Nazdar pane Honzo,tvůj dotaz by chtěl probrat trochu podrobněji.Ale přesto, ten plachťák co znáte,tak ten byl koncipován pouze pro školkové období, tj.max.do 90dnů věku.Pro telata starší, vidím jako nejvhodnější alternativu boxová lože nastýlaná.Pokud jste přesvědčen o kotcovém ustájení bez boxů, tak já vám jej nebudu vymlouvat.Ale, musíte upravit plochu lehárny na 1,7m2 pro telata do 200kg ž.hm.Musíte počítat i s adekvátním rozšířením krmiště na 42cm na kus a také plochy krmiště.To by mělo být pro vývin paznehtů,resp. končetin tvrdé, čili pravidelně uklízené od výkalů. Upozorňuji na další nevýhodu.Telata tohoto věku se budou pokoušet o "rozcupování" všeho, co jim bude snadno dostupné, to je plachtoviny, upevňovacích provazů ap. Takže opotřebení plachťáků bude pravděpodobně rychlejší.Stojí proto za úvahu, zvolit jiný materiál!Doporučuji lichoběžníkový půdorys, ktery usnadní vysunování podestýlky zadní stěnou ,která je odnímatelná do výšky podestýlky.Jinak přeji úspěch!Hlavně při kontrolách Welfare a C-C,kde se hlídají údajně mm čtvereční, ale přehlíží se třeba dostupnost napájecí vody.Ach jo, Evropa (EU )je plná paradoxů a nebo spíše blbostí?! Zdraví vás, O.D.

Vážený pane,mám dobrou zkušenost s Uhř. plachťákem pro školkové období.Chtěl bych vědět, jestli můžu použít stejný princip pro telata do půl roku.A když, tak za jakých předpokladů?A jaká rizika hrozí?A nebo je to bez rizik?Nerad bych se dostal do problémů!Už tak je toho dost s mlékem.Dík za vaší odpověď!H.

Příteli, přikládám adresu, kde je přihláška na seminář v Liboměřicích.Zdraví, O.D.:
www.cestr.cz/files/pozvanky_na_chovatelskeakce/pozvanka_agro-libomerice_091001.doc

Podívejte se na menu:semináře,akce

Kolego, máme stejný dojem z nálady zemědělců v Č. Budějovicích.Je to určitá beznaděj, a to nikoliv pouze z nízkých cen mléka.Je to z fatálního podceňování oboru zemědělství.Vyjádřil jsem se k tomu na Kulatém stole Našeho Chovu.Záznam z tohoto setkání by měl vyjít v nejbližších dnech.Myslím,i když nevím co z toho se do tisku vybere, mně dáte za pravdu.Je to evropský problém vícerychlostního ekonomického rozdělení kontinentu.Někdo to musí platit.Takže jsme v tom až po uši!
A co se týče prezentací MZe a spol?To souvisí s tim prvním odstavcem.Podcenění těch, kteří je platí.Zatím se nechci k tomuto přístupu veřejně vyjadřovat.Bude to na samostatný článek!Moc vás zdraví O.D.

Vážený kolego z branže!Zastavil jsem se v sobotu a v neděli v Č. Budějovicích.Krize v zemědělství se totálně projevila i v náladě návštěvníků.Obrovská beznaděj.Ale proč píši.Byl jsem i na stáncích MZe.To byla jedna hrůza.Oni tam totiž nic ,kromě papírů, letáků a bonbonků nenabízeli,co by nám pomohlo.Chyběli tam informovaní lidé.Lidé, kteří alespoň trochu ví, o co teď jde.Byl jsem i u stánku vašeho bývalého pracoviště.Ptal jsem se na vás!Prý chybíte!Co je to platné ,ale ty dvě paní, které tam byly, tak rozdávaly vystřihovánky.Tam by měli sedět machři, kteří vědí o co se teď jedná.Ale vím, že teď pláču na nesprávném hrobě.Dozvěděl jsem se, že budete v říjnu v Liboměřicích.Tak snad bude čas si podebatovat!Pokud se nerozpustíme!Zdraví vás Spilka

