Pane docente, sháním strašně nutně váš Informační list MZE asi z r. 94-95 o dřevěných posuvných přístřešcích. Nejen že mi chybí v sérii, ale chci ty poznatky pro jeden podnik nějak využít. Pokud ho najdete, prosím o něj. Adresu vám posílám na email. Moc vám budu vděčný!Dík!Ptojektant z vých. Čech

V projektu na modernizace staršího objektu, máme naprojektovanou hranu zadní části boxu na 250mm nad hnojnými chodbami.Pane docente, domnívám se ,že je to až příliš. Budete tak laskav a uvedete mě optimum? Byli bychom neradi, aby jsme postavili nějaký prů...h. Předem vám děkuji i za svoje kolegy! Mašata

Zdravím vás Jirko! Předně bych byl moc rád, kdyby se vám podařilo přečíst si články v 8.,9.,10. a 11.čísle Našeho chovu, kde se svým přítelem Ing.St.Staňkem analyzujeme a souhrnně doporučujeme určité zásady při výkrmu býků v různých technologiích.Z ohlasů je zřejmé, že to chovatelé čtou, což nás jako autory těší. Tam se dozvíte jednotlivé parametry ustájení i různé "fígle", které napomůžou efektivnosti výkrmu.
Je tam i následující tabulka,doporučených parametrů:
Tabulka 1: Základní rozměrové parametry ustájení na hluboké podestýlce
hmotnostní kategorie v kg minimální plocha lehárny na ks v m2 *minimální plocha kotce na ks v m2 hloubka kotce v m šířka kotce v mm šířka krmného místa při krmení 1:1,5 v mm
do 350 1,9 3,2 3,5 až 5,5 1,8 až 2,2 550
nad 350 2,8 5,0 4,0 až 5,8 2,0 až 2,5 680
nad 550 3,2 5,6 4,5 až 6,0 2,2 až 2,7 720
V tomto formátu je to méně přehledné, ale v N.CH.to vypadá lépe.Jinak orientační ukazatel je min. 0,9m2 na 100kg živé hmotnosti.Pokud budete mít "vanu" vodonepropustnou, pak jímka není zapotřebí, pokud budete nastýlat alespoň 7kg kvalitní suché, nejlépe řezané slámy na DJ a den Vyvážení hnoje 2x do roka je ideální! Nezapomenout na další nezbytné podmínky jako např.diferenciace skupin podle hmotnosti, vyrovnanost, málo početné skupiny atd.To je vše v uvedených článcích.Držím vám palce a jsem stále "na drátě"!

Dobrý den pane docente. Prosím vás, chci si postavit výkrmnu býků na hluboké podestýlce pro cca.50 kusů. Chtěl bych se zeptat kolik m2 je potřeba na 1VDJ pro dodržení welfare zvířat a jestli je třeba při tomto způsobu ustájení zapořebí budovat jímku popřípadě jak velkou. Hnůj by se vyvážel dvakrát ročně. Předem moc děkuji za odpověď. Jirka

Vámi žádaný text jsem umístil do oddílu: Články, soubory ke stažení. Asi máte pravdu, že to bude takto dostupnější než zasílání emailem. Kéž by to bylo k zamyšlení nad tím, jak naši předci byli přemýšliví a spjatí s přírodou!Zdraví vás O.D.

Dobrý večer pane docente! Moc vás prosím o to, abyste dal na své stránky váš článek o :Lékárničce starých chovatelů.Před časem jsem ho někam založil, ale vím, že se mně moc líbil! Dokonce i náš veterinář se na něj odvolával. Předem děkuju a určitě uděláte radost i ostatním! Dobru noc!Chovatel z Vysočiny

Příteli J.P.,kdyby to bylo tak lehké odpovědět. Ta vaše kapacita je tak trochu limitní pro zvolení ekonomicky efektivní kruhové rotační dojírny.Menší jen výjimečně, větší kapacita je pro ekonomiku lepším předpokladem.Ale chtělo by to znát ještě něco navíc.Bude to ve dvou halách , v jedné, budete mít reprostáj zvlášť? To všechno může přispět k rozhodování.Samozřejmě, že kruhovka s takovou průchodností, aby se skupina vrátila na své místo za méně než 45minut, není problémem. Existují u nás již dojírny s průchodností >200dojnic. A to je radost pohledět.Rychlost, hygiena , pohoda krav i dojičů, dobré větrání a osvětlení, to je to co v budoucnosti bude muset být u každé dojírny.Samozřejmě, že k tomu patří perfektní komunikace, čekárna a klid!Takže, když zvolíte kruhovku,uděláte chybu jen tehdy,pokud pominete organizaci práce, management.Pro tyto kapacity se většinou chyba neudělá při výběru ale až následně ve výběru a kontrole servisu! A na to bacha! Zdraví vás O.D. s tím, že si o tom můžeme někdy popovídat!

