Zkuste se podívatna:http://www.youtube.com/watch?v=7vlFquPZUUE
Hojky, o.d.

dobry den,
Přoím Vás, mam fakt blbou otázku ale potřebovala bych zjistit kolik tun popřípadě vlecek hnoja vyprodukuje kravin asi tak o 60kravach sou na ,,volne podestylce,, zjistila sem ze to znamena ze stoji po kolena v hnoji. dekuju za odpoved na mou blbou otazku
adela

Adélo, vycházejte z těchto údajů: Kráva o 550kg hmotnosti a 20lt nádoje vyprodukuje denně cca 30kg pevných výkalů a 15-17lt moči. Aby tato směs netekla, musíte přidat např. slámu v množství 7kg na kus a denjako nasávacího materiálu. Teprve potom je možné vyprodukovat chlévský hnůj. To množství slámy je nutné, aby se krávy nebrodily ve sra...ch. Takže si to vynásobte počtem krav a délkou intervalu od odklizu hnoje k dalšímu odklizu a vyjdou vám ty požadované tuny. To množství můžete snížit cca o 20%, které odpovídají přirozenému odparu . Pokud budou po kolena v hnoji, riskujete, že vás někdo udá, že porušujete zákon o ochraně zvířat! Hluboká podestýlka bohužel, beze slámy není možná. Těch 7kg je skutečné minimum! Zdraví vás, O.D.

Ještě jeden dotaz, telata máme na mléku, startér nepoužíváme. Seno se ale dává již po 5 - 6 dnech od narození. Může to ovlivnit průjmovost nebo něco podobného?

Víte , odchov telat mléčných plemen bez starteru je tak trochu průšvih, protože ten starter má svůj význam při rozvoji bachoru. Přesto si myslím, že průjmy po perfektním senu nejsou namístě. Samozřejmě, že k senu patří nezávadná a temperovaná voda. Vždyť takto se odchovávala telata dříve. Nevím, zda se u vás nejedná o odchov telat od masných krav, kde starter není to nejdůležitější. Ale přesto, pozor na kvalitu sena!!!

Dobrý den, jaká může být příčina narození dvou telat s vadou končetin - mají takové ploutvovité nohy a ještě k tomu bíle zakalené oči - asi budou slepá minimálně na jedno oko? Dosud se nám to v podniku nestalo.

K vrozené vadě přikládám náš článek z N.CH,Vrozená kontraktura končetin u telat
Příznaky: Ošetřovatel při telení zjišťuje, že přední končetiny telete jsou výrazně ohnuté v karpálním kloubu. Končetiny telete nelze ani natáhnout, ani je narovnat. Za krátkou dobu po narození se tele pokouší bezúspěšně vstávat. S pomocí ošetřovatele stojí na hrotech paznehtů a po delší době tele opět „padá“ na podlahu. Ošetřovatel na tuto skutečnost musí bezodkladně upozornít veterinárního lékaře.
Nález: Veterinární lékař konstatuje, že jde o kontrakturu lehkého až středního stupně.
Léčba: Tele je přesunuto do řádně podestlaného venkovního individuálního boxu. Veterinář doporučuje ošetřovateli pravidelné zvedání telete v průběhu dne a jeho stavění na chodidlovou plochu paznehtu (na zpevněné ploše). Dále doporučuje masáž postižených končetin. V případě, že nedojde ke zlepšení tohoto stavu v průběhu několika dní, upozorní chovatele na nutnost opatřit postižené končetiny dlahami.
Prevence: Prevence tohoto postižení není jednoduchá. Prvním krokem je důkladná evidence četnosti výskytu kontraktur u telat v chovu a analýza možné dědičné predispozice (rodiče). Dále je doporučeno posoudit výživu krav v období stání na sucho ve vztahu k tělesné kondici a ve vztahu k hmotnosti narozených telat (vyšší riziko výskytu kontraktur je u velkých telat, jejichž končetiny v děloze zaujímají nepřirozenou polohu).
Zobecnění: Kontraktura končetin postihuje všechna plemena skotu, ale více však červenostrakatá plemena. U masných plemen se vyskytuje nejčastěji u plemene Charolais. Onemocnění se projevuje tak, že končetiny narozeného tele jsou neohebné a ztuhlé. Chovatelé tento stav popisují tak, že telata nestojí, ale „klečí“ na hrudních končetinách. Neschopnost telat se postavit je nejčastěji v důsledku zkrácení ohybačů postižené končetiny, které mu brání zaujmout korektní postoj a stání. K hlavním příčinám patří velká hmotnost plodu, který při vývoji v děloze neměl dostatek prostoru, dále genetické predispozice, chyby ve výživě matky, apod. Posouzení stavu je vždy na veterinárním lékaři, který stanoví stupeň závažnosti (lehký až těžký) a navrhne následnou léčbu. V případě lehké formy musí chovatel zabezpečit pravidelnou masáž končetin a musí teleti pomáhat při vstávání a chůzi (tele musí stát na chodidlové ploše paznehtu). U lehkých forem kontraktur dochází k spontánní nápravě obvykle za 10 až 14 dní. U středně závažných případů se používají dlahy (dřevěné, z PVC trubek apod.) po dobu 2 až 4 týdnů a u velmi těžkých případů je někdy veterinárními lékaři přistupováno k chirurgickému řešení spočívajícím v přetětí zkrácených šlach. Při kontraktuře končetin musí být jak plocha lože, tak i výběhu řádně podestlaná, aby v případě pohybu telete po boxu či kotci bylo zabráněno poškození a případné infekci kůže a kloubů (odřeniny, zánět kloubů). Ležící telata musí být ošetřovateli pravidelně polohována, aby se předešlo případným zdravotním komplikacím (proleženiny, odřeniny, zápaly plic apod.).
K event. slepotě telat, jsem se informoval u specialisty, který dává hlavní vinu neadekvátní výživě, včetně mikro a makroprvků.
Toť vše, zdraví, Olda Doležal