Milý příteli,neměl si být ostýchavý a přijít do party.Řešili jsme problémy a mohl si nám pomoci.Bylo to zajímavé.A teď k tvým dotázkům.
Ad 1.:mám se více než dobře.Jsem nabitý a i vybitý po 7 týdenní návštěvě mých vnuků z Izr.Jsem spokojený s tím, že jsem se osvobodil od blbovinek, od bodování "práce", od toho, že se nemusím dívat na lidi kterých si nevážím,ale i od příšerného stavu beznaděje, že se s tím moc nedá dělat.Jsem šťastný, že jsem užitečný a že mně lidé stále berou. A to přispívá i k duševní i tělesné formě.Ať to tedy vydrží!
Ad 2,3,4): Býci na kravských bezstelivových box.ložích je tak trochu průšvih.Zvláště v zimě byste mohli zažít katastrofu.Kůže a srst budou trpět, pokud nebudete využívat nasávací vrstvu z kr.řezané slámy,suchého separátu,pilin a ml.vápence.Znečištěná a vlhká kůže nedýchá a přírůstků se nedočkáte.Sklon podlahy je moc malý na rychlý odtok moči.Pracovat s vymezovací zábranou, rozdělit zvířata podle rámce na min.3skupiny.Neměnit,stabilizovat skupiny. Hlídat stav a nešetřit na prac.síle.Jinak to bohužel nejde.Krmit a často přihrnovat.Co víc napsat,že přeji moc štěstí, protože to nebude lehké.Zdraví tě O.D.

Vážený pane docente, zahlédl jsem vás v pátek v Č.Budějovicích.Byl jste ale na jednom ze stánků obklopen lidmi, takže jsem se posunul dál.Škoda, mám toho více na srdci.Tak tedy za 1) Jak se máte?
2)Můžeme na kravských boxech s matrací udělat dokrm masných býků.Krávy jsme totiž všechny prodali.Není to totiž k utažení.
3)Co udělat, aby to alespoň trochu šlo!?Úpravy boxů!
4)Myslíte si , že s těmi býky je to dobrý nápad?
Zdraví vás, starý známý od Budějic,J.K.

Zdravím vás Honzo+Honzo!Četl jste dobře!Na tepelný stres musíme působit multifaktoriálně.Krmení je jeden z těch mnoha faktorů.Ale chtěl bych obrátit vaší pozornost nejen na působení TS na nádoj, ale na ukazatel více než důležitý a to je plodnost.Působení TS na reprodukční užitkovost je více než významná.A přitom je zde stále mnoho věcí k objevování.Např.teplotní kondiciování krav před a po inseminaci, může zlepšit zabřezávání krav v těch nejkritičtějších dnech, které ovlivňují výskyt embryonální mortality.A je toho mnohem, mnohem víc, včetně kondiciování plemených býků atd.Pokusím se to nějak shrnout v dalších článcích.Tedy závěr:nikoliv pouze jedno opatření krávám pomůže!Držím vám palce, O.D.

Pane docente , přečetl jsem si dnes váš článek v 8.čísle Našeho chovu.Musím s vámi souhlasit. Investujeme do ventilátorů,sprchovadel a buhvíčeho, ale na úpravu krmení zapomíname.My teď kropíme krávy dokonce zahradním postřikovačem z krmné chodby.Ale stále to není ono!Ve žlabu mají moc slámy a sena.A to je vlastně hlavní součást toho ,co dělá v krávě teplo. Jak se říká, dát si bacha na krmnou dávku.A pak teprve investovat do toho ostatního.Mám pravdu?Nebo jsem si to "blbě" přečetl?Vaše články rád čtu.Nejsou to vědecké plky ,kterým obyčejný zootechnik, i když s VŠ, tak trochu nerozumí.Zdraví vás Honza i s kolegou, taky Honzou

Milý příteli, díky za nápad, o kterém jsem také přemýšlel.Za za léta jsem shromáždil z diplomek, závěrečných zpráv, článků, přednášek obrovské množství češtinářských hrůz.To ale neznamená, že můj projev je dokonalý.Za každou připomínku jsem vděčný.Po začátku září se to pokusím dát dohromady.Mám totiž na programu starost o vyžití mých 3 vnuku z Izr.A to není žádná legrace, česky sranda!Díky za popostrčení!Zdraví vás O.D.

