ty nejlepši farmy zkrmují jen odpadové mléko a problém rezistence na ant. vůbec neřeší. Není to jen argument prodejců MKS? Odpadové jsem několik let používal a bylo to na telatech vidět. Děkuji za odpověd

Milý kolego Luboši, jsem dostatečně informovaný o tom, že odpadní mléko je v USA jedním z hlavních zdrojů pro mléčné nápoje určené pro telata. Je to mj. i zdroj nejlevnější. Aby se eliminovalo event. sekundární působení antibiotik, tak chovatelé přikrmují do startéru i lněné semínko jako zdroj 3-omega mastných kyselin, které poněkud eliminují negativní působení reziduí . Bohužel, striktní evropské předpisy toto vylučují. Je zajímavé, že evropští chovatelé si uvědomují, že tato nařízení lze poněkud "odklonit". Proto povětšinou odchovávají telata levněji, intenzivněji, bezeztrátověji. Vždyť odpadního mléka je od každé krávy za rok 60-200litrů. To by mělo být spláchnuto do kanálu? Samozřejmě, že metody pro eliminaci nárůsti mikroorganismů v mléce by se měly dodržovat.Pasterizace, okyselování by měly být samozřejmostí. Když zde napíši, že krmné mléko tohoto typu je lepší než MKS, tak se na mne sesypou jejich producenti i prodejci, co že jsem to za pako. Víte, jezdím po farmách dosti často a vidím co se telatům předkládá. A vidím i kondiční stav těchto telat. Při dodržování technologických zásad individuálního odchovu bych se tak moc neobával. A teď napíši kacířskou větu: Kde není žalobce, není soudce
! Jen si musíme uvědomit co to je nestandardní mléko?
Telatům by v zásadě nemělo být zkrmováno:
• mléko, které nebylo po získání uchováno v chladicím zařízení, ale bylo volně ložené v prostorách stájí, dojíren, v blízkosti chladících nádrží na mléko apod.
• mléko znečištěné výkaly, nebo s obsahem hmyzu,
• abnormální mléko – záněty mléčné žlázy,
• mléko od nemocné krávy s horečkou,
• mléko od krávy z prvních dvou nádojů po ošetření antibiotiky,
• mléko s obsahem krve nebo jinak změněné.
Tak to je asi vše, co k tomu mohu napsat, aniž bych se dostal do role kontarevolucionáře. Já být na vašem místě, tak bych začal silně uvažovat o tom, abych nějakou hodnotu zbytečně nevyléval do kanálu! Moc vás zdraví O.D.

Dobrý večer, mockrát děkuji za rady,pořídím deníček na záznamy.Ještě bych chtěla znát Váš názor-četla jsem, že v Belgii krmí jen 3l mléka a místo sena dávají telatům do odstavu pšeničnou slámu kvůli vláknině.
Děkuji za odpověď a přeji pěkný víkend.Šárka

Šárko,pochvala za deníček a třeba i za budoucí tabulky na VIBech!Jakákoliv informace je totiž nezaplatitelná a to zvláště u telat.A co se týká těch Belgičanů, tak to je jedna z desítek "osvědčených a zaručených metod". Zajímalo by mně, co by dělali s krmením 3lt mléka při mínus 15°C?, když tuk v mléce je nositelem energie? Já jsem přesvědčený o té metodě, kterou jsem vám doporučil.Je jasné, že v období mrazů telata omezují příjem starteru. Ale ten starter tam není ani tak kvůli výživě, jako k tomu, aby se dráždila bachorová stěna k vytváření klků a tím i většího povrchu bachoru. To sláma , ani seno to nedokážou. Kdyby mnou popsaná metoda nebyla funkční, tak ji neaplikují na 4000kusové farmě nad Bostonem, kde teploty jsou v zimě hluboko pod 30° C. Mají tam 2000bud, přes kilometr tam a kilometr zpět. A nepřemýšlí o belgickém krmení. Oni totiž potřebují krávy s bachory jako kožich.Jo a pro ty slabší po narození mají připraveny vestičky. Již jsem i o nich psal. Je to dobrá věc pro telata po těžkých porodech, oslabená, ap. Přemýšlejte o tom! Zatím vás zdraví, O.D.

