Pane docente, předně Vám chci popřát vše nejlepší k Vánočním svátkům a Novému roku a vyslovit poděkování, za to, že fungujete stále naplno. Vaše činnost, články a přednášky jsou naší velkou pomocí v naší nedoceňované práci obyčejných skoťáků.Díky!
A nyní dotaz. Bojujeme s mrazy!Dokonce jsem přišla odpoledne do stáje a vidím ucpaný hřebenový otvor pytly, igelitem. Postraní plachty zataženy a všude smrad. Co těm lidem mám říkat (včetně techniků),že to tak nemá být? Vždyť je to proti všemu co říkáte a píšete! Prosím, něco mi k tomu napište.Dám jim to přečíst. Předem děkují, Paarová

Zdravím vás paní Brychtová. Jen na začátku si ujasníme co je co. Mrazový den je takový, když v průběhu dne či noci poklesne teplota pod 0°C. Ledový den, je takový, kdy teplota po celých 24hod. nepřesáhne +0°C.Arktický den je takový, kdy je celé toto období teplota pod -10°C.V ledových a arktických dnech je napájení mlékem a teplou vodou více než 3x žádoucí.Doporučuje se i přidat na mléce podle teploty o 10 až 25%.Neudělá se chyba!Starter doplňovat denně.U skupin.odchovu preventivně předcházet "cucání", přídavkem 1lžíce glukózy.Přidat na podestýlce s vápencem. Ostře sledovat spotřebu starteru.Speciální péči věnovat telatům po narození slabým, s malou chutí do života.Tam je možné je chránit i 1-3dny vestičkou.Znovu doporučuji:první mlezivo oddojit a v min.dávce 2 lt je co nejdříve dostat do telete přes láhev s cucákem. První den" dát více než 5lt mleziva nejlépe od vlastní matky telete.Více je v příručce, kterou si můžete stáhnout z tohoto webu.Odkaz je:Menu-články a soubory ke stažení-metodiky.Klidně napište ,pokud je tato odpověď nedostačující.Přeji zdraví Vám i Vašim telátkům.O.D.

Pane docente, blíží se zima. Chci prosadit, aby v mrazových obdobích byla telata krmeny třikrát denně a aby jim byla dávána po mléku i teplejší voda. Co myslíte? Je to dobrý nápad.? Nebo to není nutné?Napište mě prosím něco k tomu.Dám na vás!Díky, Brychová

Paní Jano,viz ad P.Šeba a k tomu přidávám, že ve vlhkém prostředí vyhřívaná podlaha ochlazuje prostředí tím, že se voda z povrchu odpařuje.Není to dobré řešení a ve světě se od něj hromadně ustupuje. Navíc, je to tzv. pomalé teplo s nízkým užitným efektem.Zdraví vás O.D.

Milý kolego, obecně je známo, že přehřátá hlava je neštěstí. Únava,podrážděnost,špatná nálada, sucho v krku atd.Navíc ty panely většinou stíní. Takže, teplo od nohou, pod sukně, protože teplé nohy dělají pohodu!Teplovod s perforací u každého dojicího stání-to je vhodné řešení!Zdraví, O.D.

Připojuji se k P.Š.Mám zájem o váš názor na podlahové vytápění dojírny.I s tímto řešením se neustále dohadujem.Je to dobré, špatné nebo je to únosné? Jaké je t.řešení? Zdraví Jana

Dobrý večer, mám před sebou projekt dojírny 2x12,rybina. Nad jámou dojiče jsou plánovány tepelné panely. Vím že už na škole jste nám říkal, že je to nevhodné. Prosím o váš názor a jiný návrh. Mě se to tedy nezdá! Zdraví vás P.Š.

Paní Jano, každá chvála potěší, pohladí. Váš dík vyřídím i spoluautorce, která tomu dala odpovídající šmrnc.Často rozesílám tuto publikaci a jsem rád,že má pozitivní ohlas. Práce do šuplíku a na body je a byla pro mne deprimující. Ale teď k vašemu dotazu.Odpověď je jednoduchá. Vápencem nic nezkazíte, spíše naopak. Od svého dobrého přítele z jižních Čech jsem dostal informaci, že telata na podestýlce s vápencem mají vyšší spotřebu starteru.Přestala prý požírat podestýlku a pocit nedosycenosti je nutí brát starter. Prima a docela logické zdůvodnění.Byl by to zajímavý experiment udělat jej v exaktnějších a definovaných podmínkách s kontrolní skupinou.Každopádně alkalizace podestýlky ve VIB může jenom telatům prospět.Zkuste to a dejte za čas vědět.Budu vděčný za jakoukoliv zprávičku!Zdraví vás O.D.

