Přeji vám hezkou neděli pane docente! Mám menší problém při rozhodování. Jsem před dokončováním stáje pro 68dojnic a potřebuji vědět, zda se mám rozhodnout pro šířku boxů 125 nebo dokonce 130cm. Jde o to, že místa mám dost. Jaká rizika jsou , pokud bych zvolil tu 130cm šířku! Mně se to zdá přijatelné, protože mám krávy vesměs přes 700kg těžké.Velice si vás a vašich názorů vážím a pokud budete mít trochu času, budu se těšit na váš názor! Zdraví vás J.Pilík

Dobrý den, prosím Vás o informaci, čím, bychom měli okyselovat mlezivo pro telata. Použili jsme kyselinu citrónovou monohydrát E330 od f. EURO - Šarm. Mlezivo má požadované pH, ale stal se z něho "puding". Mlezivo má jemné sražené vločky , ale je tak husté, že neteče. Zkoušeli jsme mlezivo okyselovat při různých teplotách, výsledek je stejný.
Druhý dotaz je na Vámi používanou koncentaci k. citrónové pro okyselování krmného mléka. Abychom dosáhli požadované pH 4,3 - 4,5, musíme oproti Vámi doporučované dávky kyseliny dávat mnohem více. Používáme již zmiňovanou kyselinu (v přepočtu to je 6g suchého prášku/ 1 l mléka).
Děkuji

Milý Luboši, nepřekvapuje mně to, že jste dosáhl pudinkové konzistence. Ano,musím zdůraznit, že to však nebyl amaroun nebo rosol, ale telata tento hustý nápoj příjímala z věder napájením z volné hladiny. Konzistence byla na úrovni hustého zkysaného acidofilního či kefírového mléka. Ano, forma napájení přes sací struky bude v tomto případě obtížná až nemožná. Tu preferenční testaci jsme uskutečnili formou napájení z volné hladiny. Doporučená hodnota pH cca 4,5 je bezva, ale pokud se dostanete na pH 5,0-5,3 tak nic se neděje. Ten doplněk jedlé sody "otupí" kyselost a zvýší chutnost nápoje, zvláště pro telata do 14dnů věku. Přesto, stále jsem přesvědčen, že takto ošetřený nápoj byl telaty preferován. Telata dostala na výběr vědro s mléčným nápojem okyseleným kys. mravenčí a citronovou. Již po třech dnech byl mléčný nápoj s kys. mravenčí v podstatě přijímán až po nápoji s kys. citronovou. Věřím tomu, že to dopadne dobře i u vás!O.D.

Prosím Vás o radu. Jakým způsobem připravit sypkou kys. citronovou pro okyselení nativního mléka. Jak ji dávkovat a ředit, abych dosáhl požadovaného ph 4,5. Děkuji za odpověď.

Kolego Luboši, při preferenční testaci zájmu telat o okyselené mléčné nápoje různými okyselovadly, jsme použili kys. mravenčí a citronovou.Výsledky hovořily pro kyselinu citronovou.Rozdíl byl především v rychlosti návyku a rychlosti a zájmu o mléčný nápoj
Vlastní ředění:
Smísí se 1díl kys. citronové - práškové s 10díly vody.Tento roztok se vlije při nepřetržité homogenizaci do chladného mléka, mleziva či MKS, v poměru 30ml naředěného roztoku do 1litru mléka, MKS . ►Homogenizace se děje nástavcem na vrtačce
►Změříme pH lakmusovým papírkem, který lze zakoupit
►Ideální teplota-18-20°C
►Okyselené mlezivo se zkrmuje od druhého až třetího dne věku
►Pozor na separaci - vrstva syrovátky a "tvarohu". Je nutné akumulátorovou vrtačkou homogenizovat.(jinak nežádoucí shluky "tvarohu"!
► Pokud to náhodou nebude telatům chutnat, je možné dávku zneutralizovat těsně před podáním lžičkou jedlé sody.
►Uskutečňují se pokusy s kys. octovou, propionovou, benzoovou, fumarovou, jablečnou, vinnou.Některé z nich telata odmítají!
Zdraví vás O.D.

Pane docente, stále protestuji proti tomu, že musím stlát čerstvým a vlhkým separátem z bioplynky, kde převažuje siláž z kukuřice. Můžu argumentovat jak chci a odopověď zní, buď ráda, že máš aspoň něco. Nechci se s tím spokojit. Prosím vás , jako nejuznávanějšího fachmana, zda byste mně neposkytl pár argumentů, pro moje přesvědčení. Jinak vám děkuji za perfektní přednášku na Skalském dvoře.To byla bomba.Předem děkuji za reakci! H.P.

Dobrý den pane docente,
má cenu "oživovat" bývalé VKK ? Chtěli bychom z něho udělat zimoviště pro cca 300 ks celoročně se pasoucího skotu různé plemenné příslušnosti.