Dobrý d, pane docente-chtěla bych od Vás radu, jak přesvědčit zootechnika, abychom nekrmili telata 7-8l mléka za den. Je to šílený, telata se dují, mají pak průjem a my jen mícháme různé prášky (Sanolyte,Sacrolyte,Anolyte apod.), které jim stejně pomohou jen na chvíli.Určitě by byla telátka spokojenější se 4l mléka a startérem a my bychom se nemuseli smutně dívat na jejich boj o život. Letos už nám 3 uhynula.A ještě kdyby jste mi poradil něco proti překyselení. Mockrát děkuji. Šárka

Hezký zbytek týdne Šárko přeji, i když si myslím, že vaše starost o telata moc klidu vám nedodává. Máte zcela pravdu, že to obrovské množství krmného mléka vývoji telat a hlavně jejich bachoru neprospívá. Jak přesvědčit vašeho šéfa? Babo raď! Ze všech pokusů, kde proti sobě stály skupiny telat jednak na 4,2lt mléka a starteru, jednak na 6-8lt krmného mléka, sena a ČOTky vyšla nejlépe telata na starteru. A to i v dospělosti jako krávy. Proč? Protože bachor byl u nich kvalitnější. Spočtěte si také cenu! V zimním období se mléka přidává podle mrazu. Při mínus 10°C se přidá 10%, při -20°C se přidá 20%, Bezva je v mrazech krmit menší dávky , ale 3x za 8hodin. Nezapomenout na napojení čistou teplejší vodou (nikoliv "bílou" vodou se zbytky mléka) do 20min. po příjmu mléka. Starter podávat 1x za den odměrkou, aby jsme zjistili, že jej přijímají. Na konci 56.dne by telata měla přijímat 1,6-2,0kg starteru. Zbytky odstraňovat, aby ve vlhku neplesnivěly.Takto budete mít podstatně lepší výsledky, bez vytahaných břich, bez nadýmání. Tedy pokud starter je kvalitni, který drží strukturu, nedrobí se a pokud je do něj již po 15.dnu věku přidáváno celé zrno (kukuřice, ječmen).
A co se týká acidózy bachoru u krav, tak ta je způsobena nevyvážeností krmné dávky a to především nedostatkem vlákniny. Acidóza má neblahé důsledky-průjem, nebezpečí dehydratace, odůmrť bachorové mikroflóry, narušení imunitních reakcí, náchylnost k infekcím, snížená plodnost,laminitidy, mastitidy atd.Dostat to vše na normál, je dlouhá cesta.Takže, bránit se perfektně homogenizovanou směsnou krmnou dávkou, nedělat z objemu šrot, sušina dávky by měla být >40%. Také siláže, kde je velké množství palic jsou určitým rizikem. Klesá % tuku v mléce, resp. poměr tuk: bílkovina je nežádoucí 1:1. Pozor i na vysoké teploty a nedostatek napájecí vody. Prostě, je to věda a šlo by o tom napsat desítky stran. Takže, přeji vám úspěch při zavádění nového pořádku, který by měl pan šef pochopit, protože takto se krmí telata, v předních chovech u nás i v zahraničí. Jo a snažte si vést záznamy o každém teleti. Zdraví vás, O.D.

Dobrý večer, mockrát děkuji za rady,pořídím deníček na záznamy.Ještě bych chtěla znát Váš názor-četla jsem, že v Belgii krmí jen 3l mléka a místo sena dávají telatům do odstavu pšeničnou slámu kvůli vláknině.
Děkuji za odpověď a přeji pěkný víkend.Šárka

Dobrý den, chtěl bych se Vás zeptat, jestli máte s jejich použitím nějaké zkušenosti a zda jejich zkrmování u stáda holštýn s užitkovostí 9500 l a březostí 38 procent po 1 ins. má svoje opodstatnění. Mají schopnost zlepšovat zabřezávání a tlumit embryonální úmrtnost? Nestačilo by napřiklad přidávat do kd lněný olej jako nositele omega 3 mastných kyselin? Děkuji za odpověd