Dobrý večer pane docente, chci vám poděkovat za zaslání pdf nádherné publikace SZP.Tu by měli mít studenti! Přehledné, názorné a stručné. Jsem ráda, že se s ní mohu pochlubit svým spolupracovníkům.
A nyní ten dotaz. Na přednášce jste nám říkal o alkalizaci lehacích boxů vápencem. Je toto možné aplikovat i do venkovních bud? Jak často a kolik? A jaký vápenec? Používá se to někde?. Děkuji za váš názor.Moc vás zdraví J.

Milý rádobyrealisto, nejste podle dotazu tím jak je vaše pseudojméno.Jste skutečným realistou.Zateplení podhledu je v našich podmínkách,kde tropických dnů je v průměru 1o za rok, z toho jen velmi vyjímečně 3-5 za sebou, vskutku zbytečná, resp.příliš luxusní investice.Vím, že toto tvrzení budou někteří takyprojektanti odmítat, ale ono to je zase jen o poměru :cena vers.výkon. Když se propočte návratnost zatepleného podhledu, k přínosu omezení negativního vlivu tepelného stresu, tak lze jednoznačně vyčíslit, že tak dramatický přínos to zase nebude.Pokud výška bočních stěn, bude vyšší než 350cm a převýšení 35m široké stáje vyšší než 8-9m, tedy zvýší-li se měrná kubatura nad 50m3, pak se lze nadít při sklonu podhledu toho,že se životní zóna krav neprohřeje o více než 2st.Celsia, oproti zóně v podmínkách zateplení.Z měření takovýchto stájí v NSR vyplývá, že v nejhorším, resp.v nejlepším případě je možné zateplit podhled v nejnižší třetině jižní či JZ expozice.To, co by se udělalo navíc, je již luxus.A to pěkně drahý!U nízkých podhledů s event.plechovou krytinou je toto zateplení zcela odůvodnitelné.Spíše je neodůvodnitelná malokubaturní stáj.Nutné je investovat do evaporačního ochlazování s ventilátory.Komfort zateplených podhledů umožnit v podmínkách, kde bude více než 20 tropických a 80-90letních dnů v roce a to jen u vysokoužitkových stád.Kdyžtak další argumenty doplním!O.D.

Obracím se na vás jako pan Hrabal. Začínáme s výstavbou široké haly na 6řad. Projekt je řekl bych podle regulí.Jsme ve výšce 528m nad mořem a projektant nám navrhl zateplený podhled. Bojím se, že je to trochu nadstandardní.Má to cenu? Zaplatí se to vůbec.Můžete mě pane docente dát nějaké argumenty pro a proti?Moc bych vám byl vděčen.Jinak tahle poradna je dobrá učebnice,takže pokračujte prosím!

Příteli, před pár minutami jsem na skoro stejné téma odpovídal na stř. Moravu mejlem.Co k tomu dodat.Přirozené větrání má své zákonitosti.Bohužel zde panuje lidová tvořivost,empirie,domněnky a teorie "poručíme větru dešti"!Hřebenová štěrbina bez nástavby a jejího zastřešení je možná, je ji možné používat a to za následujících předpokladů:
a)Existuje odpovídající sklon podhledu a to cca 15°,při vyšších užitkovostech nad 9000kg mléka i více
b)Boční otevíratelné stěny jsou vyšší než 3,50m
c)Podhled není přerušován střešní konstrukcí (Plynulý tok vzduchu)
d)Šířka hřebenové štěrbiny činí 2,5cm na 100cm rozponu stáje
e)Širší štěrbina prokazatelně snižuje účinnost, resp.proudění vzduchu
f)Musí se zabránit event."stékání" přehřátého vzduchu z rozpálené krytiny 55-65°C, hřebenovou štěrbinou do chladnější stáje(30°C).
g)Obrana proti tomuto vzduchopádu je v instalaci cca 30cm vysokých desek na vrcholu střechy a to cca 50cm od hran hřebenové štěrniny.Tím se při sebemenším závanu usměrní tok "rozžhaveného" vzduchu nad střešní otvor, a to působením i min.vztlaku. Vhodnou úpravou je i komínek přímo nad hřebenovou štěrbinou.
h)nejde o to, že by vodní srážky dopadaly na krmnou chodbu, ale jedná se v prvé řadě o zamezení průniku přehřátého střešního vzduchu do stájového prostoru.
ch)Z naměřených hodnot při nezastřešené hřebenové štěrbině (85cm široké) vyplývá, že jí v průměru do stájového prostoru, tj. převážně na krmnou chodbu proniká cca 3-5% celkového ročního úhrnu srážek na plochu střechy.Tato hodnota je zanedbatelná.
i)Při uzavřených bočních stěnách, rychlost proudění vzduchu se snižuje a množství pronikajících srážek se zvyšuje!
j)Při užití těchto zásad se negativního vlivu nezastřešené (nekryté) štěrbiny v žádném případě neobávám.
k)Přeji Vám dostatek asertivního chování při přesědčování odpovědného investora.
Zdraví vás O.D.

