Richarde, je jasné, že memůžu bez bližší specifikace objektu jednoznačně konstatovat ano nebo ne.Obecně se to dá využít, pokud splním požadavky krav a telat na stájovou kubaturu a plochu, světlo, ventilaci, přístup k vodě, podestýlky atd. Záleží na tom, kolik do tohoto záměru budete chtít investovat. Pokud budete mít možnost, tak se nad vašimi záměry můžeme setkat a podiskutovat. Není problém!Takže, jsem připraven přispět k event. vyhodnocení situace a následnému řešení! Moc vás zdraví , s přáním klidného roku ,O.D.

Pane docente, na přednášce v Kroměříži jste se zmiňoval o účinnosti vápece v boudách pro telata. Prosím , můžete mně k tomu říci něco bližšího? Hledám všechno co by mohlo omezit ztráty u telat, které jsou některý měsíc vyšší než 9%. Předem vám moc děkuji s tím, že jsem pravidelným účastníkem vašich přednášek na Moravě, ale i vašeho Webu. Zdraví vás Štěpán L.

Kolego Štěpáne,o účinnosti přídavku dolomitského vápence svědčí i výsledky mnou sledovaných podniků, které s touto praktikou na mé doporučení začlali letos v březnu. Tele je nastájeno doVIB vždy na 20cm slamnatou podestýlku, kde se přidá 2kg mletého dolomitského vápence (zrnění 009). Po té se každý den nastýlá v zimě 0,7-1,0kg slámy a posype se 2,5dcl mletého vápence. Protilehlá řada takto vápencem ošetřena nebyla. Celý individuální odchovu činil 56-60dnů. Přesun do školek (6-7ks) byl rovněž na slamnatou podestýlku s vápencem, resp. bez něj. Upozorňuji,, že Vib neumožňovaly fyzický kontakt (vzdálenost 50cm.) A výsledky? Skupina s vápencem byla těžší po odstavu o 4,05kg, ve 180dnech dokonce o 11,7kg. Výskyt průjmů: 12x vers.21x , výskyt respiračních onemocnění 13x , vers.18x. Skupina s vápencem měla 114KD, bez vápence 105 KD. 1x úhyn u VIB s vápencem, 2x u VIB bez vápence. Podle výše uvedeného schéma jedou do nynějška, s max. spokojeností. VIB newapkují, pouze v letním období 14dní letní. Jsou nanejvýše důslední. To si myslím, že je ten podstatný základ úspěchu.Jo, kašlou na dotykový kontakt, protože nechtějí aby telata kašlala!To také zásluhou tolerantního a chytrého veterináře!Víc vám k tomu nenapíši!Je to jednoduché, ale účinné! Zdraví vás , s přáním bezproblémového roku 2013, O.D.

Dobrý den pane docente. Chci stavět novou stáj na své minifarmě. Mám 8ks H1OO,kterým postavíme stlané boxové lože. Všechny narozené býčky odchováváme jako voly společně s jalůvkami. Voly do 36 měsíců,jalovičky do vysoké březosti.Hluboká ani vysoká podestýlka není to pravé. Víte prosím jak určit kolik boxů a jak velkých potřebuji abych toto mohl odchovávat a vyhnul se hluboké nebo vysoké podestýlce?Děkuji a srdečně zdravím.

Omlouvám se za zpoždění!Nešlo to dříve!K vašemu dotazu Jirko musím poznamenat, že postavit i takto malou stájku není žádná "srandička"! Proč, protože je zde požadavek dát všechny kategorie pod jednu střechu. No a třeba kráva stojící na sucho vyžaduje třeba co se týká úrovně osvětlení úplně něco jiného, než kráva v laktaci.Chtělo by to sednout si na dvě hodinky a všechno si rozebrat.Obrat stáda, rezervy v počtech ustájovacích míst, rozdílné požadavky na plochy atd. Toto nelze napsat do málého odstavečku. Pokud mně pošlete emailovou adresu, tak vám pošlu několik metodik s rozměrovými tabulkami i s jednoduchým výpočtem potřeby ustájovacích míst.Pokud budete mít cestu do Uhříněvsi, tak se posadíme u piva a všechno si tam řekneme. Navíc ještě s tím, že si můžeme říci nějaké fígle, které by to všechno zlevnily. Takže, teď je balón na vaší půlce. Opravdu, rád vám předám svoje názory! Zdraví vás, O.D.

