Zdravím vás pane docente, měl bych dotaz, je možné koupat nebo mýt kozy za účelem snížení zápachu jako např. psy? Snížil by se koupáním po říji zápach kozla? Je možné používat saponáty např. šampon na psy apod.? Děkuji za reakci

Dobrý den pane docenta. Celý týden se někde snažím najít, kolik místa musí mít telata od věku 3 měs. do 10 měs. u krmného stolu... Chtěli bychom rekonstruovat stáj pro telata v rostliné výživě. Děkuji

Milane, potěšil jste mně! Vaše uznání a pozornost všech, kteří mně poslouchali, je pro mne obrovským povzbuzením do budoucnosti! Díky! O.D.

Pane docente, tak dneska to bylo super. Mám plný sešit. Všiml jsem si, že všichni napjatě dávali pozor. Asi jste jim kápl do noty i do svědomí. Držím vám palce a přeji zdraví, abyste nám vydržel. Zadotazuju vás příště!

Paní Evo, ty samé problémy jsme měli i u nás. Sepárát z bioplynky byl jakoby mastný.Lepil se, nepřijímal vlhkost a byl jakoby stále vlhký. Vidím stejně jako pan docent, že tento materiál z bioplynek je ke stlaní méně vhodný.Teď máme vyřešeno.Jeden starší krmák, do něho půl objemu separátu, půl objemu řezané slámy , dva pytle jemného vápence, 3minuty zamícháme a máme podestýlku do hlubokých boxů nejméně na týden. Teď to vyhovuje!Krávy jsou jak panenky! Zkuste to!Zdravím i pana docenta. On ví, kdo to píše!Nazdar!V.K.

Milá Evo, obdivuji vaše postřehy.To že separát z bioplynek je jiný v důsledku odlišného výchozího materiálu si totiž všimne málokdo.Pokud by se připravila v krmném voze ze separátu z bioplynky, krátké či lépe řezané slámy a vápence, tak to by bylo
lepší řešení.Pokud budete sypat vápenec cca 0,4-0,5lt na lože a den potom to bude ovlivňovat velice pozitivně i PSBi mikroorganismy.Znovu opakuji, že se to časem "vyvrbí" a budou se k vám chodit všichni učit!Víte já nejsem nekritickým příznivcem separátové podestýlky.Moc lidí se proto na mne zlobí. Za vším a vždy hledám úsporu nákladů. To je pro mne rozhodující, abych nakonec řekl: je to bezva! Díky za zprávičku!O.D.

Děkuji za odpověď, pane docente.
Když se nad tím zamyslím, tak sušina 30% je samozřejmě hloupost. Reálná je okolo 25%, máte pravdu.
Také jsem si všimla, že struktura bioplynkového separátu je úplně jiná, než z kejdy. Hmota v kejdě je přežvýkána kravičkami a má kratší částice a je víc sypká.
Napadlo mne, jestli by nebylo dobré do separátu přimíchat řezanou slámu? Aby se hmota provzdušnila a ,,odlehčila". Alespoň ze začátku, pro prvních pár zastýlání. A taky by asi bylo dobré přistýlat menší vrstvičku častěji, třeba denně.
Zkusíme to odskoušet na jedné sekci a uvidíme.
Momentálně jsme se vrátili ke stlaní slámou, protože po měsíci na separátu nám vyskočilo spoustu mastitid (2-3 denně, oproti předchozímu stavu 2-3 týdně).
S pozdravem Eva.

Milá Evo, to co píšete je po mne zajímavé z toho důvodu, že se mně nechce věřit, že by po úpravách separátu mohlo docházet k jevům, které popisujete. Svádí mne to k tomu, že se obtížně dá věřit tomu, že výchozí materiál vycházející ze separátoru má sušinu 30%.Tato sušina již je na hranici žádoucí konzistence. Pokud se pokusíme vytvořit z tohoto separátu hrudku, kouličku, již se to nedaří a materiál se drolí. Bohužel, neviděl jsem v ČR jeden separátor, který by produkoval 30% separát. Patrně bude chyba zde! Navíc , pokud se před aplikací namíchá separát v krmném voze v žádoucím poměru 1:3-4 s mletým vápencem, vždy jsme dosáhly sypkou a mnohdy i bohužel prašnou strukturu. Vrstvení separátu na vysokých hromadách pod střechou se vyplatí pouze v letním období.Dosahovalo se samozáhřevu až na 70°C. V zimním období se samozáhřev nastartuje mnohem obtížněji.Toto se musí dít bez vápence. Ten přimícháváme až před aplikací. Dále mne napadá, zda materiál pro bioplynky obsahuje dostatek žádoucí vlákniny. To může zapříčinit velké množství volné vody mezi částicemi separátu , která se vysušuje jenom obtížně. A to, že správně poukazujete na to, že malokubaturní stáje nenapomáhají odparu, to je také pravda.Čím vyšší je hodnota relativní (absolutní) vlhkosti, tím to bude s vysušováním separátového povrchu loží obtížnější.A co na závěr?
►Podívejte se na výchozí sušinu separátu!
►Přidejte více jemně mletého vápence, ten se neztratí!
►Vrstvit separát k samozáhřevu tehdy, když je teplota okolí větší než 15°C
►Zaplísněný materiál nesmí přijít na lože!
►Viz můj článek v N.CH. č.6!2009.
Nebojte, ono se to vyvrbí k dokonalosti. Hlavně nedopustit hrbolaté a nedostlané lože!
Držím palce!O.D.

