Bezva Jirko, někde se začít musí.Pořádek dělá pořádek. Uvidíte, že nejen lidem, ale i krávám se tam začne líbit!A co se týče těch přednášek, tak se pokusím vás i mé příznivce nezklamat ani v příštích měsících.Přiznám se, že zatím mám stále co povídat, doporučovat,radit! Ale i sílu protestovat! Zdraví vás, O.D.

Pane docente,moc dobře jsme přijali váš návrh na bílení se Šmolkou, tedy s modrým zabarvením běloby.Příští týden tím nabílíme nebo nasvětlemodříme všechno okolo dojírny. Přemluvili jsme ekonoma, aby se koupily dva horizontální ventilátory do dojírny. A tím vyhlašujeme rok 2011 za rok bez much. A zároveň i mléčnice bez mňau mňau! Díky za vaší prima přednášku.Na vás chodíme vždycky rádi.Zdraví vás Jirka

Chci se zeptat pane docente! Krávy ve volné porodně se nám začínají extrémně cucat. A to tak, že mlezivo se nedostává pro telata. Kde děláme chybu? Zdraví vás Josef T.

Budu se snažit pár slov k vašemu dotazu říci.Vypíchl jste telata, ale i u krav je to vážný problém v celé řadě okresů.
Příznaky nedostatku selenu u telat jsou následující:
►ztuhlé zadní končetiny, okolo 5-10dne věku
►tzv. telecí reumatismus
►atypické zakřivení páteře
►svalový třes, pocení, únava
►časté polykání
►přežvykování naprázdno
►zrychlené dýchání
►exitus, náhlé selhání srdce
Po porážce:
►bílé zbarvení masa
►změny podobné po infarktu myokardu
Vyhlídky jsou obecně špatné. Něco se dá zachránit speciální výživou na such stojících krav
A později spec. Minerální výživou v krmném mléce. Ale to už je většinou pozdě. Průšvih je, že je to, resp. není v půdě. Specialista- krmivář může pomoci s výběrem.

Pane docente, sousední zootechnik zjistil, že jeho telata trpí nedostatkem selenu.Řekl mi pár jakýchsi ukazatelů, které signalizují tuto chorobu. Prosím vás mohl byste mě napsat, na co si dát bacha, jestli to nemáme i u nás? Dva ukazatele odpovídají.Byl bych hodně nerad!Moc vám předem děkuji!J.K.

Josefe, je to málo informací.Cucaly se krávy před tím? Jsou to spíše jalovice, nebo multipary?Kolik připadá krav na kotec? Resp. kolik metrů čtverečních je na krávu?A další?
Chci dodat jenom málo. Není nad to, když kráva pred a po telení může být sama. Tam k cucání dozajista nedojde.To že se nedostane mlezivo pro tele je velký průšvih. Znovu opakuji, není nad individuální porodní kotec.To chce mít o jeho přednostech vnitřní přesvědčení. Josefe, jinak, babo raď.MOc řešení nevidím.Je nutné se podívat na stav v okruhu stání na sucho, ale i telat.Zdraví vás O.D.

Musím vás zklamat paní Evo. Poměr u žlabu 1,5:1 je pro ekologické chovy zakázaný.Jsem sice přesvědčený o to, že by se nic nedělo, pokud by krmivo bylo přihrnováni k požlabnici velmi často, ale někdy mně připadá, že tyto bio,eko,natur předpisy tvoří někdo, kdo ta zvířata nikdy neviděl.Kdo nezná etologii skotu. Kdo si vymýšlí, aby se tyto chovy nějak odlišily.POdmínky pro tento užší poměr jsou dány metodikami.Pokusím se je nějak naskenovat a poslat! Zdraví vás O.D.

