Příteli chovateli z Třebíčska! Všechno jde, ale jen pokud se naplní požadavky.To je:
►suchý separát se sušinou > 30%
►homogenní směs separátu a mletého vápence v poměru 3-4:1
►v letním období -velice častá frekvence totální výměny podestýlky
►denní sběr pevných výkalu z kotce
►denní doplňování této podestýlky na vlhká místa.
Bez těchto zásad je možné z této podestýlky vytvořit hluboké \"sr.čky\" Takže, velký pozor!!!

Dobrý večer pane Vávro, to co píšete, tak svědčí o tom, že zásady a přednosti volných poroden máte pod kůží. Co se týká půdorysu, tak dlouhý kotec je lepší, než čtvercový a široký.Jednoduše proto, že se kráva snaží dostat do jakéhosi pásma klidu, které je na vzdálenější straně než je krmný stůl.Moc doporučuji, kdyby to byl kotec se sklonem podlahy 6,max7%, kde nejvyšší místo bude na opačné straně krmného stolu. Kotec by měl být zakončen schodem, vysokým 15-18cm, aby byl přejezdný pro UNC, při vyklízení podestýlky. Podlahu profilovat do "stromečku".Hrazení doporučuji max.jednoduché a snadno otevíratelné.T.j. tzv.štrajcpány. (Trubky zakončené řetízky, které se zavěšují operativně na háčky na stěně stáje nebo vertik.trubku. Čím větší plocha kotce, tím lépe.Pokud budete provozovat praxi, co nejkratšího pobytu krávy v porodním kotci,pak je nutné tento kotec vybavit především krátkým napajedlem, závěsným žlabem na jádro, event. jeslemi na seno. Snažit se nesahat do krávy! Snažit se o max.počet spontánních porodů. Snažit se krávu nevyrušovat. Snažit se pomoci teleti do 2hodin po jeho narození k příjmu mleziva. Nebo včas vydojit první mlezivo v co největším množství a napojit tele v min.dávce dvou litrů.
Pro větší stáje se vyplatí pořídit si průmyslovou kameru.Před časem jsem napsal se svými spolupracovníky Metodický list -Volné porodny krav, kde jsou uvedeny další zásady. Zkuste mě dát spojení a postarám se o zaslání.Zdraví vás O.D.

Dobrý den pane docente,jaký má vliv na zdraví a dojivost převod krav z volného na vazné ustájení?Jedná se o výhodný nákup části stáda z rušené farmy. Přestavbu stáje na volné ust.plánujeme nejdříve za rok. Děkuji

Pane docente, navazuji na předchozí dotaz o porodních kotcích.Myslíte, že by bylo možné v individuálních kotcích pro porody krav použít místo stelivové slámy- separát?Chtěl bych ho využívat v maximální možném množství.Díky za váš názor a za všechny vaše názory v této rubrice.Zdravím Vás!

Pane kolego docente!
Máme porodnu skupinovou pro asi 8-10ks.Je jasné, že s plochou na kus dosti malou.Máme s tím někdy hodně problémů. Četl jsem vaše práce o individuálních porodnách. Snažím se své kolegy přesvědčit o tom, že s tím musíme něco dělat.Nakreslili jsme si několik variant.Myslíte si, že je lepší varianta široká, nebo dlouhá, nebo čtvercová.Prosazuji aspoň 12m2.Jaké ještě
jsou nutné splnit podmínky, aby to šlapalo? Jestli se to nepovede, tak mě roznesou na kopytech.I když,teď s tím jsou problémy/úrazy, špinavé krávy i telata,dost mrtvě narozených telat atd./Po přestavbě to musí být lepší! Prosím vás o odpověď.Já tomu věřím.Zdravím vás i vaše kolegy, Vávra Jan.