Dobrý den pane docente,
chci Vás požádat o radu. K nastýlání boxových loží pro dojnice zkoušíme využívat separát z bioplynky. Dosahujeme sušiny kolem 30% a separát nám zůstává stále mokrý, nevysychá. Když ho necháme měsíc na hromadě pod střechou skladovat, tak plesnivý a rostou na něm houby. Stane se z něj něco podobného kompostu, pořád mokré. I po přimíchání vápence v postýlkách nevysychá. Zkoušeli jsme na doporučení jiných chovatelů stlát čerstvý s vápencem, ale efekt se nedostavil. Co děláme špatně? Proč jiní chovatelé mají suchá lože a naše kravičky leží ve vlhkých boxech? Může to být malou kapacitou vzduchu ve stájích? Zatím jsem viděla separát pouze v nových velkých stájích, a tam bylo vše v pořádku... Děkuji. Eva

Milý Ondřeji, dlouho jsem se zamýšlel nad vašim dotazem. Víte, těch lidí, kteří se na odchov telat umí dívat komplexně, tak ti se dají spočítat na prstech jedné ruky kanadského dřevorubce po 30letech práce s motorovou pilou.Moc a moc vědců, pedagogických pracovníků, odborných poradců se zabývá "prkotinami". To je např. vliv něčeho na něco jiného, vliv molybdenu, zinku , selenu ap. na nevím na co. Vliv typu VIB na teplotu v boudě, vliv počtu chlupů na něco, nevím co, atd, atd. Ale těch, kteří vidí tele v kontextu prostředí plemene, výživy, způsobu odchovu, kvality ošetřovatelů , ekonomiky ap. je vskutku málo. Jedním z těch, kteří usilují o komplexní, syntetický pohled, je i jeden mladý výzkumník, který dává dohromady svou disertační práci a s kterým velice rád spolupracuji. Jeho jméno mám uvedeno na Oblíbených odkazech. Zkuste si to najít. Jo, a pokud mě pošlete svou emailovou adresu, tak vám poskytnu ke stáhnutí něco o telatech i ostatních kategoriích. Bude vás to určitě zajímat.Takže, nehledejte tam, kde toho je pomálu.Hledejte syntetiky, kteří se snaží dát komplexní odpovědi.
Ondřeji, nazval jste mně zkušeným vědcem. Maličká oprava. Za vědce jsem se nikdy nepočítal.Byl jsem obyčejným českým výzkumníkem, který rád chodil a chodí mezi chovatele a kravičky (i telátka), který měl vždycky daleko k bílému plášti.
Moc vás zdraví, O.D.

Hezký den pane docente,
moc děkuji za vaši odpověď. Jsem absolventem nejmenované vysoké školy. Praktika nic moc, jen biflování miliardy čísel. Asi nejhorší byla drůběž ze které si nepamatuji nic, protože toliká plemen si člověk ani nemůže snad zapamatovat natož o každém vědět detaily. Na stránky SS, jsem se koukal ;) děkuji za typ. V podnice jsem relativně novej, nikoho zde ale netrápí úhyny telat (číslo psát nebudu protože by vás to asi vyděsilo).
Jinak za materiály bych byl velmi rád a můj mejl je ondrej.fikejz@seznam.cz Předem moc děkuji O.F.

Video o odrohování jsem zaslal na váš email!O.D.

Dobrý den pane docente. Reaguji na Vaši odpověď ohledně odrohování telat. Chovám masný skot a tak se také potýkám s odrohováním. Chtěl jsem Vás požádat, jestli by jste mi mohl poslat Vámi zmiňované video z odrohování. Předem děkuji Michal Kolář / farmatreban@seznam.cz/

Hezký den. Jsem zootechnikem v Severních Čechách. Chtěl jsem se zeptat Vás jako zkušeného vědce. Věnuje se v této zemi někdo odchovu telat? Děkuji a přeji hezký víkend. O.F.

