Štěpáne, sice opožděně, ale o to upřímněji děkuji! A samozřejmě, budu se snažit! Zdraví vás O.D.

Paní Jano, je to velice častá otázka. Jen obtížně se na ni odpovídá, protože každá z užívaných konstrukcí má své přednosti i své nedostatky. Před krátkým časem jsem vysvětloval na jednom semináři na Prachaticku výhody dřevěných konstrukcí pro stájové objekty. Pokusím se zde to moje vysvětlení prezentovat a budu doufat, že se vám nějaké z uvedených argumentů bude hodit pr přesvědčování kolegů. Takže:
Proč stáje s využitím dřevěných konstrukcí?

►dřevo je univerzální a obnovitelná surovina s obrovským ekologickým potenciálem,
►dřevěné konstrukce jsou tradičním a krajinotvorným faktorem, který neruší,
►při výstavbě převažují tzv.suché procesy, spojené s rychlostí výstavby,
►dřevo je materiál nepřekonatelně lehký, pružný a prodyšný,
►tepelný odpor je příznivější než u ostatních materiálů jako je ocel, beton,
►prokazatelně je ve dřevěných stájových konstrukcích nižší relativní a absolutní vlhkost, což je významná přednost tam, kde 100dojnic za 24hodin vyprodukuje dýcháním a pocením 1000kg vody z evaporace a pocení,
►z dlouhodobého měření se prokázalo, že sálavé teplo z této konstrukce má příznivější hodnoty pro ustájená zvířata, oproti ostatním konstrukčním materiálům (ocel, železobeton),
►rychlost výstavby je prokazatelně rychlejší v důsledku tzv. letmých montáží,
►pořizovací ceny oproti ostatním konstrukcím jsou srovnatelné či dokonce v současné době nižší oproti ostatním materiálům,
►moderní konstrukce ze dřeva jsou prokazatelně nehořlavé,
►američtí výzkumníci prokazují, že např. ocelové konstrukce vykazují charakteristiky Faradayovy klece, obdobně jako panelové obytné objekty. Medicinský výzkum prokazuje již delší období ohrožení organismů žijících v působnosti Faradayovy klece. Zjišťují u organismů nížší hodnoty červených krvinek, imunitní odezvy, horšího dělení buněk, leckde i vyššího nárůstu alergií či dokonce výskytu karcinogenních onemocnění. Stavařská lobby bohužel tyto informace všemi dostupnými prostředky potlačuje.
►Výskyt plísní a patogenních bakterií je nižší u dřevěných konstrukcí,
►V Anglii v hrabstvích KENT, Surrey, Sussex , se za posledních 7 let nepostavily jiné stáje, nežli dřevěné a to pro všechny kategorie skotu, prasat, koní a malých hospodářských zvířat , mimo drůbeže.
►V USA, ve státech Severovýchodu, převažují (70% ) dřevěné konstrukce stájí a přístřešků, které jsou levnější a ekonomicky rychle návratné.
Věřím, že tento výčet bude postačující. Moc vás zdraví O.D.

Závěr: Dřevo je stavebním materiálem budoucnosti u něhož se projevují zlevňující dlouhodobé tendence

Pane docente, teď jsme skončili poradu o výstavbě. Máme k rozhodnutí tři záměry na výstavbu nové stáje pro dojnice. Liší se v konstrukci. Na přednášce v Prostějově jste toto hodnotil. Sama se přikláním ke dřevu. Prosím můžete mně podpořit argumentačně?Výhody, nevýhody atd. Pamatuji si jen některé, ale nejsou všechny. Budu brát váš názor, který byl silný. Moc předem děkuji a dík za vaše stránky! Jana Janatková

Pane docente, mám dotaz na výšku schůdku na konci boxu..Stavíme novou stáj a moc by se nám hodilo, kdyby schůdek na konci boxu mohl být cca 25cm. Vznikla u nás obava, že to je asi moc vysoké. Dojnice jsou holštýnského plemene. Díky za váš názor! Zdravi vás Hanuš

Kolego Hanuši, pokud máte krávy o průměrné hmotnosti > než 620-650kg, nemějte obavy! Ale chce to splnit podminku. Rovina lože musí být stejná, jako úroveň schůdku. Kráva nesmí do boxu "spadnout". Chce to alespoň obden dostýlat. Pokud máte matrace, tak tam je to bez problémů. Ba dokonce mám ve sledování stáj, kde výška schůdku činí 28cm a je to bez viditelných negativních změn. Tyto boxy jsou stejně zaléhávány, jako v protější části, kde je výška 24cm. Pozor na úroveň vymezovací zábrany! Zdraví vás O.D.