Vážený kolego z branže! Děkuji vám za ohlas na příšerné praktiky ZT.Dostal jsem těch ohlasů mnoho. Vyplývá z nich jedno a to, že se nemám čemu divit. Vždyť současný stát je ten zloděj největší. Takové je mínění těch, kteří prodávají mléko hluboko pod výrobní cenu, že obilí je na stejné cenové hladině jako před 20lety. To, že nám EU neprospívá, začínají si uvědomovat i lidé, kteří tam bezmyšlenkovitě a nadšeně po svazácku vstupovali.To, že jsme nuceni dodržovat v chovech předpisy, které si metodou "cucing z prstu" vymysleli ouřadové v Bruselu (viz odchov telat), to že jsme se zbavili pýchy českého zemědělství-cukrovky, to je vše důsledek bezkoncepčnosti těch, které jsme si zvolili.Takže, myslím, že nějaký případ zlodějny jednoho bezvýznamného časopisu by mně neměl rozházet. Ale přesto, při jakékoliv příležitosti budu ukazovat prstem. V jednom jsem optimista .To, že lidé musí jíst, dává záruku, že české zemědělství přežije!A k tomu může ještě napomoci pár erupcí sopek na Islandu.Ach jo!Zdraví vás O.D.

Přečetl jsem si pane docente vaše věty o případu ukradených článků Zemědělským týdeníkem. Vypadá to , že jste udiven! Ale co jiného můžete čekat v tomto zlodějském státě!Bolševici byli amatéři!Ale co naděláme.Stejně nás jako stát brzy zrušej!Nic jiného si ani nezasluhujeme!A zemědělci budou první na řadě!Budou nás živit Dánové, Holanďani, kteří na nás mají spadeno!Zdravím vás, a jsem rád, že si vás občas mohu přečíst.Jo a Zemědělský tydeník už nečtu.Ono tam totiž ani není co!Nazdar, Bouše

Příteli, přesvědčit šéfy je většinou nadlidský úkol. Předností otevřené hř.štěrbiny v daných klimatických podmínkách jsou desítky.Ale přesto, perfektní argumentační metodou je filmový dým, který se dá pořídit na internetu.Pokud budete takto názorně argumentovat, tím že porovnáte rychlost proudění pod otevřenou hř.štěrbinou a na druhé polovině, tak prokazatelně uvidí pan šéf ten rozdíl.A ta voda na krmném stole je jen zástupný problém. Těch 6% celoročních srážek je tak zanedbatelné číslo, že se o něm nedá diskutovat. Co je podmínkou pro otevřenou hřeb.štěrbinu je to, že se musí zamezit event. vzduchopádu masy rozpáleného vzduchu ze střechy (letní období), event. ledového vzduchu v zimním období a to při poryvech větru.Tomu brání instalovaný komínek z plexi o výšce 30-40cm na hraně či před hranou hřebenové štěrbiny.Kvalita stájového vzduch je hlavní argument.Při nové výstavbě je to zase zajímavé zlevnění investice! A nakonec, těší mě ,že je o tuto poradnu zájem.Budu se snažit i nadále.Moc vás zdraví a přeje úspěch při argumentaci, O.D.

Příteli pane docente, odvolávám se na jeden předchozí dotaz a Vaši odpověď.Máme 106 m dlouhou stáj, která byla celá vybavena krytou hřebenovou štěrbinou. Zmobilizoval jsem lidi a na polovině stáje jsme zakrytí odmontovali.Druhou zakrytou jsme nechali do druhé etapy. Je fakt, že na té půlce je klima výborné, bez jakéhokoliv zápachu a kouř z mého cigára jde rychle nahoru.Před několika dny zde pršelo a minimální množství vody spadlo na krmnou chodbu.Střed v šířce 100-110cm byl pouze vlhký.Ale šéfovi se to nelíbí, že bude zatékat do krmení.Nejsem o tom přesvědčený. Myslím, že je to jenom proto, že to nevymyslel on.Prosím Vás, dejte mě pár argumentů. On si stěžuje už u direktora.Moc mě tím pomůžete! A díky za všechno.První co loguji, je vaše poradna!Na shledanou!Jaroslav N.