Dobrý večer paní Evo!Pokusím se vám dát odpověď.Šířka krmného místa pro telat do 6.měsíců činí 43cm, pro jalovičky do 12měsíců 50cm, a to při poměru počtu míst u žlabu k poštu zvířat-1:1. Při poměru 1:1,5 je to 33, resp.38cm. Výška požlabnice od úrovně předních končetin činí 40, resp. 45cm. Dno žlabu- 10-15cm,resp.7-10cm.Výška a šířka předpožlabnicového schůdku činí 7/25cm, resp.7/30cm. Jsem silný zastánce předpožlabnicových schůdků. Pokud chcete jiní kategorie, můžete si pomoci grafem na milimetrovém papíru. Zdraví vás O.D.

Děkuju moc za odpověď pane docente, jen můžu ještě poprosit o radu, v jakém textu najdu že je možné mít poměr 1:1,5? A zda je tento poměr možné mít i v ekologickém hospodářství? Hezký den

Pane docente, sdílím váš názor na stlaní separátem z bioplynek.Už to neděláme, je to tak jak jste napsal.Není to plnohodnotné stelivo!V létě naděláme separát z jímek za stájí na celý rok.Jinak to nepůjde.A máte pravdu, že to není levný materiál.Díky za vaše názory.Jste perfektní, zkušený syntetik, navíc zcela nezávislý.A to se cení.Pevné zdraví vám přeje J.J, z třebíčska

Moc vás zdravím Jaro! Nejdříve ke kozlečímu prku či prčině.Můj známý šamponuje a po chvíli hadicí smývá. Pomáhá to tak na 3dny. V létě delší dobu, v zimě, při stájovém chovu, kde je vlhko tak se prk vrací i za kratší dobu.Příroda se nedá oblafnout. Každý kozel je jiný. Snaha, o to, aby byl kozel co nejdéle ve výběhu.
A co se týče kaštanů, i kozy mají různé chutě. Tak jako člověk.Při sešrotování kaštanů se dají "oblafnout i jedinci, kteří by v celistvém stavu kaštan nepozřeli. Z dietetického hlediska nejsou kaštany žádný zázrak. Když chutná, tak ať chutná! Zdraví vás O.D.

Zdravím, ještě můj poznatek z praktického chovu, před několika měsíci jsem se vás dotazoval ohledně zkrmování kaštanů, odpověd zněla nepříznivě vzhledem k hořkosti apod. Mám dvě kozy bílé české, jedna kaštany žere a to velmi ráda a druhá se jich nedotkne i kdyby měla pojít hladem - myšleno s nadsázkou. To stejné je ohledně příjmu vody, jedna vypije kýbl vody, druhá jen cucne a je dopito přitom jsou chované a krmené shodně. A tak bych mohl pokračovat. Z mých zkušeností tedy plyne, že nelze jednoznačně říci, že kaštany jsou přijímany dobře či špatně, ale že záleží na každém jedinci a jeho preferenci v předkládaném krmivu.

Zdravím vás pane docente, měl bych dotaz, je možné koupat nebo mýt kozy za účelem snížení zápachu jako např. psy? Snížil by se koupáním po říji zápach kozla? Je možné používat saponáty např. šampon na psy apod.? Děkuji za reakci

Dobrý den pane docenta. Celý týden se někde snažím najít, kolik místa musí mít telata od věku 3 měs. do 10 měs. u krmného stolu... Chtěli bychom rekonstruovat stáj pro telata v rostliné výživě. Děkuji

Milane, potěšil jste mně! Vaše uznání a pozornost všech, kteří mně poslouchali, je pro mne obrovským povzbuzením do budoucnosti! Díky! O.D.

Pane docente, tak dneska to bylo super. Mám plný sešit. Všiml jsem si, že všichni napjatě dávali pozor. Asi jste jim kápl do noty i do svědomí. Držím vám palce a přeji zdraví, abyste nám vydržel. Zadotazuju vás příště!

Paní Evo, ty samé problémy jsme měli i u nás. Sepárát z bioplynky byl jakoby mastný.Lepil se, nepřijímal vlhkost a byl jakoby stále vlhký. Vidím stejně jako pan docent, že tento materiál z bioplynek je ke stlaní méně vhodný.Teď máme vyřešeno.Jeden starší krmák, do něho půl objemu separátu, půl objemu řezané slámy , dva pytle jemného vápence, 3minuty zamícháme a máme podestýlku do hlubokých boxů nejméně na týden. Teď to vyhovuje!Krávy jsou jak panenky! Zkuste to!Zdravím i pana docenta. On ví, kdo to píše!Nazdar!V.K.

