detekovat gram + a gram - bakterie lze pomocí přístroje MicroMast - Mastitis Diagnostic Set, konzultující MVDr. J. Prášek má telefon 775956986.

Milý Luboši, nepovím vák k vašemu dotazu více než "tatooka", inzerující konzultanta MVDr . J.Práška. Specialista, který určitě bude vědět více. Zároveň "tatooka" děkuji za pohotovou reakci!O.D.

Dobrý den, pane docente, chci se zeptat na Váš názor: Uhynulo tele-jeden den čilé, zdravé, příští den KO. Při pitvě zjištěno nestrávené jídlo v žaludku, ten byl nafouklý, stejně jako střeva, která byla prázdná a s krví. Játra, slezina, plíce OK. Je možná otrava, kterou stanovil veterinář, nebo to může být i jiná příčina? Děkuji

Paní Barboro, těch příčin může být mnoho a to nikoliv pouze otrava. I když pitva to naznačila. Víte, setkávám se často s náhlými postnatálními úhyny
do věku 5-7 dnů.Tele se jeví jako zdravé, a do rána je bez života. To je častá příčina vzniku rota a coronavirových enteritid. K nim jsou náchylná telata s nedostatečným průběhem mlezivového období (pozdní napojení, neadekvátní mlezivo )atd. Podívejte se znovu na hygienu lože! Dostávám zprávy od chovatelů, kteří dali na mé rady o použití dolomitského vápence na lože VB. Vesměs si pochvalují to, že se jim snížila mortalita. O morbiditě ani nemluvě. Jak říkám, těžko lze jednoznačně určit příčinu.Myslím, že váš veterinář bude mít pravdu. Ale přesto, zkuste se zamyslet nad zkvalitněním mlezivové výživy a to především v časnosti podání , nad kvalitou mleziva a v neposlední řadě i nad hygienou lože.
Z mých šetření je to u 50% chovů dost velká hrůza. Držím vám palce. Omluvte mně, nebyl jsem 2 dny u PC. Zdraví vás , O.D.

Děkuji za odpověď, u nás se pravidelně ošetřuje vápencem lože, napájení je neustále kontrolováno. První mlezivo je dáváno jakmile je tele olízané a dané do boudy, každopádně do hodiny po narození první dávka. Další napájení je v pravidelných intervalech. Vzhledem k tomu, že mezi VIB jde o ojedinělý případ, opravdu půjde asi o otravu...ale ještě mi prosím poraďte, dle příznaků, je možné vystopovat co by otravu způsobilo? Nebo je nutné dát vzorek do laboratoře? Děkuji za odpověď.

Paní Barboro, těch tipů na příčinu otravy může být" neurekom".Skutečně se neodvažuji!Asi bez analýzy se to neodváží nikdo. Ale jinak jste mně potěšila, že vaše postupy při odchovu jsou velice racionální. Kéž by takových chovatelů bylo více. Ještě poznámku: Při používání prachového dolomitského vápence se nám osvědčilo dávkování 2dcl na VIB a den.Snažte se o zrnění 009, které je vzhledem k velkému povrchu velice účinné. V č. 2, N.Chovu mám o tom článeček. Moc vás zdraví ,O.D.

Dobrý den, někdy se nám stane, že se některé tele po napití nafoukne - přepité určitě není, krmíme 3x2l. Někde jsem četla, že záleží i na tom, v jaké výšce a jak natáhlou nebo sklopenu hlavu tele při pití má. Nepoužíváme kbelíky s dudáky. Může to být ovlivněno výškou podestýlky? Děkuji J.

Zdravím vás Jarko,můžu vás ujistit, že příčin "nafouknutí" telat jsou desítky. Samozřejmě, že i poloha , resp. úroveň hladiny mléčného nápoje může mít určitý vliv na příjem a následně i na alimentární poruchy. Ale ono to může být způsobeno i tím, že hygiena lože, resp. podestýlky může být nedostatečná.(kryprosporidie, kokcidioza atd) . Dokonce mám i zkušenost z toho, že po vypiti mléčného nápoje se vědra nevymyjí a nalije se do nich napájecí voda, která jen potom bílá
od mléka. Ta ale nepřichází do bachoru, ale do slezu jako mléko. To je častá příčina nadýmání. Podívejte se na starter, zda není zaplísněný. Nedávejte jej do zásoby! Je hygroskopický, nasává vlhkost a plesniví.Nekrmte šrot! Pozor i na seno, tedy pokud jej krmíte. Ale v mléčné výživě raději nikoliv!Zkuste alkalizovat podestýlku ve VIB, resp. pod telaty každodenním posypem dolomitským vápencem.(Viz můj článek v Našem chovu č.2/2013,76-78) Je toho moc, co by mohlo být příčinou.Chtělo by to navíc ještě vidět v reálu. Potom by mohly být závěry trochu jasnější. Zkuste se zamyslet nad uvedenými body. Třeba tam bude jedna z příčin.Držím vám palce, O.D.