Dobrý večer paní inženýrko!To,co jste mě napsala svědčí o tom, že své povolání berete navýsost vážně, a že, přemýšlíte o věci. To, že jste tušila, že ta optimální doba ležení není u vašeho stáda adekvátní, to svědčí o tom, že vládnete zootechnickým citem.Je jasné, že 9-10hod.ležení u vysokoužitkových krav je žalostně málo.Jak z toho? Prověřit, zda ten přínos na nádoji při 3x dením dojení, není eliminován nedostatečným odpočinkem.Vyplatí se u vás 3x denní dojení? Dodržuje se rytmus zakrmování 2x12, event.3x8hod, s četným přihrnováním.Mají vaše krávy zajištěnu i světelnou rytmicitu? T.j. 15-16hod.intenzivní světlo na tělesný pokryv, 8hod.přítmí s pouhým orientačním světlem?Patrně nikoliv.Znám farmu, kde se zakrmuje již ve 02,30hod, s rozsvícenými světly.I pro ty krávy, které přišli v 0,30hod,z dojení. Neruší krávy přes den veterinář, inseminátor, paznehtář, ošetřovatelé ap.?Není té pohody, o které jme mluvili pomálu?Chce to si sednout, nejlépe s nějakým nezávislým fachmanem.Nutné vytvořit nový harmonogram prací, krmení, osvětlování, dojení. Potom se lze nadít efektivnější produkce mléka, lepšího zabřezávání, lepší kondice a navíc s levnějším mlékem.Jak říkal před mnoha lety Tonda Zápotonda: Po staru se žít nedá !A my dodávali:A se starou také ne! Takže, jsem připravený napomoci.Kdykoliv se ozvěte!Vážím si každého, kdo o věci přemýšlí!A zvláště žen! Držím palce!DN,O.D.

Dobrý večer pane docente!Před časem jsem se zamyslela nad tím, co jste nám říkal na semináři v Říčanech u Brna.Kráva v pohodě má denně ležet 12 až 14hodin denně!Vybrala jsem si 5 krav, označila je a se svou dcerou sledovala celých 24hodin.To jsem opakovala v jednom týdnu u všech produkčních skupin.Bylo to dost vysilujíci, ale stálo to za to.Viděla jsem i to čeho bych si normálně nevšímla.Protože dojíme 3x denně, tak jsem očekávala, že to nebude žádná sláva, ale skutečně jsem se zhrozila.Nejhůře dopadla skupina, která chodila jako poslední a která končila s dojením ve 24,40 (0,40)hodin.Tam krávy spaly jen něco málo přes 9hodin.U ostatních to bylo max.10 apůl hodiny.Myslím, že je v tom zakopán pes. Proto se vás ptám, zda je zde nějaké řešení.Mám strach, že těch možností není moc.Prosím Vás, zareagujte na tento dotaz.Myslím, že vaše semináře dost lidí podněcuje k zamyšlení a k činům.Já jsem jedna z nich a děkuji Vám za to!Vanda Mařáková

Přeji hezký konec dne, pane Průšo! Máte pravdu, z Izraele jsem si přivezl fůru poznatků a tak přidávám jeden z oblasti, na kterou se ptáte. Nové pícniny. Před léty jsem se tam seznámil s jestřabinou "orientální", jak ji nazývají nejen v Izraeli, ale také v Dánsku. Ta byla pro mne zajímavá, protože se dala zkrmovat ve větších kvantech, než ta nám známá jestřabina lékařská. Perfektně si tahala vodu z velkých hloubek. Ale nyní je již vidět sporadicky. Nyní začíná převládat "sudanka", jak ji nazýval před padesáti lety můj přednášející Dr. V.Regal, vynikající pícninář na tehdejší VŠZ. Jedná se o nový hybrid čiroku cukrového a té klasické sudanské trávy. Porosty byly koncem března již 70-80cm vysoké.Pohled na tyto porosty byl úchvatný. Jedná se o vícesečnou, jednoletou, suchovzdornou pícninu, která dává 10-20t hmoty.Hodí se ke krmení, silážování, k výrobě sena, ale také jako energetická plodina.Má vysoký obsah sacharidů a vysokou stravitelnost vlákniny.Píce je šťavnatá a je skotem ochotně přijímána, o čemž jsem se osobně přesvědčil.Rychle odnožuje a po seči intenzivně obrůstá. Přísušek nevadí.Nechce zamokřené a studené půdy. Potřeba vody je o třetinu menši než u kukuřice. V Izraeli ji využívají i na zasolené půdy.Sklízet se dá již po 60dnech po zasetí a to před metáním. V průměru obsahuje 17% bílkovin, 18%sacharidů ve 100% sušině.Musí se sekat výše než 10cm nad zemí.Druhá seč je již po 30-35dnech.Izraelští moshavníci na tuto pícninu nedají dopustit.Proto jsem viděl velké lány. Seno je totiž velice ceněno a dokonce se exportuje. Ale suší se obtížněji.
Pokud bude zájem, tak toho mám více z přeložených materiálů mého syna a mohu je včetně agrotechniky zaslat!Tak zatím jen toto.A dodatek. I pro stř.Evropu se doporučuje odrůda:Nutri Honey.Zdraví vás O.D.