Dobrý večer přeji pane docente.Jeden dotázek.Nabízí se nám možnost krytí podlah v krmišti a na hnojné chodbě speciální rohoží, čímž by se zajistil menší výskyt kulhání. Co vy na to? Máme to vzít, nebo jsou k tomu nějaké poznámky od odborníka jako jste vy!Moc vám děkuje Karlová!

Paní Karlová, váš dotázek je zajímavý a to nejen pro vás. Nedávno jsem na podobný dotaz odpovídal na Skype. Takže, pokud zvolíte plné krytí pohybových ploch, tak zcela určitě budete muset řešit četnost činnosti paznehtářů mnohem časteji než 2× za rok. Bude totiž chybět přirozený obrus paznehtů. Ze zahraničních údajů vyplývá, že optimální poměr zakrytých a nezakrytých ploch je 3:5. Při tomto poměru je zdraví paznehtů na lepší úrovni než na plochách zcela nezakrytých. Ale nikoliv o moc! Ta návratnost této investice není moc výrazná. Těch podniků s takovýmito podlahami v Evropě není tak příliš! Víc vám bohužel nenapíši. Snad jen to, že bych raději pokryl podlahy chodeb příhonových a odhonových a to "knoflíkovou" matrací. Zrychlí se chůze krav, v důsledku jistoty kroku! Zdraví vás O.D.

Pane docente, rád bych znal Vaši reakci na větu, kterou pronesla jedna má "kolegyně" : Inseminace jalovic se provádí podle hmotnosti (ne věku). Máme pouze červené straky. Děkuji. Luboš

Luboši, trochu jsem o tom psal v Zemědělci č. 45/2012. Jalovice je "zralá" k zabřeznutí podle toho, jak intenzivní odchov byl nastaven. Ekonomika chovu je závislá na zkrácení "neproduktivní" doby odchovu, t.j. periody, kdy nepřicházejí peníze na účet. V článku píši:... ze zkušenosti předních chovatelů H-plemene je rozhodující živá hmotnost, vyšší než 375kg, obvod hrudi více než 170cm.Ještě dodávám, i výšku v zádí >127cm. U kombinovaných plemen toto období nastává o 2-3měsíce později. V článku je dále napsáno:Rané první otelení je možné jen tehdy, jestliže jalovičky mají průměrný denní přírůstek 0,75kg.A to není možné v extenzivním odchovu! Takže, i při 16měs. věku nemusí vybraná jalovice splnit uvedená kritéria pro připravenost k inseminaci.Nesmí se jalovice podtrhnout, ani zbytečně neekonomicky vykrmovat . Dostávám na tento článek dost ohlasů. Třeba splnil očekávání. Vztah hmotnost a věku je totiž nasnadě! Moc vás zdraví, O.D.

Pane docente,prosím o váš názor. Chtěla jsem přistýlat do boxů vápenec, tak jak doporučujete! Moc tomu věřím. Požádala jsem agronoma, aby mě ho nakoupil. On mě sdělil, že máme pod kůlnou vagon hašeného vápna. Tak to se mě nezdá. Ale neznám důvody , proč jej nepoužít. Proč zrovna vápenec! Můžete mně pomoci s argumentací?! Moc by mě to pomohlo!Díky , Jarka.