Milý Luboši, tvůj dotaz jsem ještě konzultoval s jedním nezávislým fachmanem přes výživu vysokoužitkových krav. Řekl mě dosti jednoznačně, že rozhodující jsou náklady na tato opatření. Při této vaši užitkovosti a vynikající březosti, je to prý více než komfort,což je tedy luxus. Návratnost této investice je prý pofiderní. Současní ukazatelé svědčí o velmi dobrém chovu.Lněný olej je vždycky přínosný, pokud jej seženete za příznivou cenu. Ja sám jej užívám ku svému prospěchu. Přečtěte si o tom v rubrice Recepty a rady z internetu. Pro mne to je fantastická rada, která mně pomohla již po týdnu užívání! Takže, teď jen kalkulačku a počítat. A zase budu mít od zítřka problémy s prodejci, když jsem zde jednoznačně nepodpořil nákup jejich produktů. Ale , neva!!!Moc vás zdraví O.D.

Dobrý den, ráda bychse zeptala na Váš názor na utěrky na vemena. Jaké materiály preferujete, prát utěrky, či použít opravdu jen jednou, suché nebo vlhčené... Případně ocením i rady ekonomické, co Vám přijde nejvýhodnější a co jako vyhazování peněz. Předem děkuji a přeji hezký den.

Milá Lenko, na váš dotaz je odpovězeno v mém článku v Našem chovu č.12/2011, s..12-14, který pojednává o tom, co dělat minutu před vlastním dojením, resp. před nasazením dojicí aparatury. Dále o tom docela podrobně hovořím na letošních seminářích ZS ČR.Termíny konání pro jednotlivé regiony jsou uvedeny na těchto stránkách-v sekci Semináře.Takže stručně:Jsou to zkušenosti z předních světových farem, dokonce i z té největší v Texasu u města Dumas, kde chovají 17000krav, resp.13000dojnic, kde jsou dvě kruhové protiběžné dojírny 2x106dojicích stání. Tam všude používají bavlněné, resp. textilní utěrky, na každé vemeno jednu vlhkou!I na předních farmách u nás mají na krávu 3 utěrky, resp. v chodbě pro dojiče jsou dva velké prádelní koše. Jedna plná vlhkých utěrek nasátých desinf. roztokem a druhý koš pro utěrky použité! Třetí se pere! To se děje i na té texasské farmě. Při diskusi s vlastníky, dávají přednost této variantě, protože je pro ně i ekonomicky přijatelná. Navíc, při přednášce uvádím měřením potvrzenou efektivnost jednotlivých materiálů na účinnost desinfekce struků před dojením.Látkové utěrky dopadají nejlépe! Dokonce můj dobrý přítel z východních Čech si udělal ekonomickou analýzu používání papírových a látkových utěrek, a došel k jednoznačnému závěru. Používá, jak on říká- "hadry". A důsledně! Má výborné výsledky jak na CPM, tak PSB.Ale chce to důslednost od lidí. Tu tabulku vám, pokud budete chtít a budu mít váš email pošlu ve formě sborníku, a nebo se setkáme někde na semináři. I když se na mne budou zlobit někteří prodejci papírových utěrek, ale mně ti američtí, ale někteří čeští a moravští chovatelé zcela přesvědčili. Já bych volil -"hadry"!
Lenko,přeji vám, abyste se rozhodla tak, aby to vyšlo z vašeho přesvědčení! Těším se s vámi na shledanou!

Dobrý den pane docente,
v tomto mrazivém období se na Vás obracím s prosbou o informace ohledně rozměrů krmných míst u žlabu pro býky ve výkrmu a ještě rozměry plochy metrů čtverečných na jeden kus u téže kategorie při stlaném volném ustájení.Jednalo by se o zvířata ve váhové kategorii 350-600 kg ž.hm.Býci mají ještě možnost venkovního výběhu a tak se i ptám jestli lze tyto prostory započítávat do celkového ustajovacího místa, aby se všichni v klidu a dostatečně mohli nakrmit,nehledě na to ,že se venek dá využít jen během letního období.
Na netu jsem našel hodně podkladů, ale hodně se lišících, a tak se ptám skutečného odborníka, s ohledem i na vetrinární předpisy.
Tento dotaz zde vkládám díky našemu předsedovi, který mě neustále nutí zvyšovat kapacitu již hodně předimenzované staré odchovny býků,kde jsou zvířata bez jádra a tím i bez přírůstků.Ale co si myslet o šéfovi,mezi jehož "perly"patří spojit březí jalovice s chovnými,telata nacpat do zatuchlé tmavé přípravny,zrušit porodnu krav,uvazovat vysokobřezí dojnice apod.Je to někdy boj i s finační ztrátou pro moji osobu,ale i tak ta práce pořád baví.
Tak zatím moc děkuji za odpověď a kravkám zdar.