Vzpomínám na vaše glosy k současné češtině.Nezapomenu na státnici.Nechcete je zde občas připomenout?Bylo by to dobré a užitečné si připomenout, že ji moc neovládáme!Zdraví, Zdeněk

Vážený kolego,to co popisujete by se dalo s největší pravděpodobností přisoudit četnějšímu přihrnování krmiva.Tuto metodu krmení považuji na základě experimentů, které jsem před časem organizoval,za metodu s obrovským účinkem.Ten účinek tak trochu spočívá v psychologii zvířete.Ono se chce dostat ke krmivu (čerstvě založenému i přihrnutému) jako první.A proto patří přihrnování k metodám motivačním.Ano, jsem přesvědčen o tom, že to co jste pozoroval, se dá přičíst četnějšímu přihrnování.I když stín pochybností u bývaleho výzkumníka musíte prominout.Na to, abych toto 100% potvrdil bych musel mít k dispozici přesný experiment, kde bude minimum neznámých. Takto to nedovedu jednoznačně posoudit.Zcela určitě je to perfektní námět pro výzkum.I když mám vážné pochybnosti o tom, že se najdou ochotní výzkumníci, finance a další podmínky k realizaci velmi zajímavého experimentu.Možná, že kdyby se jednalo o myši,buňky či tkáně.Ty nejsou tolik "emisní", nemusi se dojit,a byly by za to body. Ale to byl jen povzdech.Zaplať "ten nahoře", tj. Pán Bůh, že už jsem mimo a že při tom můžu být alespoň trochu užitečný!
Každopádně v dané rutině vytrvejte.Doporučuji vám přečíst si můj seriál o tepelném stresu v Našem Chovu 9/08,7,8,a9/09.I tam je zmínka o úloze četnějšího přihrnování.
Moc vám přeji úspěch, při vytváření pohody u vašich kraviček.Váš, O.D.

Pane docente, již přes rok sleduji, že když překročí ve stáji teplota 25stupňů, tak u půlky stáje kde se přihrnuje na vaší radu až 10x za den,tak jsou krávy u stolu daleko delší dobu ,než krávy naproti, kde se přihrnuje jen 5-6x.Krávy tak nereagují na teplo, i když je větší než 30stupňů.Je to možné?Přitom neventiluji ani krávy nekropím.Váš názor, prosím.J.K.

Milý kolego, tak ten váš dotaz patří k těm, které by si zasluhovaly samostatný článek.Vzpomínám, že jsem již o tom nedávno psal.To co popisujete, je obecným příznakem nepohody, stresu, bolesti, strádání či újmy.A bohužel, je to skoro vždy vinou chovatelů, dojičů, stájníků.Vždyť už samotný přesun dojnic do čekárny a vlastní pobyt v čekárně může být v příšerných podmínkách bití, křiku,na kluzké podlaze,ve tmě,v nadměrném zápachu z podroštových jímek, výskytu much, v prádelnovém mikroklimatu atd.To je vlastně příprava na vlastní dojení.A v dojírně k tomu může přistoupit odpuzující působení nepoučeného dojiče, neseřízeného dojicího zařízení (pulsace, podtlak), neuzemněné dojírny,krátkého dojicího stání,žízně, hladu, nedodržení času zahájení dojení, počínajících mastitid, bolestivé keratózy strukového kanálku u starších či vícečetně dojených krav,bolestivých laminitid ,a min. 10 dalších faktorů.Je toho moc a moc!Ale bohužel, ty hlavní příčiny pozná člověk, který není nijak spojen s vlastní dojírnou či stádem.Chybí zde nezávislí poradci, specialisté pouze na získávání mléka.Ano, oni jsou, ale je jich žalostně málo.Ti dobří tento problém neřeší medicínou, ale praktickými, jednoduchými doporučeními.Myslím, že první impuls k řešení problému je, všimnout si , že se něco se stádem v dojírně děje.Potom, je možné hledat, a určitě se najde!
Jinak vám vážený příteli ,děkuji za vaše ocenění.Potěšilo!Váš O.Doležal

Milý kolego,to co popisujete, je poměrně častým jevem u těch provozů, kde byly krávy nastájeny do boxů s kohoutkovou (správně, vymezovací)zábranou, nainstalovanou na fix již před příchodem krav.Léta doporučujeme, že si krávy mají na boxy postupně zvykat.Vymezovací zábrana je potom v prvním týdnu situována v úplném čele boxů.Každý týden se posunuje k zádi o 5-7cm do doby, než většina kráv leží cca 5-10cm zádí přes zadní hranu boxů. Poté se vymezovací zábrana zafixuje důkladněji. Takto si krávy navykají zaléhat v boxech daleko snadněji.Četnost zaléhávání mimo box, napůl či s atypickým vstáváním je minimální.V konečné podobě se (šikmá)vzdálenost středu vymezovací zábrany od zadní hrany boxu u tzv.vysokého lože, při výšce boxu 115cm nad úrovní předních končetin, při šířce boxu nad 120cm a pří neklouzavém povrchu pohybuje mezi 185-190cm.Doporučujeme i tak, 50cm široký pás na konci boxů posypávat směsí drcené slámy nebo pilin ,separátu s vápencem (stačí 0,5lt denně).Pomáhá to!Pokuste se zamyslet i na instalaci tzv.hrudních opěrek, které při vhodné vzdálenosti od zádě boxů, sníží četnost dotyků kohoutku krávy s vymezovací zábranou. Pozor na profil (dezén)matrace! Ten se může chovat jako brusný papír.Svého času jsme vydaly Metodické listy o problematice boxových loží.Byl a je o ně velký zájem.Moc vás zdraví O.Doležal