Milá Jarko, před pár dny jsem odpovídal emailem na obdobný dopis. Asi je to obecný problém rostlinářů a zootechniků. Schválně, bez oslovení původní tazatelky vám jej přepošlu .Takže:
"...proč mletý vápenec? Protože při zrnění (mletí) na 009, tento prach má obrovský povrch, který se nedá porovnat s nějakým hašeným vápnem! Navíc jsem viděl na vlastní oči, jak se toto vápno "dohašuje" na ložích! Průšvih až na půdu! Moc vás prosím, udělejte to, co je osvědčené! Jinak separát musí být také vysušen vápencem. Separát má obvykle jenom 25% sušiny! Jde o to, abych nejen zvýšil sušinu podestýlky vysoko nad 30%, ale také abych se dostal s pH>8,5. ."
Nevím co k tomu dodat. Přeji vám mnoho úspěchu ve vašem "boji" o to lepší řešení!O.D.

Kolego docente, potřebuji slyšet váš názor.Chceme rozdělit stádo holš. krav na stádo produkční (od 10.dne laktace do konce laktace) v moderní stáji a stádo reprodukční (nasucho stojící až do 10.dne po porodu). Vtip je v tom, že tato část by byla přesunuta do 6km vzdálené farmy, kde máme starší, ale ucházející budovy. Co na to říkáte? Mám zde oponenty, kteří mají také zajímavé připomínky. Prosím sdělte mi svůj názor! Moc předem děkuji! I.B.

Příteli, myslím si, že stále platí zásada, že okolo dojírny by měly být jen a jen dojené krávy. Takže, i za cenu vzdálenější reprodukční stáje, to stojí za to! Proč? Protože krávy v období stání na sucho, tranzitní periody (21dní před otelením a při telení) mají úplně jiné požadavky na chovné prostředí, než mají krávy v laktaci.A také v intenzitěosvětlení, které stimuluje laktaci i reprodukci!! 60 dní před otelením by měly žít pod redukovaným osvětlením (60luxů po 8-10hod, oproti krávám v laktaci-min.200luxů po dobu16hodin). Ale pozor na přesuny do 6km vzdálené stáje.Klid, bez řvaní, bez bití atd. Dá se to zvládnout a je to mnohem , mnohem lepší, než kdyby tyto dvě kategorie byly pohromadě v jedné stáji! Těch důvodů je samozřejmě daleko více. Proto toto rozdělení doporučuji! Přeji vám šťastnou ruku!

Pane docente Doležale, prosím o váš názor! Dnes jsem dostal projekt na kravín pro náš podnik. Zajímalo mně také osvětlení a zjistil jsem, že je to navrženo poněkud jinak, nežli jste říkal na semináři. Světla umístěná skoro pod stropem a vše se soustřeďuje na středovou krmnou chodbu. Moje představa ,podle vaší představy, je jiná. Potřebuji to mít ale od vás potvrzeno. Moc vás prosím ty zásady osvětlení ,které jste nám říkal, bych velice moc potřeboval. Mohl byste je zde zopakovat, abych mohl vyrukovat na projektanty,! Budu vám za to velice vděčný.! Moc vás zdraví s přáním pohody Karel Daněk

Příteli Karle,máte zcela pravdu! Konzervativní, lépe řečeno nepoučený projektant bude malovat všechno tak, co maloval před deseti lety!Krávy leží 11-13hodin za den. Proto nejvíce světla by měly akumulovat v boxech. Osvětlení musí být blízko krávě, v jejich nedostupné výšce, tj. cca 2,80-3,00m nad úrovní podlahy. Světlo u stropu "řídne" exponenciálně se vzdálenstí. Čištění takovýchto zářičů umístěných vysoko nad podlahou je prakticky obtížně řešitelné. Samozřejmě, že polychromatické světlo je pro organismus nejlepší. Zatím dostupné polychromatické zářiče jsou však dosti drahé. Když zářivky, tak střídavě : bílá-žlutá. Nad krmnou chodbou situovat zářiče o nižší intenzitě, ve smyslu osvětlení orientačního. V noci umístit pár blikátek k napájedlům. Svítit tehdy, když je pod 200luxů.To znamená převážně před úsvitem a po úsvitu před západem apo západu Slunce. Kráva potřebuje světlo 15-16hodin denně. Nikoliv více. Nutné dodržení rytmicity. Krávy NS musí mít osvětlení krátkého dne. Pokud mi pošlete emailovopu adresu, pošlu vám k tomu můj článek:Světlo je také živina!Vím že bych mohl napsat ještě další podrobnosti, ale to je v publikovaném článku. Zdraví vás O.D.