Dobry den potreboval bych poradit jak rychle udelat pristresek pro 2 ovce poslete mi to na email agb@email.cz dekuji

Dobrý den,rád bych slyšel Váš názor. V našem chovu se objevila papilomatoza a máme dilema. Podle názoru některých odborníků příznaky nemoci samy odezní. Ale rozšířila se nám u starších telat a příznaky u některých kusů jsou značné. Věnce výrůstků na břiše. Dotyčné kusy jsme odeslali na jatky. Malé výrůstky má pár dalších kusů(hlava,vemeno,břicho). nemůžeme se shodnout na dalším postupu. Odeslat i tyto na jatka z důvodu zabránění dalšímu šíření nákazy, nebo vyčkat na samovolné odeznění? Děkuji za Váš názor.RF

Omlouvám se, nejsem veterinář. Setkal jsem se s tímto nedávno na jednom chovu v záp. Čechách. Majitel všechny papily pracně podvazoval režnou nití a potíral propolisovým lihovým výluhem. Do týdne všechny odpadly. Ale, i u lidí je to problém, zvláště když jsou zasaženy pohl. orgány. Léčitelé doporučují užívání echynaceových kapek.Více vám k tomu bohužel nenapíši. Držím palce!O.D.

Mockrát děkuji za odpověď. Je to vážně úporná choroba. Ani na zahraničních stránkách jsem toho moc nenašel. Možná pro ostatní chovatele. Výrůstky mají virové původce. Špatné na tom je,že existují čtyři druhy. Proto je vlastně vakcinace tak málo efektivní. Musela by se vyrobit autovakcina na ten konkrétní kmen,který zvířata infikoval. Různé zdroje uvádí postupné vymizení příznaků. Přenáší se krví do rány, ale které zvíře nemá oděrky. Dokonce se nákaza přenáší značkovacími kleštěmi. Pokud by někdo měl nějakou zkušenost s likvidací Papilomatozy, napište prosím. Děkuji.

Pane docente, měla bych na Vás dotaz. Vím , že dáváte přednost startérové výživě. Celou dobu co dělám zootechničku jsem to dodržovala a seno jsem dávala až po třech měsících. Od září minulého roku jsme v novém provozu a telata máme v boudičkách uvnitř stáje a ve dvou měsících je dáváme do společného kotce. Ten přechod je velmi špatný telata málo žerou a hubnou. Náš výživář / mimochodem je zootechnikem v jednom z nejlepším chovu u nás v česku/ mi doporučil abych přidávala seno po 1 měsíci stáří - samozřejmě i startér. A mám problém ,nechala jsem si u nás v dílně vyrobit malý košíčky na seno a od 1 měsíce jsem je dala telatům a nyní nastal problém u našeho pana ředitela , který s tím nesouhlasí a ohání se Vašimi články, že seno nesmí být jen startér. Co mám dělat, poradte mi ,děkuji .