Zdravím vás do Českého ráje.Dnes jsem byl od vás nedaleko, protože jsem měl povídání v Lomnici nad Popelkou.Mohli jsme se setkat! Tak ten obrázek je z Účelového hospodářství Netluky v Uhříněvsi. Klec se tam využívá pátým rokem, k celkové spokojenosti. Pokud mně pošlete na můj mejl vaši emailovou adresu, pošlu vám přes tzv. Úschovnu krátké video z odrohování. Jenom doporučují uskutečňovat odrohování co nejdříve. Na Moravě v Myslejovicích se to děje již 3.den věku.A s vynikajícími výsledky! Přeji úspěch, O.D.(docdol@seznam.cz)

Dobrý den pane docente.Odrohujeme cca 8 telat ročně v celkové anestezi elektrokauterem vlastní výroby tak nějak z ruky.Mohl byste uveřejnit,kde jste nafotil obr.na str.51 /vhodná fixační klec/ v metodice II.telata.Chtěl bych takto upravit vyřazenou telecí postýlku a lepší by bylo něco kopírovat než vymýšlet vymyšlené.I když je to takové brutální téma na Váš krásný web,myslím,že to ale odpovídá názorům na welfare a konfort skotu.Děkuji.

Přeji vám hezký den Marku! Moc mě potěšilo, že stále ještě existují mladí lidé, kteří chtějí něco pozitivního dokázat a to ještě navíc v prostředí stáda skotu.Moc si vás za toto vážím.To, že přemýšlíte dokonce strategicky, to už je na úklonu. Ale k věci. Ptáte se na jakési příznaky výskytu mastitid, , resp. na to zda lze usuzovat na odolnost resp. vnímavost krav k infekci mléčné žlázy a k následnému výskytu mastitid. Ano, to lze a to na základě celé řady morfologických, fyziologických ale i imunologických faktorů. Do značné míry je to ovlivněno i dědičností, Takže lze tvrdit, že jsou prokázány následující fenotypové znaky, které tuto odolnost resp. vnímavost ovlivňují. Jsou to např.:
►hloubka vemene a to tehdy, jestliže hroty struků přesahují horizontální linii hlezenního kloubu, potom je incidence mastitid větší,
►délka struků a to když jsou delší, je pro zdraví vemene struků nepříznivé,
►délka strukového kanálku , když je kratší než 9mm,pak je zaznamenáván větší výskyt mastitid ,
►přední upnutí vemene k břišní stěně a to tehdy, když je úhel , který svírá stěna břišní a přední plocha vemene ostřejší, tím je výskyt mastitid větší,
►dojitelnost buď extrémně vysoká, nebo extrémně pomalá způsobuje větší dispozice k mastitidám,
►utváření vnějšího ústí strukového kanálku –talířovité či nálevkové není pro zdraví vemene dobré,
►nedostatečná uzavíratelnost strukového kanálku- galaktorhea způsobuje rovněž větší výskyt mastitid.
►hyperkeratóza strukového kanálku je vlastně vstupní bránou pro mikroorganismy
► a pak existují laboratorní výstupy, nesčetných látek, ovlivňujících fagocytózu, tvorbu sekrečních imunoglobulinů atd.Je to pestré a složité, a k tomu přistupuje řada neznámých genů, kódujících znaky rezistence.
Snad jen toto.Budu rád, když vám to trochu pomůže k orientaci. Ale všechno bude marné, pokud chovné prostředí nebude perfektní, komfortní.Pak veškerá vaše snaha bude marná .Držím vám palce! O.D.

Pane docente, získal jsem dlouho vytoužené místo zootechnika na jednom dobrém západočeském zemědělském podniku. Je mě 28let a chci něco dokázat. Dal jsem si za úkol snížit vlastní náklady na mléko.Vidím, že nám je zvyšuje hodně vysoký výskyt mastitis. Proč vás oslovuji?! Potřebuji totiž vědět, zda existují přímo na krávě jakési symptomy toho, že bude náchylná k mastitidám. Pokud bych toto znal, můžu lépe pracovat s výběrem krav k plemenitbě. Proto si vás dovoluji požádat o vyjmenování nebo lépe určení několika takových symptomů. Moc byste mě v tom pomohl.Vím, že jste ten nejlepší syntetik u nás, tak vlastně nevím koho jiného oslovit! Přeji vám hodně zdraví a elánu vést tyto záslužné www stránky. Váš Marek Pánek

Milá Vendulko, nedávno mně přátelé z Vysočiny poslali zajímavý přehled, tak vám jej přeposílám.Je to vlastně jedna hrůza!

STAVY HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT
(tis. ks, ČSÚ)

Kategorie/rok 1935 1965 1989 2010
Skot 3.105 3.065 3.481 1.349
krávy 1.852 1.338 1.247 551
Prasata 2.310 3.859 4.686 1.909
prasnice 279 316 312 133
Ovce 40 121 399 197
Koně 402 115 27 30
Drůbež x 19.423 32.480 24.838

Zdraví vás O.D.

Pane docente, prosím, pokud budete mít k dispozici vývoj stavů hospodářských zvířat, pokud možno i s r.2010, prosím o jejich zaslání.Sháním to do diplomky a nějak se nedovedu chytit.Odkázal mě na vaše stránky můj kolega, který vás zná.A jsou perfektní tím, že umíte perfektně reagovat na skoro každý dotaz. Pokud něco získáte, a přepošlete, tak budu šťastná nesmírně! Předem děkuji! Vendula Š.