Milá Evo, obdivuji vaše postřehy.To že separát z bioplynek je jiný v důsledku odlišného výchozího materiálu si totiž všimne málokdo.Pokud by se připravila v krmném voze ze separátu z bioplynky, krátké či lépe řezané slámy a vápence, tak to by bylo
lepší řešení.Pokud budete sypat vápenec cca 0,4-0,5lt na lože a den potom to bude ovlivňovat velice pozitivně i PSBi mikroorganismy.Znovu opakuji, že se to časem "vyvrbí" a budou se k vám chodit všichni učit!Víte já nejsem nekritickým příznivcem separátové podestýlky.Moc lidí se proto na mne zlobí. Za vším a vždy hledám úsporu nákladů. To je pro mne rozhodující, abych nakonec řekl: je to bezva! Díky za zprávičku!O.D.

Děkuji za odpověď, pane docente.
Když se nad tím zamyslím, tak sušina 30% je samozřejmě hloupost. Reálná je okolo 25%, máte pravdu.
Také jsem si všimla, že struktura bioplynkového separátu je úplně jiná, než z kejdy. Hmota v kejdě je přežvýkána kravičkami a má kratší částice a je víc sypká.
Napadlo mne, jestli by nebylo dobré do separátu přimíchat řezanou slámu? Aby se hmota provzdušnila a ,,odlehčila". Alespoň ze začátku, pro prvních pár zastýlání. A taky by asi bylo dobré přistýlat menší vrstvičku častěji, třeba denně.
Zkusíme to odskoušet na jedné sekci a uvidíme.
Momentálně jsme se vrátili ke stlaní slámou, protože po měsíci na separátu nám vyskočilo spoustu mastitid (2-3 denně, oproti předchozímu stavu 2-3 týdně).
S pozdravem Eva.

Milá Evo, to co píšete je po mne zajímavé z toho důvodu, že se mně nechce věřit, že by po úpravách separátu mohlo docházet k jevům, které popisujete. Svádí mne to k tomu, že se obtížně dá věřit tomu, že výchozí materiál vycházející ze separátoru má sušinu 30%.Tato sušina již je na hranici žádoucí konzistence. Pokud se pokusíme vytvořit z tohoto separátu hrudku, kouličku, již se to nedaří a materiál se drolí. Bohužel, neviděl jsem v ČR jeden separátor, který by produkoval 30% separát. Patrně bude chyba zde! Navíc , pokud se před aplikací namíchá separát v krmném voze v žádoucím poměru 1:3-4 s mletým vápencem, vždy jsme dosáhly sypkou a mnohdy i bohužel prašnou strukturu. Vrstvení separátu na vysokých hromadách pod střechou se vyplatí pouze v letním období.Dosahovalo se samozáhřevu až na 70°C. V zimním období se samozáhřev nastartuje mnohem obtížněji.Toto se musí dít bez vápence. Ten přimícháváme až před aplikací. Dále mne napadá, zda materiál pro bioplynky obsahuje dostatek žádoucí vlákniny. To může zapříčinit velké množství volné vody mezi částicemi separátu , která se vysušuje jenom obtížně. A to, že správně poukazujete na to, že malokubaturní stáje nenapomáhají odparu, to je také pravda.Čím vyšší je hodnota relativní (absolutní) vlhkosti, tím to bude s vysušováním separátového povrchu loží obtížnější.A co na závěr?
►Podívejte se na výchozí sušinu separátu!
►Přidejte více jemně mletého vápence, ten se neztratí!
►Vrstvit separát k samozáhřevu tehdy, když je teplota okolí větší než 15°C
►Zaplísněný materiál nesmí přijít na lože!
►Viz můj článek v N.CH. č.6!2009.
Nebojte, ono se to vyvrbí k dokonalosti. Hlavně nedopustit hrbolaté a nedostlané lože!
Držím palce!O.D.