Zdravím vás Ivanko, váš dotaz není ojedinělý, resp. četnost podávání sena v období mléčné výživy je zřejmě i podle mých zkušeností z návštěv podniků dosti vysoká. Dobře 10-15% to využívá. Chci podotknout jednu věc. Jaký je cíl odchovu telat. Není to aktuální přírůstek, ale je to efekt časného zapouštění jalovic, ideálně u plemene H od 12 do max.14 měsíců, u plemene C je to o 2-2,5měs. později. Druhým požadavkem je vyvinutý bachory do té míry, že dá vyšší nádoj. Před měsícem jsem se vrátil ze své 12.návštěvy Izraele. A znovu jsem se přesvědčil, že všechny ty farmy, které jsou v TOP 20 (užitkovost od 13200 do 14300kg. ) odchovávají telata bez sena. Především si to nemůžou dovolit. Ale jsou 100% přesvědčení o tom, že jejich metodika je ta nejlepší. Tzn. mlezivo 3×denně a to ad libitum, mléčný nápoj do 3týdnů nativní (odpadové) mléko, které se po 3týdnech nařeďuje MKS. Od 1.týdne se zkrmuje starter , který se ve 30dnu doplňuje ječným či kukuřičným zrnem. Voda se předkládá vždy 30min. po napojení, ale v důsledku vedra i 4-5×denně. Mléčný nápoj se podává až do 70-75dní věku. Do skupin jdou až v 90dnech věku. No a toto je jejich předpoklad pro rané zapouštění ve 12měsících. Pro mne je vždy překvapením , že do VIB se nestele sláma, ale písek, nebo oblázky. To vylučuje i příjem vlákniny ze slámy. Takže, stále hledám vlastní efekt sena!!! Víte, možná že vám nasadím brouka do hlavy. Ale vůbec se mi nelíbí ustájení ve VIB ve stáji. Ani při nejlepší chemické asanaci prostoru se po 3letech nevyhnete stájové únavě. Chřipajzny i průjmy budou výrazně četnější než prvním rokem. Jsem pro VIB v otevřených přístřešcích, ale to, co se nyní děje v některých podnicích, že se telata přemisťují do K-96, či prázdných prasečáku mě rozum nebere. Vědecké práce, a to se co se týká podávání sena v mléčném období se diametrálně liší ve výsledcích. Takže se na ně dívám poněkud s rezervou. Já stále vidím výsledky izraelských chovatelů a chovatelů ze SV USA. Tam seno pro telata je stále tabu! Jsem konzervativní a zůstávám u tradiční starterové výživy. Možná že bych toleroval trochu sena v posledních 15 dnech mléčného období. A znovu připomínám, nebudete to mít lehké se stájovým odchovem. Jo a říkáte, že jste začali krmit seno po 3měsících věku. Tak to bylo pozdě! To chtělo začít , hned po 56dnu věku. Přeji vám úspěch , Máte zájem a toho si moc cením. Zdraví vás O.D.

Děkuji za Vaši odpověď. Já vím ,že to nebude lehké a to z toho důvodu, že ve stáji jsou i větší jalovice do 1 roku. A tak jsem začala vakcinovat krávy po zasušení i VBJ proti respiračním nemocem / rota viry vakcinujem už 5 let / i telata po narození též vakcinujem . Nevím jestli to děláme správně, ale v 7 týdnu snižujeme příjem mléka , aby se postupně odstavila a ve dvou měsících jdou do společného kotce, ale jak jsem psala 14 dní to trvá než se vzpamatují. Na starým kravíně byla telata do 3 měsících a měla mléko a tak přechod do OMD byl bezproblémový .

Dobrý den. Dnes jsme toho probrali spoustu a myšlenek jsem si ujasnila. Moc a moc si toho vážím. Na dvě věci jsem ale přece jen zapomněla. Chtěla jsem se Vás zeptat na automatický přihaněč na čekárně. Popravdě se mi moc nezamlouvá ten s ohradníkem ale ráda bych znala Váš názor. A druhá věc. přemýšlím o podlaze. slyšela jsem spoustu názorů, máme navrženou čedičovou dlažbu a zvažovala jsem jestli nedat na stání na dojídně gumu? Děkuji moc.

Michaelo, o přiháněči s ohradníkovou stimulací nemůže být ani řeči. Volit pouze mechanický přiháněč! A co se týká podlahy na dojicím stání, tak je prokázáno, že stabilita postoje krav (přešlapování) je minimální na pryžových matracích, které jsou i dobře omyvatelné. Toto vybavení začíná v předních chovech převažovat. Ideální by bylo pokrytí naháněčích chodeb do dojírny pryžovou matrací s "knoflíkovým" dezénem. Jistota a rychlost přesunu krav je perfektní! Moc vás zdraví O.D.