Dobrý večer pane doktore, avízoval jste svou cestu do Israele. Před časem jste na přednášce na Hané povídal o zkouškách nových pícnin. O renezanci sudanské trávy v Izraeli. Máte nějaké nové poznatky? Pokud ano, tak je sdělte.Hledáme všechny možnosti ke zlevnění produkce. Možná, že tam mají ještě další!Díky, Průša

Milá BD-tečko, upřímně děkuji za ohlas! Mně se to také líbilo.Bylo to s úsměvem , bylo to tvůrčí.Prima. No a k nákladům? Každá podpěra navíc,snižuje náklady.Myslím si, že za každou cenu stavět bezpodporové stáje je tak trochu luxus.Dvě řady sloupů přece nemusí překážet.To se už umí.A pokud v budoucnosti si z toho majitel udělá jízdárnu a z dojírny bar, tak se ve stájích se s těmito dvěmi řadami podpěrných sloupů dá perfektně pracovat.Navíc mohou sloužit i jako nosiči ventilátorů, kamer atd.A každá uspořená koruna je dobrá.Náklady při porovnání stájí se sloupy a bez nich vám sdělím do týdne.Moc vás zdravím, O.D.

Vážený pane docente, dneska jsem zažila perfektní "nalejvárnu". Chtělo by to ale opakovat.Na mnoho věcí jsme si totiž nevzpomněli. Na příklad hodnocení stájí s podporami a bez podpor.Hlavne náklady!Kdyžtak se zmiňte!Díky, BD-tečka

Příteli Dušane, příručku o telatech ale také o dojnicích si můžete stáhnout z těchto stránek, pokud najedete na :Menu, Články, Metodiky.Tam najdete obě příručky, které lze legálně stáhnout.Tu telecí metodiku mám ješte v 5exemplářích tištěnou.Tak mě pošlete adresu a já vám ji pošlu!A co se týče Z.T.?Taková je doba.Urvi co můžeš, hlavně aby to bylo zadarmo!Moc vás zdraví, O.D.

Dobrý den pane docente. Přečetl jsem si dnes vaší reakci na nelegálni zveřejnění Vašich textů o telatech v Zemědělském týdeníku. To co se událo se mě vůbec nelíbí a vaše reakce byla ještě mírná. Přesto se sobecky ptám. Kde získat tyto texty? Můžete mne nějak pomoci? Odchov telat je u nás velice slabou stránkou a každá informace od vás má obrovskou cenu. Předem děkuji, a držim vám palce.DD.