Pane docente,
dělám seminární práci na téma chemická analýza při výkupu a zpracování mléka, na internetu nemohu najít dostatek informací, tak jsem zabrousil až na vaše stránky, kde bych se vás rád zeptal jestli nemáte přehled co a jak se analyzuje dokázal byste mi pomoci s touto otázkou?
Předem děkuji a těším se na odpověď.

Milý Radku, škoda že jste se neozval před rokem, kdy probíhalo perfektní školení o tomto tématu, v rámci seminářů pořádaných Institutem Zemědělského svazu ČR. Já sám bych odpověděl jenom rámcově, ale pokud byste se spojil s autorem této přednášky, znalcem této problematiky, vedoucím laboratoří Českomoravského svazu chovatelů v Hradíštku, panem ing. Kopunetzem, pak ten vám určitě perfektně pomůže. Můžete se na mne odvolat! Emailová adresa je:
kopunetz@cmsch.cz. Držím vám palce!O.D.

Pane docente, moc vám děkuji za zaslání materiálů i přílohy emailu. Jsem vám moc vděčný. Zase jsem se poučil ! Můžu jen říci to, co si myslí většina účastníků semináře. Totiž, každý rok navštěvuji vaše přednášky, a vždycky si toho odnesu moc pro svou další odbornou práci zootechnika. Nikdy nepostřehnu, že by tam bylo nějaké hluché místo. Za to ještě jednou velký dík s tím, že se budu těšit napřesrok! Moc Vás zdraví ,Jan L.

Moc děkuji za vaše uznání! Vždycky to potěší! A napřesrok nashledanou!

Mám dotaz!Máme novou stáj a osvětlovaci tělesa jsou skoro pod stropem stáje. Vidím, že je to proti tomu, co jste říkal na přednášce. T.J. co nejníže nad zvířaty. Nemýlím se? Děkuji za perfektní sborník. Stále nacházím něco nového! A platí tyto zásady osvětlení i pro ostatní kategorie? Zdraví vás HanaK.

Hanko,samozřejmě, že pravda je ve tvrzení, že na tělesný povrch zvířat musí dopadat "husté" světlo, z co nejníže osazených světelných zdrojů. A také je jasné, že toto platí i pro ostatní kategorie, od telat až po výkrm skotu. Idealní je, aby pod takovýmto světlem přebývala 15-16hodin, jako v letním období.Ta hranice min. činí 200Luxů. Ale je vyjímka, a to krávy stojící na sucho. Tam je nutné se přizpůsobit zimě. T.j.8hodin na úrovni cca 800luxů. Jsem rád, že se vám sborník líbí.Držím vám palce, abyste přesvědčila nadřízené p přeinstalaci stájového osvětlení. Vyplatí se to!! Zdraví vás O.D.

Dobrý den pane docente, dělám projekt a chtěla bych se Vás zeptat, jak mám vypočítat krmnou dávku pro telata, dojnice, jalovice a býky ve výkrmu. Zda-li by jste mi mohl prosím nějak poradit? Děkuji.

Kamilko, nejlepší by bylo zajít za nějakým krmivářským poradcem, který je vybaven dokonalým software pro výpočet a optimalizaci krmných dávek pro všechny kategorie. Ty najdete na IT, a nebo vám kontakt na něj v blízkosti vašeho bydliště seženu.Tabulky , které byste mohla využít jsou v publikaci, Kavka M. a kol. Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu. Dají se sehnat i na IT. Držím vám palce!O.D.

díky ještě jednou ;) Jinak je to první praktický postup, který jsem si četl. Všude jsou texty jen o tom, že by se měla použít, ale toto je první postup jak to udělat. Díky ještě jednou a ať se Vám daří. Jiří