Dobry den potreboval bych poradit jak rychle udelat pristresek pro ovce posle te mi to na email herry.cz@email.cz dekuji

Odpověď na email četně nákresů byly zaslány!

Dobrý den pane docente, měla bych na Vás pár otázek. V příštím roce se chystáme začít stavět kravín na 296 produkčních krav. Projektanti navrhli kravín, kde jsou čtyři sekce po 74 kusech. Porodnu a a pár dnů po otelení budu mít kravky ve vedlejší budově na hluboké podestýlce mám ale strach z toho zařazovat je po pár dnech do tak velké skupiny. myslela jsem rozdělit kravím na 6 sekcí, kde bych měla box na rozdoj cca na měsíc po otelení a naproti stejně velkou sekci pro krávy před zasušením. jediné co by přibylo tak že dvě krajní sekce na druhé straně by museli na dojírnu přes prostřední sekce. Máme to takhle na stávající stáji. je pravda že když se jde do zadní sekce musí se vyhnat prostřední sekce ke žlabu. teď je otázka co je menší zlo?výhodou 6 sekcí by byla i kdytší doba stání na čekárně. A ještě jsem se chtěla zeptat na dojírnu. v projektu je rybinová 2x10 kterou používáme i teď(dojí se 190 krav), do budoucna se počítá s tím že se bude dojit cca 290 krav. současná dojírna je předimenzovaná,nadruhou stranu je podojeno rychle a krávy mi zbytečne netráví čas mimo kravín. nebylo by tedy lepši zvolit novou s více stáními než 2x10???
Děkuji moc za radu. Moc si Vás vážim jako odborníka

Paní Michaelo, nejdříve začnu dojírnou! Obecnou zásadou by mělo být, že při 2×denním dojení by se krávy měly vrátit do původního kotce min . za 60 minut, resp. 3×denním dojení za 45min. Píši minimálně, protože když to bude za kratší dobu, tím lépe! Oddělení krav od stolu a lože mnohdy limituje nádoj a další. Proto si myslím, že dojírna 2×12 by nebyla žádnou chybou, spíše naopak, protože by to byl i příspěvek k většímu komfortu dojičů. Tedy, pokud by to byla dojírna světlá (až "přesvětlená" ), větratelná, přehledná a alespoň trochu v zimě temperovatelná, s perfektní světlemodrou interiérovou barvou stěn a podhledu.
A teď k tomu dalšímu. Přílišný počet skupin nepřispívá ani krávám . ani chovatelům. Za co se moc přimlouvám, je požadavek či přání aby prvotelky byly ustájeny ve zvláštní skupině. Tím získáte, "zadarmo" navíc nejen na zvýšené užitkovosti v celé první laktaci o min. 450litrů, lepší kondici, delší době přijmu krmiva. delším odpočinku, ale také lepší kondici, menším brakování apod. Skupina "rozdoj" je na mnoha stájích praktikována, ale vždy je to spojeno s obrovskými organizačními problémy.Je možné uvažovat i se šesti skupinami krav, ale pouze za předpokladu vnějších naháněcích uliček pro 5. a 6. skupinu. To zdržení, resp. zadržení či separace skupiny krav od stolu a lože má skutečně velice nepříznivé důsledky. Je to jakoby se chlapovi zadržela možnost přistoupit ke stolu plném půllitrů piv, či uzených žebírek a gauče. To by byla nervozita! To by to oddělení krav denně činilo 2hodiny. O to by se zkrátil odpočinek atd. Navštívil jsem nedávno nové stáje v bývalé NDR. Mají dobrou koncepci výstavby! Pomalu se začíná vracet technologie pro 1,skupinu (5. až 100.den po otelení) . Je to technologie známá z 90.let a to krmné boxy na jádro, do kterých mají přístup krávy pouze určené k rozdoji. Závěr zní: pokud budete akceptovat vnější naháněcí uličky tak, abyste nerušili a někde nezadržovali krávy , a pokud máte dobré zkušenosti i se zvláštními skupinami rozdoj a zasušování, určitě nebudu "řvát" , že je to nesmysl!!Pokud budete mít cestu na Prahu, tak se vám můžu podívat i na celý projekt. V detailech je totiž skryt Ďábel!! A třeba by se dalo i něco ušetřit! Držím vám palce, O.D.