Moc vás zdravím Markéto a tím i vaše mastitidní kravičky.To, co jste mě napsala o vaší rutině dojení může a nemusí souviset s příčinami mastitid u vašich krav. Jednoznačně lze odmítnout tzv.mokrou toaletu, před nasazením dojicího stroje.Ta může být event. příčinou.Z experimentu je mnohokrát potvrzeno, že mokrá toaleta nejen zhoršuje kvalitu mléka, ale že může být příčinou i vyššího výskytu mastitid.Čili, neomývat, ale teplou a pouze mírně zvlhčenou utěrkou otřít struky a následně nasadit!Příčinou můžou být chronické mastitidy, o kterých se v odborných kruzích vedou desítky let diskuse. Tyto chtějí medikamentozní lečbu, zvláště v období staní na sucho. Hlavní příčinu spatřuji v reinfekci, desinfekci dojicího stroje , či návleček do roztoku mezi dojením jednotlivých krav.Pozor i na hygienu stání.Zkuste si najít informace o vápnění podlahoviny lože, které neumožňuje patogenním mikroorganismum jejich namnožování.Dalších min.50 možných příčin vzniku mastitid lze okamžitě vyjmenovat.Je to jedna z nejkomplikovanějších problematik, trápící chovatele na celém světě.Dosti je uvedeno v publikaci, Doležal a kol.:Mléko, dojení, dojírny.Pokud mě zašlete emailovou adresu, pošlu vám můj upravený článek :"Lékárnička starých chovatelů". Tam jsou uvedeny "babské" recepty, které jsou mnohdy vysoce účinné. Chtělo by to vidět na vlastní oči!Někdy detail, může způsobit velký průšvih.Jak se říká, : v detailech je skryt ďábel!Přeji vám neskutečnou trpělivost a šťastnou ruku!Ale také pesvědčení, že nikoliv vždy je úspěch spojen s množstvím peněz na léčiva!Zdraví vás O.D.

kde dělám chybu důkladne omeji teplou vodou krávě vemeno vydezinfikuji struky podojím doměkka struky následně namočím do dezinfekce další dojení má tak velký zánět jako by se vůbec nedojila jiné se doléčí a třetí den můžu léčit zase

Hezký večer paní Lenko, potěšilo mě, že vás a také mnoho dalších, ta medová metodika zaujala. Kdybych měl o ní nějaké dramatické pochybnosti, určitě bych se o ní nezmiňoval.Takže, pokud zjistím že kravička má příznaky zánětu, tak co nejdříve přistoupím k následujícímu postupu. Snažím se inkriminovanou čtvrť důkladně vydojit a do strukového otvoru následně vpravím alespoň 150-200ccm tekutého lučního medu. Snažím se opatrně promasírovat. Po 3-4hodinách tento postup opakuji. Výsledky se při mých zákrocích dostavily již po3-4 opakováních. Interval mezi ošetřeními jsem zvyšoval až na 6-7 hodin. Mohu konstatovat, že oproti kontrolním krávám léčených antibiotiky bylo dosaženo normálního stavu o cca 36-48hodin rychleji.Na doporučení jednoho dobrého chovatele z Choceňska jsem odzkoušel se stejným úspěchem i vpravování přesyceného roztoku cukru v poměru 5dílů cukru na 3 díly vody. To je varianta levnější. Přiznám se , že jsem bohužel nevyzkoušel tento postup u krav se záněty chronickými či extrémně závažnými.Ale jsem přesvědčený o tom, že se tímto postupem nic nezkazí. Med je vlastně baktericidní roztok, který se v léčitelství od nepaměti využívá. Tak proč by se neměl využívat i v současnosti? Chci jen poznamenat, že jsem se nedávno seznámil v Izraeli s metodou léčení mastitid dokonce vstřikováním uriny (vlastní , tj. od ochořelé krávy), s velice zajímavými a pozitivními výsledky. Takže, lékař léčí-příroda uzdravuje. A dále chci poznamenat, že nikoliv každý veterinární lékař vám bude tuto metodu schvalovat. Mohu vám o tom vyprávět hodiny. Ale na štěstí jsou mezi námi i osvícení veterináři . Proto tedy i na toto je nutné brát určitý zřetel.Je to praktická zkušenost, kterou jsem získal, odzkoušel a podávám o ní zprávu. I když by se hodilo, aby to bylo někdy ověřeno klinicky!
Moc vás zdraví, O.D.