Vážený pane docente, pravidelně čtu vaše stránky a to hlavně poradnu, kde se vždycky poučím. A navazuji na odpovědi Jarce, nebo Jarkovi, ve věci velikosti dojírny. V záměru máme výstavbu stáje pro asi 500krav. A teď dotaz.Jakou dojírnu byste volil pro tuto kapacitu? Máme návrhy pro 450 až 516 krav. Máme Holštýna, s užitkovostí přes 9,5tis.litrů. Hádáme se , přesvědčujeme se.Chceme vás k nám pozvat na diskusi. Musíme si udělat co nejdříve jasno! Předem děkuji a pozvánku k nám do podniku zašleme do 14dnů.Věříme, že ji přijmete.Zdraví vás J.P.hl.zootechnik

Jarko, nevím jestli máte 60dojnic nebo 60krav.Pokud budete mít 60krav,tak z nich budete pravděpodobně dojit jen 5/6stáda, to je 50dojnic.
Rybinová dojírna 2×6 je schopna podojit s jedním dojičem 56-60kusů za hodinu. Někdy, když je více prvotelek tak pouze 50 ks.To znamená, že za hodinku máte podojeno, hodinku dáte na čištění a desinfekci a můžete jít po další práci.Tak to dělá většina menších farmářů v Německu, Švýcarsku, Rakousku atd.Dojírnu mají relativně předimenzovanou, ale tím, že mají další pracovní povinnosti, tak se jim tato vyšší investice zaplatí.Takže, váš projektant tentokrát myslel na vás!Přesto vám doporučuji se seznámit a hlavně dodržovat tu správnou rutinu dojení, která zdánlivě vypadá pracně, ale uspoří vám náklady na léčení mastitid. Jen připomínám, že o této problematice hovořím na 10 krajských seminářích Institutu Zemědělského svazu ČR. Jejich termíny a místa konání včas avizuji na těchto webových stránkách. Třeba se tam potkáme a podiskutujeme! Zdraví vás, O.D.

Pane docente ozývám se ještě jednou.Předešlý dotaz chci doplnit ještě o další.Můžete mi říct, jestli navrhovaná dojírna 2x6ks je pro 60 krav vhodná? Je velká, malá, nebo akorát? Nerada bych zbytečně utrácela peníze. Můžete mě prosím poradit? Díky za zodpovězení předchozího dotazu.Je to jasné, že pan projektant se sekl!A byl by průšvih!S pozdravem Jarka

Ahojtě Jarko, obdivuji vás, že si pamatujete!I když prý nejvíce placení jsou ti, co si nepamatují. Ale máte pravdu! Zásada je taková, aby dno žlabu (krmného stolu) bylo výše min. o 70mm nad úrovní stojících končetin. Tedy, když budete počítat s předpožlabnicovým schůdkem, který moc a moc doporučuji, tak to bude takto:Hnojná chodba ±0,0mm, předpožlabnicový schůdek +100mm, dno žlabu min.170, lépe 220mm.Pak by to mělo být v pořádku.Pošlete mě emailovou adresu, pošlu vám o tom nějaké čtení. A jestli chcete, tak vám "skouknu" celý projekt. V této etapě se dá nejvíce ušetřit, či zalepit díry a průšvihy!Díky za důvěru, držím palce, O.D.

Pane docente, mám plánky na novou stáj pro 60krav.Dívám se a vidím, že nám projektant nakreslil dno žlabu, tedy krmného stolu + 0 cm nad krmištěm. Vím, že jste nás učil jiná čísla. Můžete mě je napsat, abych mohla zvýšit hlas na dotyčného? Když to bude napsané, tak mě nebude přesvědčovat o své neomylnosti.Diky, jarka

Příteli, znovu dodávám jako k předešlému příspěvku : Co k tomu dodat?! Nastává "Konec vodníků v Čechách"! Ale přesto,budu svými radami pomáhat komukoliv, kdykoliv a kdekoliv, kdo projeví upřímný zájem. Studentům, chovatelům, projektantům, poradcům. Každá dušička , která má ještě zájem o krávy a ost. si zasluhuje péči, starost.Moc vás zdravím, O.D.