Dobrý den, plánujeme výstavbu přístřešku nad VIB pro telata a podlahu chceme udělat s odvodnými kanálky. Jaký sklon podlahy ke kanálkům by byl podle Vás ideální? Předem díky, Lenka

Moc vás zdravím, sklon podlahy směrem na vnjší močůvkový žlabek by neměl přesáhnout 3%! V betonové (asfaltové) podlaze VIB by mělo být zabezpečeno profilování tzv. do stromešku, kde " péra " budou v úhlu 45-60° zaústěny do středového žlábku 2,5/2,5cm. Tak to je ideál!
Kéž by se vám to povedlo!Hojky, O.D.

Hezký den přeji a děkuji za rychlou odpověď, hned to zakomponuji do svého návrhu.

Hezký den pane docente,
navštívil jsem nedávno váš seminář. Rád bych se zeptal na problematiku zavádění jícnové sondy u telat. Nemáte nějaké postupy jak na to? Nikdo mě to neučil, nikde v knihách o skotu to není (ale blbostí z teoretické výživy, složitých výpočtů ve šlechtění a teorie bez argumentů je tam kupa ;)
Kolegyně zootechnička říkala, že jste mluvil o mladém kolegovy, který ještě ve výzkumáku smrdí hnojem. Nevěděl by něco? Díky Jirka

Milý Jiří, následující text je z připravované publikace (Doležal, Staněk a ost.) Tuto kapitolu zpracoval můj spolupracovník Ing.Stanislav Staněk. Snad to bude postačující!
1. Mělo by být napájení telat mlezivem pomocí jícnové sondy běžnou chovatelskou rutinou?
Napájení telat jícnovou sondou, resp. „silové“ napájení je metodou, která by neměla být v praxi rutinně používána. Používání jícnové sondy má své opodstatnění pouze v případech, kdy je tele málo životaschopné (těžké porody, asfyxie apod.) a mají minimální či nulový sací reflex. U telat, která mají sací reflex dostatečně silný, je vhodnější nechat tele přijímat mlezivo přes sací struk. Někteří chovatelé v zahraničí, a to zvláště ve stádech holštýnského plemene, používají běžně u všech telat silové napájení, a to až v dávce 3,5 l mleziva na první napojení. Takto velký objem mleziva, který je zcela nefyziologický (objem slezu je do 1,5 l) pak nenatéká pouze do slezu, ale také do bachoru, který opouští do 2 až 3 hodin. V některých výzkumných pracích byl efekt násilného podání mleziva potvrzen, jiné práce naopak zjistily vyšší absorpci protilátek z mleziva u telat, která měla možnost přijímat mlezivo prostřednictvím láhve s „cucákem“. Dalším argumentem, proč by neměl být tento způsob napájení běžně používán u zdravých telat s dobře vyvinutým sacím reflexem je legislativa. V zákoně na ochranu zvířat proti týrání 246/1992 Sb., v aktuálním znění je dokonce napsáno, že: „hospodářským zvířatům nesmí být podáváno krmivo nebo nápoj způsobem, který vyvolává zbytečné utrpení“. Za utrpení se považuje podnět a zákrok, který u zvířete způsobuje bolest, zranění, zdravotní poruchu nebo smrt. U zdravých telat je proto tento způsob podání mleziva zcela zbytečný. Jiná situace však nastává u telat bez, nebo s minimálním sacím reflexem, telat podchlazených apod., kde použití jícnové sondy je jedinou cestou, jak zajistit teleti dostatečný příjem mleziva, imunoglobulinů a tím jej zachránit!