Dobrý den,kbelíky vždy po mléku umýváme, po ranním je i dezinfikujeme v lázni. Problém tedy bude asi v té vysoké podestýlce, která se nevyhrnuje ani nedezinfikuje a jen se stále přistýlá.Děkuji.J.

Dobrý den pane docente,obracím se na Vás s tímto dotazem.Existuje nějaká nezávislá firma nebo osoba,která je schopná sestavit ekonomickou studii živočišné výroby na farmě.Neustálé poslouchání vedení jak je chov skotu totálně nerentabilní mě již přestávají bavit a naší účtárně nejde již důvěřovat , protože mi stále připisují nezkrmené krmivo vlastní,neprojetou naftu nebo nadměrné výkony dílny apod.Když si to počítám sám nevycházejí mi nějaké velké zisky, ale určitě ne milionové roční prodělky.V chovu skotu nás pracuje pár na 900 kusů skotu,nádoje slušné,ztráty na telatech do 4 %,zabřezávání dobré,vstupy na nakoupená krmiva určitě nižší než v okolních podnicích atd.,přesto se stále musíme obávat o budoucnost kravek v podniku.
Myslel jsem, kdyby někdo na základě dodaných podkladů vypracoval ekonomický rozbor, věděli by a snad i pochopili skutečné náklady na chov skotu.Předem děkuji a hezký den.

Kolego Petře, s vašimi "stesky" na nepochopení úlohy živočišné výroby se setkávám u mnoha chovatelů více než často. Většina těch tzv. ekonomů si neuvědomuje o čem to zemědělství vlastně je. Okamžitý přínos z RV se může za čas otočit ve velikou ztrátu. Víte, ten optimální kalkulační vzorec nespočívá pouze ve zjednodušeném poměru náklady k výnosům. Většinou se totiž nezapočítává skutečná hodnota vedlejších výrobků, např. hnoje či kejdy v přepočtu živin na ceny průmyslových hnojiv. Také hodnota plemenného materiálu je vesměs všude podceňována. Je těchto rezerv ve prospěch ŽV mnohem, mnohem více.Zapomíná se na přínosy v cash flow pro celý podnik.Bohužel, v celém spektru univerzit i výzkumnych ústavů jsem nenašel jediného člověka, který by byl schopen dát dohromady takovou analýzu,která by dala odpovídající obraz o podniku, resp. o reálných efektech ŽV.Stále se bohužel pracuje ve stálých cenách a odhadech, které jsou vzdáleny skutečnosti. Ale přesto, našel jsem mladého, progresivního ekonoma z mého bývalého pracoviště, který by možná po vysvětlení všech okolností ,se do tohoto úkolu pustil. Budu s ním konzultovat příští týden a dám vám vědět buď přes email (který neznám), nebo přes tento link.Víte, je zajímavé, že myšlenka na to, že ŽV, spec. chov skotu je nerentabilní, se vyskytuje pouze v ČR. Vzpomínám na slova vynikajícího středočeského manažéra. Řekl: dokud bude mléko za 5,-Kč, tak jsem rentabilní! Proč? protože jeho zajíma rentabilita podniku jako celku!!! Dám vám příští týden vědět, jak jsem dopadl! Zdraví vás, O.D.

Kolego Petře, odpovídám na váš dotaz ve věci anylýzy ŽV na vašem podniku. Seznámil jsem se s prací mladého kvalitního ekonoma, který by byl schopen dát věci do souvislostí tak, aby se ukázalo, jak ta ŽV je neprodělečná. Je zaměstnancem VÚŽV Uhříněves a jmenuje se Ing.Syrůček.Telefon:267009529, email: syruček.jan@vuzv.cz/ Zkuste to!Zdraví vás , O.D.

Dobrý den,
moc děkuji za ochotu, čas a za kontakt.Určitě budu kontaktovat.Nechci zde rozhodně dávat rozumy,ale myslím ,že by nebylo od věci kdyby si takový nezávislý a hlavně aktuální rozbor udělalo více podniků.
Tak ještě jednou moc děkuji a opatrujte se nám.

Hezký den pane Pilíku!Vaše otázka je velmi často pokládaná a to zcela oprávněně. Pokud máte krávy velkého rámce, tak využijte šířky 130cm zcela bez obav. Máte v rukách regulační nástroj a tím je posunovatelná vymezovací zábrana. Znovu opakuji, po nastájení by měla být nastavena zcela vpředu a každých 3-7 dní ji posunout k zádi boxů o 7- 10cm. Až zjistíte, že 70% krav leží se zádí pár cm přes zadní hranu boxu, tak tuto vymezovací zábranu zafixujte. Bude to většinou 180-200cm. od zadní hrany (uhlopříčně). Zjistíte jedno, že poloha krav, pohyb při vstávání a uléhání bude přirozenější. Poloha ležící krávy nebude vesměs paralelní s osou boxu, ale mírně šikmo. Při preferenčních testacích šířky boxů daly krávy dosti jednoznačně přednost boxům 130cm širokým, před porovnávanými šířkami 112,5 resp.122,5cm. Myslím, že nemusíte mít pochyby! Zdraví vás O.D.