Richarde, je jasné, že memůžu bez bližší specifikace objektu jednoznačně konstatovat ano nebo ne.Obecně se to dá využít, pokud splním požadavky krav a telat na stájovou kubaturu a plochu, světlo, ventilaci, přístup k vodě, podestýlky atd. Záleží na tom, kolik do tohoto záměru budete chtít investovat. Pokud budete mít možnost, tak se nad vašimi záměry můžeme setkat a podiskutovat. Není problém!Takže, jsem připraven přispět k event. vyhodnocení situace a následnému řešení! Moc vás zdraví , s přáním klidného roku ,O.D.

Pane docente, na přednášce v Kroměříži jste se zmiňoval o účinnosti vápece v boudách pro telata. Prosím , můžete mně k tomu říci něco bližšího? Hledám všechno co by mohlo omezit ztráty u telat, které jsou některý měsíc vyšší než 9%. Předem vám moc děkuji s tím, že jsem pravidelným účastníkem vašich přednášek na Moravě, ale i vašeho Webu. Zdraví vás Štěpán L.

Kolego Štěpáne,o účinnosti přídavku dolomitského vápence svědčí i výsledky mnou sledovaných podniků, které s touto praktikou na mé doporučení začlali letos v březnu. Tele je nastájeno doVIB vždy na 20cm slamnatou podestýlku, kde se přidá 2kg mletého dolomitského vápence (zrnění 009). Po té se každý den nastýlá v zimě 0,7-1,0kg slámy a posype se 2,5dcl mletého vápence. Protilehlá řada takto vápencem ošetřena nebyla. Celý individuální odchovu činil 56-60dnů. Přesun do školek (6-7ks) byl rovněž na slamnatou podestýlku s vápencem, resp. bez něj. Upozorňuji,, že Vib neumožňovaly fyzický kontakt (vzdálenost 50cm.) A výsledky? Skupina s vápencem byla těžší po odstavu o 4,05kg, ve 180dnech dokonce o 11,7kg. Výskyt průjmů: 12x vers.21x , výskyt respiračních onemocnění 13x , vers.18x. Skupina s vápencem měla 114KD, bez vápence 105 KD. 1x úhyn u VIB s vápencem, 2x u VIB bez vápence. Podle výše uvedeného schéma jedou do nynějška, s max. spokojeností. VIB newapkují, pouze v letním období 14dní letní. Jsou nanejvýše důslední. To si myslím, že je ten podstatný základ úspěchu.Jo, kašlou na dotykový kontakt, protože nechtějí aby telata kašlala!To také zásluhou tolerantního a chytrého veterináře!Víc vám k tomu nenapíši!Je to jednoduché, ale účinné! Zdraví vás , s přáním bezproblémového roku 2013, O.D.

Dobrý den pane docente. Chci stavět novou stáj na své minifarmě. Mám 8ks H1OO,kterým postavíme stlané boxové lože. Všechny narozené býčky odchováváme jako voly společně s jalůvkami. Voly do 36 měsíců,jalovičky do vysoké březosti.Hluboká ani vysoká podestýlka není to pravé. Víte prosím jak určit kolik boxů a jak velkých potřebuji abych toto mohl odchovávat a vyhnul se hluboké nebo vysoké podestýlce?Děkuji a srdečně zdravím.

Omlouvám se za zpoždění!Nešlo to dříve!K vašemu dotazu Jirko musím poznamenat, že postavit i takto malou stájku není žádná "srandička"! Proč, protože je zde požadavek dát všechny kategorie pod jednu střechu. No a třeba kráva stojící na sucho vyžaduje třeba co se týká úrovně osvětlení úplně něco jiného, než kráva v laktaci.Chtělo by to sednout si na dvě hodinky a všechno si rozebrat.Obrat stáda, rezervy v počtech ustájovacích míst, rozdílné požadavky na plochy atd. Toto nelze napsat do málého odstavečku. Pokud mně pošlete emailovou adresu, tak vám pošlu několik metodik s rozměrovými tabulkami i s jednoduchým výpočtem potřeby ustájovacích míst.Pokud budete mít cestu do Uhříněvsi, tak se posadíme u piva a všechno si tam řekneme. Navíc ještě s tím, že si můžeme říci nějaké fígle, které by to všechno zlevnily. Takže, teď je balón na vaší půlce. Opravdu, rád vám předám svoje názory! Zdraví vás, O.D.

Dobrý večer přeji pane docente.Jeden dotázek.Nabízí se nám možnost krytí podlah v krmišti a na hnojné chodbě speciální rohoží, čímž by se zajistil menší výskyt kulhání. Co vy na to? Máme to vzít, nebo jsou k tomu nějaké poznámky od odborníka jako jste vy!Moc vám děkuje Karlová!