Ve čtvrtek jste se v Předslavi na semináři zmínil o tom, že ne vždy je nutné štěrbinu ve střeše zakrýt.Dokončujeme halu 34m širokou a ten nápad se mně zalíbil, protože by to všechno o pár desítek tisíc zlevnilo. Podmínky jste říkal, ale rád bych je měl napsané, abych měl v ruce vaše argumenty.Jde o to,aby si šéf nemyslel, že je to můj "iniciativní" výmysl.Takže vás prosím pane docente o pár bodů, kdy je to možné:Díky a díky i za vaše přednášky.Vždycky mám plný blok poznámek.Hrabal z Prachaticka

Vážení, všechno jde,pokud jsou vytvořeny podmínky.To, co jsem radil,tak to je zásada, že se separátem musíme jít pod střechu.Nedovedu si představit situaci, když separát zmokne.To pak už není ta dobrá podestýlka, ale sr...y.Sláma je na tom pod širákem lepší.Druhá zásada je, nastýlat min.1,5lt suché směsi separátu s vápencem na kus a den.Pak to šlape stejně dobře jako se slámou.Co je na separátové podestýlce dobré, že ji telata nepřijímají tak, jako slámu.Starter + seno či sláma podle většiny autorů nejdou dohromady.Možná, že se toto doporučení po důkladné experimentální práci změní.Ale nejsem si jistý, že to bude zítra.Stále platí,že co nejdřívější vyhledávání,resp.podávání starteru,znamená produkci butyrátu a propionátu a tím i akceleraci vyvoje bachoru a čepce.To redukuje náklady na odchov.Ale teď jsem odběhl od separátu.Tam, kde nedojde k jeho zvodňování, tak tam se této možnosti nebojím.Kodeška tvrdí, že mají separátu hromady, tak jde jen o to, aby to byly hromady vysoké, a které prošly procesem samozáhřevu.Toť v zásadě vše!Pozdrav posíla O.D.

Připojuji se k dotazu Kodešky. Vlastně chci jen potvrdit, že suchý separát s vápencem pod telaty v boudách je bezproblémový a doporučuji ho!Používám výzrálý separát z vysoké hromady!Stelu denně asi 10dcl, tedy litr!Zdravim všechny, Farming

Pane docente, přečetl jsem si pár článků o separátu. V Protivíně jste hovořil o kravských boxech a separátu.Minulý týden u kamaráda jsem zjistil, že na vaše doporučení s ním stele i pod telata v boudách.Samozřejmě že smíchaného s vápencem.Protože separátu máme hromady, tak bych ho chtěl dávat všude.To je i do volné porodny a samozřejmě i do bud a kotců pro starší telata. Jaký máte na to názor?Nebudou problémy?Díky za odpověď.Kod.

Na emailovou adresu, kterou jste mně poslal na mobil, jsem vám zaslal krátké video + fotky.Pokud by to neprošlo,dejte vědět, poslal bych to přes Úschovnu.Myslím , že tato fix.klec, je nejlepší.Zdraví vás O.D.

Pane docente,ukazoval jste nám na fotce odrohovací klec pro telata a krátké video z odrohování.Jistě si vzpomínáte.Potřebuji jí sehnat, nebo jí nechat udělat.Můžete mě nějak pomoci.Prosím o fotku, nebo
plánek,nebo kontakt na někoho, kdo to dělá! Zdraví vás J.K.

Díky za kompliment!Budu se snažit i příště.Pokud budu ještě dejchat,vidět a slyšet!Zdravím Vás!O.D.

Pane docente,díky!Dnes to vaše vystoupení bylo zcela perfektní.Jako obyčejně!!!Pro mne ta ukázka bodování kulhání krav s vysvětlením, kde co hledat, to byl pro mne jeden z velikánských přínosů.Těším se na vaše další vystoupení.Raději bych vás ale uvítal u nás na farmě! Tam byste se vydováděl!A díky za odkazy na příručky telat a dojnic.Už je mám stažené!Díky, Váša