Pane docente, můžeme zvýšit výšku zadní hrany lehacího boxu. Teď máme 19-20cm. Máme tvrdší rohože a chceme udělat vrstvu nějaké podestýlky. Tak jen o kolik můžeme jít nahoru. Moc děkujeme!D.Daňková

Moc vás zdravím paní Daňková. Obdobný dotaz jsem již zodpovídal, takže si nebudu "vymýšlet"! Zkušenost se zvýšením boxů na 25cm je příznivá! Nemusíte se bát toho, že by krávy zaléhávaly špatně, nevhodně. Ale! Když zvýšíte úrovň podlahy boxu o 5-6 cm, pak musíte zvýšit i úroveň vymezovací (kohoutkové) zábrany. Ideální by bylo, abyste vymezili délku vlastní částiboxu pro ležení tak, aby vymezovací zábrana byla v nových podmínkách pro krávy posunuta zcela do čela boxu a následně každých 5dní posunována dozadu po 5-7cm., do okamžiku, když většina krav bude zaléhávat 10-15cm přes zadní hranu. Zvýšení boxu se děje tak, že se na konec boxu zafixuje zhraněný trojúhelníkový hranol o stranách 5-6cm / 10-12cm. Zvýšená vrstva se vyplní "mastným" chlévským hnojem, nebo pilinami s vápencem, nebo krátce řezanou slámou s vápencem, nebo hoblinami, nebo separátem s vápencem atd. Tuto vrstvu je nutné min. 2x týdně doplňovat! No, a toť vše! Je to ověřeno! Držím palce vám i krávám!O.D.

Dobrý večer vážený pane, ve vašich publikacích je často zmiňována ekonomická užitkovost.Jako začínající zootechnik bych potřeboval vědět (zatím to jen tuším) co to znamená. Tuším, že směřujeté k optimu. Prosím vás, udejte co se tím míní!Moc děkuji, jsem rád, že takovéto stránky existují!Zdraví vás D.Takáč

Milý Dane, odpověděl jste si vlastně sám! Už mnoho let se říká, že není nejlepším chovatelem ten, kdo vyhrává okresní, či krajskou či celostátní mléčnou ligu (dle terminologie minulých časů) ale ten, kdo dostane ze stáda co nejvíce peněz. Proto se pomalu i u nás začíná uvažovat racionálně. Dosáhnout takovou užitkovost, která mně ještě navíc zajistí perfektní užitkovost reprodukční, s minimem mastitid, s minimem kulhání, s minimem veterinárních nákladů, s co nejnižším inseminašním indexem. Je zajímavé, že celá řada chovatelů v Evropě, ale i v Izraeli se začíná ohlížet po "nordik" či "Viking" genetice, která to prý splňuje. Je škoda, že až dosud chybí stanovisko nezávislé výzkumné organizace. Ten pohled na ekonomiku totiž zavání pojmem konkurenceschopnost . A to nelze brát na lehkou váhu. Zdraví vás, O.D.

Hezký podvečer pane docente! Vím, že už bude za pár dní po sezóně. Ten můj dotaz měl přijít dříve. Ale takovou záplavu much v dojírně a šekárně jsme ještě nezažíli. Co s tím a jak tomu předcházet? Krávy i lidé jsou nervózní a všem se snižuje užitkovost!I lidem! Můžete poradit něco jednoduchého? Díky! Anežka K.