Jsem rád za poslední dva příspěvky. Otevřel jsem si uvedenou stať a jsem rád, že jsem si ji mohl přečíst.Je to kvalitní zamyšlení nad současnou situací, která zdánlivě vypadá jako bezvýchodná. Sám pracuji na Uni a vím, že tam situaci nezachráníme.To co se děje v tzv.pedagogickém procesu, to s pedagogikou nemá co dělat. Je to bohužel továrna na tituly, kde k tomu přispívají otitulované rychlokvašky, které se bohužel zabývají tím, aby ten rychlo- a snadnotitul nějak dotáhly. Jak říká současný ministr školství: naše školství je nemocné! Ale ono je to horší. Naše školství je umírající! A k tomu přispívá i ten sterilní a umírající výzkum.Když si vzpomenu, kdo nás před 30lety učil, co to bylo za osobnosti.A teď? Končím se slovy: bude líp, ale my se toho nedočkáme.
Ještě jednou díky za vaši stať.Mělo by si ji přečíst více lidí. Zdraví vás jeden pedagog v letech.

Vážený kolego z branže,co k tomu dodat?!Závěr jste napsal sám. Víte, nebudu se k situaci v zemědělském výzkumu vyjadřovat, protože ten vlastně již skoro neexistuje. Těch pár exotů, kteří se o něj ještě snaží, tak to je na menší odstřel.Těch pár "mladejch",kteří o něj mají zájem, ti budou následovat. Mám teď jediný cíl.Pomáhat těm, kteří chtějí pomoci. Pár zkušeností a znalostí mám a chci se s nimi o ně podělit. Naštěstí je těch zájemců dost a to také mně dost uspokojuje.Zachránit dobré chovatele v této těžké době! Pokusit se o to, aby byli ještě lepší. A s tou schůzkou počítám.Určitě ještě v listopadu!Moc a moc vás zdraví O.D.

Pane docente, náhodou jsem objevil na vašich mnou často navštěvovaných stránkách velice zajímavou stať: Zamyšlení nad vztahem chovatelské praxe a spotřebitelské veřejnosti. Zdá se, že jste uhodil hřebíček na hlavičku. Pár let jsem pracoval ve výzkumu a potom na škole, tak vím o čem píšete. Sterilita- je nemoc našeho výzkumu. Bez nápadů, které budou obecně využitelné, musí nejen zemědělský výzkum, ale nakonec i některé vědní obory zahynout na neefektivnost a nezájem. Škoda, že jste vaše úvahy nepublikoval i jinak. Zdá se, že určitý okruh lidí z této branže má klapky na očích.A nebo strach,že by se poznalo, že jsou užiteční jenom hodně malinko.Mí bývalí a prima kolegové jsou nešťastní z toho, jak jiní jejich kolegové si v tom pohodlném bahníčku rochní. Hlavně nedávat kůži na trh. Díky za vaše zamyšlení! I když se s velkou pravděpodobností dále nic nestane. S potěšením bych si s vámi pohovořil. Skype vám přepíšu.Štěrba

Pane docente,moc děkuji a již jsem přes internet objednala.Těším se a to i na vaše další odpovědi v poradně, které jsou snad pro všechny čtenáře vysoce stravitelné!Díky, Hanka

Milá Hanko, knihu moc a moc doporučuji. Citace: Jakob Lieberman: Světlo-lék budoucnosti,ISBN 80-239-6719-3, Nakl.Blue Step,2006. Na Googlu si zadejte :"světlo lék budoucnosti" a dozvíte se více.Nebudete zklamaná. Zdraví vaás O.S.

Pane docente, jednou jste se zmínil o knížce pojednávající o světlu jako léku.Mám prosbu, kde ji sehnat a jak se přesně jmenuje, s uvedením autora.Mluvil jste o ni tak sugestivně, že ji musím mít.Moc vám děkuju, Vaše Hanka

Kolego Pešku,nejde o intenzitu osvětlení ale i o spektrální hodnotu světla. Led světlo je povětšinou monochromatické, čili neplnohodnotné. Pokud vám dodavatel zajisti světlo celospektrální, což není u LED světla levná záležitost. Ideální zdroj (Slunce) má hodnotu indexu podání barev -100.Odborníci považují i hodnoty nad 90 za celospektrální. Jen pro zajímavost, běžná zářivka má hodnotu pouhých 68. Takže, není světlo jako světlo co do účinnosti na organismus. Domnívám se, že LED světla nebudou ještě nějaký pátek účinným zdrojem účinného světla.I když je u nich příkon velice příznivý.Zdraví vás O.D.