Paní Karlová, váš dotázek je zajímavý a to nejen pro vás. Nedávno jsem na podobný dotaz odpovídal na Skype. Takže, pokud zvolíte plné krytí pohybových ploch, tak zcela určitě budete muset řešit četnost činnosti paznehtářů mnohem časteji než 2× za rok. Bude totiž chybět přirozený obrus paznehtů. Ze zahraničních údajů vyplývá, že optimální poměr zakrytých a nezakrytých ploch je 3:5. Při tomto poměru je zdraví paznehtů na lepší úrovni než na plochách zcela nezakrytých. Ale nikoliv o moc! Ta návratnost této investice není moc výrazná. Těch podniků s takovýmito podlahami v Evropě není tak příliš! Víc vám bohužel nenapíši. Snad jen to, že bych raději pokryl podlahy chodeb příhonových a odhonových a to "knoflíkovou" matrací. Zrychlí se chůze krav, v důsledku jistoty kroku! Zdraví vás O.D.

Pane docente, rád bych znal Vaši reakci na větu, kterou pronesla jedna má "kolegyně" : Inseminace jalovic se provádí podle hmotnosti (ne věku). Máme pouze červené straky. Děkuji. Luboš

Luboši, trochu jsem o tom psal v Zemědělci č. 45/2012. Jalovice je "zralá" k zabřeznutí podle toho, jak intenzivní odchov byl nastaven. Ekonomika chovu je závislá na zkrácení "neproduktivní" doby odchovu, t.j. periody, kdy nepřicházejí peníze na účet. V článku píši:... ze zkušenosti předních chovatelů H-plemene je rozhodující živá hmotnost, vyšší než 375kg, obvod hrudi více než 170cm.Ještě dodávám, i výšku v zádí >127cm. U kombinovaných plemen toto období nastává o 2-3měsíce později. V článku je dále napsáno:Rané první otelení je možné jen tehdy, jestliže jalovičky mají průměrný denní přírůstek 0,75kg.A to není možné v extenzivním odchovu! Takže, i při 16měs. věku nemusí vybraná jalovice splnit uvedená kritéria pro připravenost k inseminaci.Nesmí se jalovice podtrhnout, ani zbytečně neekonomicky vykrmovat . Dostávám na tento článek dost ohlasů. Třeba splnil očekávání. Vztah hmotnost a věku je totiž nasnadě! Moc vás zdraví, O.D.

Pane docente,prosím o váš názor. Chtěla jsem přistýlat do boxů vápenec, tak jak doporučujete! Moc tomu věřím. Požádala jsem agronoma, aby mě ho nakoupil. On mě sdělil, že máme pod kůlnou vagon hašeného vápna. Tak to se mě nezdá. Ale neznám důvody , proč jej nepoužít. Proč zrovna vápenec! Můžete mně pomoci s argumentací?! Moc by mě to pomohlo!Díky , Jarka.

Milá Jarko, před pár dny jsem odpovídal emailem na obdobný dopis. Asi je to obecný problém rostlinářů a zootechniků. Schválně, bez oslovení původní tazatelky vám jej přepošlu .Takže:
"...proč mletý vápenec? Protože při zrnění (mletí) na 009, tento prach má obrovský povrch, který se nedá porovnat s nějakým hašeným vápnem! Navíc jsem viděl na vlastní oči, jak se toto vápno "dohašuje" na ložích! Průšvih až na půdu! Moc vás prosím, udělejte to, co je osvědčené! Jinak separát musí být také vysušen vápencem. Separát má obvykle jenom 25% sušiny! Jde o to, abych nejen zvýšil sušinu podestýlky vysoko nad 30%, ale také abych se dostal s pH>8,5. ."
Nevím co k tomu dodat. Přeji vám mnoho úspěchu ve vašem "boji" o to lepší řešení!O.D.

Kolego docente, potřebuji slyšet váš názor.Chceme rozdělit stádo holš. krav na stádo produkční (od 10.dne laktace do konce laktace) v moderní stáji a stádo reprodukční (nasucho stojící až do 10.dne po porodu). Vtip je v tom, že tato část by byla přesunuta do 6km vzdálené farmy, kde máme starší, ale ucházející budovy. Co na to říkáte? Mám zde oponenty, kteří mají také zajímavé připomínky. Prosím sdělte mi svůj názor! Moc předem děkuji! I.B.

Příteli, myslím si, že stále platí zásada, že okolo dojírny by měly být jen a jen dojené krávy. Takže, i za cenu vzdálenější reprodukční stáje, to stojí za to! Proč? Protože krávy v období stání na sucho, tranzitní periody (21dní před otelením a při telení) mají úplně jiné požadavky na chovné prostředí, než mají krávy v laktaci.A také v intenzitěosvětlení, které stimuluje laktaci i reprodukci!! 60 dní před otelením by měly žít pod redukovaným osvětlením (60luxů po 8-10hod, oproti krávám v laktaci-min.200luxů po dobu16hodin). Ale pozor na přesuny do 6km vzdálené stáje.Klid, bez řvaní, bez bití atd. Dá se to zvládnout a je to mnohem , mnohem lepší, než kdyby tyto dvě kategorie byly pohromadě v jedné stáji! Těch důvodů je samozřejmě daleko více. Proto toto rozdělení doporučuji! Přeji vám šťastnou ruku!