Přeji vám hezkou neděli pane docente! Mám menší problém při rozhodování. Jsem před dokončováním stáje pro 68dojnic a potřebuji vědět, zda se mám rozhodnout pro šířku boxů 125 nebo dokonce 130cm. Jde o to, že místa mám dost. Jaká rizika jsou , pokud bych zvolil tu 130cm šířku! Mně se to zdá přijatelné, protože mám krávy vesměs přes 700kg těžké.Velice si vás a vašich názorů vážím a pokud budete mít trochu času, budu se těšit na váš názor! Zdraví vás J.Pilík

Dobrý den, prosím Vás o informaci, čím, bychom měli okyselovat mlezivo pro telata. Použili jsme kyselinu citrónovou monohydrát E330 od f. EURO - Šarm. Mlezivo má požadované pH, ale stal se z něho "puding". Mlezivo má jemné sražené vločky , ale je tak husté, že neteče. Zkoušeli jsme mlezivo okyselovat při různých teplotách, výsledek je stejný.
Druhý dotaz je na Vámi používanou koncentaci k. citrónové pro okyselování krmného mléka. Abychom dosáhli požadované pH 4,3 - 4,5, musíme oproti Vámi doporučované dávky kyseliny dávat mnohem více. Používáme již zmiňovanou kyselinu (v přepočtu to je 6g suchého prášku/ 1 l mléka).
Děkuji

Milý Luboši, nepřekvapuje mně to, že jste dosáhl pudinkové konzistence. Ano,musím zdůraznit, že to však nebyl amaroun nebo rosol, ale telata tento hustý nápoj příjímala z věder napájením z volné hladiny. Konzistence byla na úrovni hustého zkysaného acidofilního či kefírového mléka. Ano, forma napájení přes sací struky bude v tomto případě obtížná až nemožná. Tu preferenční testaci jsme uskutečnili formou napájení z volné hladiny. Doporučená hodnota pH cca 4,5 je bezva, ale pokud se dostanete na pH 5,0-5,3 tak nic se neděje. Ten doplněk jedlé sody "otupí" kyselost a zvýší chutnost nápoje, zvláště pro telata do 14dnů věku. Přesto, stále jsem přesvědčen, že takto ošetřený nápoj byl telaty preferován. Telata dostala na výběr vědro s mléčným nápojem okyseleným kys. mravenčí a citronovou. Již po třech dnech byl mléčný nápoj s kys. mravenčí v podstatě přijímán až po nápoji s kys. citronovou. Věřím tomu, že to dopadne dobře i u vás!O.D.

Prosím Vás o radu. Jakým způsobem připravit sypkou kys. citronovou pro okyselení nativního mléka. Jak ji dávkovat a ředit, abych dosáhl požadovaného ph 4,5. Děkuji za odpověď.

Kolego Luboši, při preferenční testaci zájmu telat o okyselené mléčné nápoje různými okyselovadly, jsme použili kys. mravenčí a citronovou.Výsledky hovořily pro kyselinu citronovou.Rozdíl byl především v rychlosti návyku a rychlosti a zájmu o mléčný nápoj
Vlastní ředění:
Smísí se 1díl kys. citronové - práškové s 10díly vody.Tento roztok se vlije při nepřetržité homogenizaci do chladného mléka, mleziva či MKS, v poměru 30ml naředěného roztoku do 1litru mléka, MKS . ►Homogenizace se děje nástavcem na vrtačce
►Změříme pH lakmusovým papírkem, který lze zakoupit
►Ideální teplota-18-20°C
►Okyselené mlezivo se zkrmuje od druhého až třetího dne věku
►Pozor na separaci - vrstva syrovátky a "tvarohu". Je nutné akumulátorovou vrtačkou homogenizovat.(jinak nežádoucí shluky "tvarohu"!
► Pokud to náhodou nebude telatům chutnat, je možné dávku zneutralizovat těsně před podáním lžičkou jedlé sody.
►Uskutečňují se pokusy s kys. octovou, propionovou, benzoovou, fumarovou, jablečnou, vinnou.Některé z nich telata odmítají!
Zdraví vás O.D.

Pane docente, stále protestuji proti tomu, že musím stlát čerstvým a vlhkým separátem z bioplynky, kde převažuje siláž z kukuřice. Můžu argumentovat jak chci a odopověď zní, buď ráda, že máš aspoň něco. Nechci se s tím spokojit. Prosím vás , jako nejuznávanějšího fachmana, zda byste mně neposkytl pár argumentů, pro moje přesvědčení. Jinak vám děkuji za perfektní přednášku na Skalském dvoře.To byla bomba.Předem děkuji za reakci! H.P.