Dobrý večer pane docente, před vlastním dotazem vám chci vyslovit uznání nejen za tuto poradnu, ale především za vaše články v odborných časopisech i za vaše přednášky.Všechny vaše články mám naskenovány a vracím se k nim jako k učebnicovým kapitolám.Máte dar lidi přesvědčovat a to se ještě musím naučit, pokud chci pozitivně radit chovatelům.Je to v současné době velice složité.Každý má svou pravdu.A teď k dotazu!Na několika farmách jsem zaznamenal v dojírnách obrovský neklid při dojení.Krávy přešlapují, bučí,kopou,hlavy nejsou v klidu a nenechají se připravit na dojení.Prosím, potřebuji hledat příčiny!Můžete mě napovědět?
Předem děkuji, a těším se zase na nějaké dobré počteníčko.Váš Ing.I.K.z Vysočiny

Vážený pane docente,píši z domova.Jsem poradcem chovu v zem.podniku ve stř.Čechách.Všiml jsem si otlaků na hleznech i boulí na kohoutku.Kohoutková zábrana u žlabu je asi v pořadku, ale vzdálenost kohoutkové zábrany v boxu bude asi mimo optimum.Jaká je tato vzdálenost od konce stání?Jak to dát do optima?Pro upřesnění, je to box s matrací.Díky předem,vím že mi poradíte!A.K.

Vážený kolego, je zajímavé, že ve stejném duchu jsem dostal několik emailů a telefonátů.Potřeba dalších argumentů pro své nadřízené, kteří nejsou schopni, si spočítat plusy a mínusy jakéhokoliv svého rozhodnutí.Je např.vynikající ta technologie,která mě uspoří manuální pracovní síly, které musím nahradit daleko dražší technickou sílou, která po krátkém čase odejde za lepším?Těch příkladů je mnoho.Je lepší vápnění loží, nebo léčení paznehtů a končetin?Odpověď si musí najít každý sám.Ale ty moje komentáře by jen chtěly trochu napomoci!Zdraví vás, O.D.

Moc děkuji,to nebyla odpověď pro mne, protože já jsem o výhodách vápnění podlah, přesvědčen!Ale to byla odpověď mému šéfovi, který hledá rezervy všude jinde, než by měl!Díky, pane Doležale!

Vážený pane Zitko,na vaší otázku o efektivnosti, či rentabilitě používání mletého vápence do boxových loží, je nutné si vytvořit rozvahu s příjmy a výdaji.Z průzkumů a ohlasů chovatelů na článek v N.Ch. vyplývá,že přínosy v poklesu výskytu mastitid činily m i n i m á l n ě 15%.Jeden z chovatelů se vyznal, že v abnormálně horkých obdobích byl překvapen i bezmála nulovým výskytem.Co je zajímavé, tak poklesl i počet výskytu kulhání krav a to stejným podílem.A teď je nutné spočítat všechny ty vícenáklady na léčení, odpadní mléko,zvýšený zootechnický dozor, snížené příjmy za mléko,atd., akutní ošetření paznehtů,spotřebu času, snížení nádoje při bolesti při chůzi, atd,atd.A na druhé straně ,v nákladové složce počítám pouze náklady na aplikaci vápence na povrch loží!Proč? Protože vápenec se musí dostat do půdy v 90% našich oblastí.A když se dostane touto formou, tak náklady na jeho pořízení neuvažuji.Navíc,při aplikaci vápence do kejdy způsobuji její lepší čerpatelnost(zvyšuje se tzv. Číslo tečení).Takže, mimo těch výhod, které jsou uvedeny v článku, nenacházím kromě nevýhody nákladů na aplikaci již žádné jiné nevýhody,resp.vícenáklady.Jde o to , to zkusit, všimat si efektů, a důsledně je vyhodnotit.Jsem přesvědčen o tom, že převahu výhod zjistíte po krátkém čase i vy a především vaše krávy!Zdraví vás O.Doležal