Zdravím vás Vendo, a hned musím vyslovit obdiv vaší trpělivosti, resp. odolnosti pracovat pod nedoukem, resp.Mimoněm.Ty zásady pro výkrm býků jsme publikovali společně s ing. Staňkem, v Našem chovu č. 8,9,10a11 /2010. Překvapivý ohlas nás docela příjemně naladil.Ale k věci: Komfortní parametry ustájení jsou předpokladem pro intenzivní růst. Poddimenzovaná měrná plocha lože vede k nízkým přírůstkům, vysokému stupni brakování a vysokým nákladům a to i když se nepodává jádro.Základní parametry:
hmotnost min. plocha lože hloubka lože šířka krmiště šířka krm.místa
(kg) (m2) (m) (m) (cm)

<350 1,9 3,5-5,5 1,8-2,2 55
>350 2,8 4,0-5,4 2,0-2,5 68
>550 3,2 4,5-6,0 2,2-2,7 72

Pro neodrohované býky platí vyšší hodnoty.Pokud zajistíte přihrnování homogenizovaného krmiva 8-10x za den je možné přistoupit na krmení 1,5:1.To zn. místo 72cm pouze 52cm.
A dále plnit:
► min. kubatura 6m3 na 100kg ž.hm.
►stáj nezateplená, otevřená (přístřešková)
►ideální interval odklizi >3měsíce
►expozice krmiště -J nebo JV
►zadní obvodové hrazení- otevíratelné,
►nastýlání-7-10kg slámy na kus a den
►temperovaná napajedla o objemu min. 150litrů na rozhraní lože a krmiště.
Venkovní výběh není započítáván. To je jen komfort, pokud je výběh komfortně vybaven.
Bez jádra, nemůže být ekonomický produkt(maso). Ideální přírůstek za toto období >1200g na kus a den.
Krmit 2x denně, v zimě i 3x denně , vždy v pravidelných intervalech. Výkrm by neměl být doběrnou kategorií. Dá se na něm vydělávat!
A k těm "perlám"! To jsou spíše prdli.Všechno je odpudivě špatné.Proti všem zásadám dobré zootechniky, vše prodělává a bohužel tato rozhodnutí přináší jenom ekonomickou ztrátu.Ale nedoukům lze těžko něco vysvětlovat. To víte, to je ta" stará škola fachmanů" kteří se ohrazují, že to "také jde"! Je jim jedno, kolik to stojí. Skot je velice citlivý na horší chovné prostředí.Odnese to skot a také chovatel. Někteří lidé mají chronickou provozní slepotu. Proto vás obdivuji za vaši trpělivost a za to, že vás to ještě baví!! Držím vám moc a moc palce, a bude líp!O.D.

Vážený pane docente, mnohokrát vám i jménem ostatních zootechniků v podniku děkujeme za připomenutí metody okyselování krmného mléka. Jsem již padesátnice a pamatuji, že jsme v r.1992 nic jiného nedělali. A bylo to bez problémů. Jsme vděčni i za nápad na homogenizaci ve kbelících pomocí akuvrtačky. Dobrý a velice praktický nápad. Teď jenom domyslet maličkosti. Třeba si ještě na nějaké vzpomenete, které by nám usnadnili práci. Děkujeme vám za tyto stránky, ale i články, které si musíme vždycky vydobít u šéfa, ale i za vaše přednášky. Viz Zahořany. Moc vás zdraví Dorota

Moc vás zdravím Doroto! Jsem rád že jste si všimnula i významu t.zv. prkotin. Maličkosti, které můžou pomoci a nebo také naopak. Třeba, výška struku nad úrovní předních končetin by měla být vždy nad úrovní mulce stojíciho telete, nebo, otvor ve struku by měl být půlměsícovit nebo, že za takovýchto mrazů je lepší krmit 3x za den a přidat na dávce podle síly mrazu 5-15% a při tom nezapomenout na vlažnou vodu nebo, že voda musí být v čistém vědru a podaná do 20minut po mléku nebo, že starter podávat do jednodenní zásoby atd. Samozřejmě, nezakrývat plachtou vlastní zakrytý box, vícše nastýlat. Samozřejmě, že expozice boxů by měla být v zimě jižní! Určitě jsem zapomněl na další. Pošlete mně email a pošlu vám Metodiku! Tam je toho více! Držím vám v tom mrazu palce s přáním "vydržať"!Zdraví vás O.D.