2. Jaké jsou zásady pro používání jícnové sondy?
Používání jícnové sondy není samozřejmě bez rizika. Pokud není tento způsob napájení perfektně zvládnutý, dochází u telat k podráždění sliznice dutiny ústní, hltanu a jícnu. Při velmi nešetrném zavádění sondy může dojít v extrémním případě až k perforaci (proděravení) jícnu.
Pro správné používání jícnové sondy je rozhodující délka a průměr jícnové sondy, materiál ze kterého je vyrobena (tvrdé vers. měkčené sondy) a zakončení sondy tzv. olivkou a stupeň jejího poškození. Délka a průměr je významný, protože většina typů sond, které jsou komerčně vyráběny, jsou použitelné pro velká plemena skotu. Zvláštní opatrnosti je pak nutné dbát především při použití jícnové sondy u malých plemen, např. Jerseyského skotu. Vhodnější je použít měkčenou sondu (hadičku), menšího průměru, která nebude způsobovat teleti nepřiměřenou bolest. Zcela nepřípustné je používání tvrdších typů sond bez olivkového zakončení, protože ostré konce sondy jsou pro tele nebezpečné. Hygiena jícnové sondy před použitím musí být samozřejmostí. V chovatelské praxi je čištění a hygienické uložení jícnové sondy velkou slabinou a do těla novorozeného telete se mimo mlezivo dostávají nežádoucí mikroorganismy. V souvislosti s častým používáním jícnové sondy bývá v následujících dnech u telat pozorována neochota přijímat mlezivo nebo mléčný nápoj sáním (podráždění sliznice). Opatrnost a šetrnost při zavádění sondy teleti je proto klíčové.
3. Jaké jsou zásady při používání a zaváděné jícnové sondy telatům?
Na trhu je prodávána celá řada typů jícnových sond. Chovatel by měl upřednostňovat ohebné (flexibilní) sondy před tyčovými sondami z tvrzeného plastu! Konec sondy musí být vždy ukončen olivkou, která do jisté míry eliminuje zasunutí sondy do průdušnice (průdušnice klade větší odpor při zasouvání sondy, zatímco jícen nikoliv). Pravidla pro zavedení jícnové sondy jsou následující:
• připravte si vědro s teplou vodou, do které ponoříte jícnovou sondu (zejména v zimních měsících), aby byla měkčí a ohebnější.
• připravte si teplé mlezivo, které se na sondu připojuje ve vaku nebo láhvi,
• vezměte metr nebo sondu a změřte vzdálenost od špičky mulce k loketnímu kloubu,
• tuto vzdálenost si označte, nejlépe barevnou lepící páskou,
• nyní víte jak dlouhá má být zaváděná část sondy do telete (délka je vždy měřena od hrotu olivky sondy a páska by měla být současně v úrovni mulce),
• vezměte lubrikační gel nebo olej a potřete jím sondu,
• pokud tele stojí obkročte jeho krk svými nohami a fixujte jej, u ležícího telete zvedněte hlavu a fixujte jí rukou,
• vložte sondu do tlamy a po levém okraji jazyka zavádějte sondu ke kořeni jazyka (levá strana úst proto, protože průchod sondy do jícnu je snazší),
• tele začne polykat sondu a vy jí pomalu zavádějte do jícnu až po páskou označený úsek,
• kontrolujte rukou průchod sondy – lze nahmatat jak jícen se sondou, tak i souběžně jdoucí průdušnici (pokud cítíte jen jednu z nich, pak sondu raději vyjměte),
• pokud se v průběhu zavádění objeví chrapot nebo kašel telete, okamžitě jícnovou sondu vyjměte, protože je zde riziko, že jste zavedli sondu do průdušnice,
• při zavádění se přesvědčujeme, že není sonda zaváděna do dýchacího aparátu (přiložením ucha ke konci sondy).
• připevněte láhev nebo vak s mlezivem na jícnovou sondu, ale nenechte mlezivo volně vytékat,
• zvedněte láhev nebo vak s mlezivem a nechte jej samovolně vytéci,
• mlezivo by nemělo téci příliš rychle, v žádném případě se nesnažte silou vytlačovat mlezivo z nádob ,
• po vyprázdnění nádob tyto buď ventilkem uzavřete (některé typy lahví mají uzávěr), nebo dejte nádobu dolů, aby při pomalém vytahování nedošlo k případnému vdechnutí zbytků mleziva nebo mléčného nápoje teletem.
Pokud nemá ošetřovatel nebo chovatel s tímto způsobem napájení zkušenosti, je dobré požádat o asistenci a předvedení zkušeného kolegu, veterinárního technika nebo veterináře. Jícnové sondy se časem opotřebují, proto je vyměňujeme po přibližně 50 použitích.