Pane docente, na základě předchozích dotazů si vás dovoluji požádat o stručnou metodiku okyselování krmného mléka. Vidím u sousedů, že to dělají buď dost od oka, nebo každý jinak. Prosím o tuto metodiku i jménem ostatních zootechniků , zootechniček i ošetřovatelek. Předem moc děkujeme. Vaše stránky si vždycky otvírám v nedělo odpoledne, kdy mám trošku více času. Pozdravuje vás Míla M.

Zdravím vás Mílo, na tento váš dotaz jsem v poslední době mnohokrát odpovídal mailem. Většinou to byly dotazy mladších zootechniků, kteří nezažili jakýsi boom této metody krmení před 20lety. Takže si to zopakujeme! Funkční metodou konzervace odpadního, nadbytečného mléka a mleziva je jeho okyselení. Metoda vychází z amerických pramenů.
Postup:
►Konzervovat okyselením lze:mléko, mléčnou krmnou směs, mlezivo
►Použije se kyselina mravenčí v koncentraci 85%
►Nutné- po okyselení dosáhnout pH-4-4,5
►Tuto hodnotu měřit pomocí lakmusových papírků, zakoupených v Laboratorních potřebách, některých drogeriích a lékárnách
►Doba skladování činí v létě 1-3dny ale i více
►Nádoby čistit alespoň 1x týdně
►Zkrmovat zásadně neohřáté, v zimě cca 18-20°C
►V letním období může být teplota i nižší!
Vlastní ředění:
Smísí se 1díl kys. mravenčí (85%) s 9díly vody.Tento roztok se vlije při nepřetržité homogenizaci do chladného mléka, mleziva či MKS, v poměru 30ml naředěného roztoku do 1litru mléka, MKS a 40-45ml do 1litru mleziva.
►Homogenizace se děje nástavcem na vrtačce
►Změříme pH.
►Ideální teplota-18-20°C
►Okyselené mlezivo se zkrmuje od druhé dávky
►Pozor na separaci - vrstva syrovátky a "tvarohu". Je nutné akumulátorovou vrtačkou homogenizovat.(jinak nežádoucí shluky "tvarohu"!
Dobré a dokonce lepší zkušenosti jsem měl i při okyselování kyselinou citrónovou.
Takže, teď vám přeji šťastnou ruku a hodně úspěchů! Kdyžtak dejte vědět!!!Zdraví vás O.D.

Dobrý den,
prosím ještě o dovysvětlení. Je chybou zkrmovat teplé (40°) okyselené mléko? Jestliže ano, můžete mi prosím napsat na jakém principu? Má se zkrmovat stejné mnosžství jako u nativního mléka?
Přeji krásný den

Marcelo, omlouvám se, že jsem nenapsal všechno! Proč nevolit teplotu nad těch 15-18 až 20°C? Dochází totiž k velice dramatické separaci. Nahoře tvaroh, dole syrovátka. Potom lze uskutečnit pouze napájení z hladiny a nebo vymyslet kontinuální míchání v průběhu příjmu. Potom nestačí otvor ve struku ani 10mm.("cucky") Zkrmujeme stejné množství, jako u nativního mléka. Vždyť jde o příjem živin! Není nebezpečí, že se telata přepijí. Ono to pro ně zase tak atraktivní pití není. Proto si můžeme při nadbytku nestandardního mléka dovolit krmení ad libitum (především u býčků). Mám již zkušenosti s okyselováním nápoje i kyselinou citronovou. Zřetelně se jeví, lepší příjem!Tak snad jsem již na nic nezapomněl.Zkusím v bodech někdy sepsat stručnou metodiku!zdraví vás O.D.