Pane docente ozývám se ještě jednou.Předešlý dotaz chci doplnit ještě o další.Můžete mi říct, jestli navrhovaná dojírna 2x6ks je pro 60 krav vhodná? Je velká, malá, nebo akorát? Nerada bych zbytečně utrácela peníze. Můžete mě prosím poradit? Díky za zodpovězení předchozího dotazu.Je to jasné, že pan projektant se sekl!A byl by průšvih!S pozdravem Jarka

Ahojtě Jarko, obdivuji vás, že si pamatujete!I když prý nejvíce placení jsou ti, co si nepamatují. Ale máte pravdu! Zásada je taková, aby dno žlabu (krmného stolu) bylo výše min. o 70mm nad úrovní stojících končetin. Tedy, když budete počítat s předpožlabnicovým schůdkem, který moc a moc doporučuji, tak to bude takto:Hnojná chodba ±0,0mm, předpožlabnicový schůdek +100mm, dno žlabu min.170, lépe 220mm.Pak by to mělo být v pořádku.Pošlete mě emailovou adresu, pošlu vám o tom nějaké čtení. A jestli chcete, tak vám "skouknu" celý projekt. V této etapě se dá nejvíce ušetřit, či zalepit díry a průšvihy!Díky za důvěru, držím palce, O.D.

Pane docente, mám plánky na novou stáj pro 60krav.Dívám se a vidím, že nám projektant nakreslil dno žlabu, tedy krmného stolu + 0 cm nad krmištěm. Vím, že jste nás učil jiná čísla. Můžete mě je napsat, abych mohla zvýšit hlas na dotyčného? Když to bude napsané, tak mě nebude přesvědčovat o své neomylnosti.Diky, jarka

Příteli, znovu dodávám jako k předešlému příspěvku : Co k tomu dodat?! Nastává "Konec vodníků v Čechách"! Ale přesto,budu svými radami pomáhat komukoliv, kdykoliv a kdekoliv, kdo projeví upřímný zájem. Studentům, chovatelům, projektantům, poradcům. Každá dušička , která má ještě zájem o krávy a ost. si zasluhuje péči, starost.Moc vás zdravím, O.D.

Jsem rád za poslední dva příspěvky. Otevřel jsem si uvedenou stať a jsem rád, že jsem si ji mohl přečíst.Je to kvalitní zamyšlení nad současnou situací, která zdánlivě vypadá jako bezvýchodná. Sám pracuji na Uni a vím, že tam situaci nezachráníme.To co se děje v tzv.pedagogickém procesu, to s pedagogikou nemá co dělat. Je to bohužel továrna na tituly, kde k tomu přispívají otitulované rychlokvašky, které se bohužel zabývají tím, aby ten rychlo- a snadnotitul nějak dotáhly. Jak říká současný ministr školství: naše školství je nemocné! Ale ono je to horší. Naše školství je umírající! A k tomu přispívá i ten sterilní a umírající výzkum.Když si vzpomenu, kdo nás před 30lety učil, co to bylo za osobnosti.A teď? Končím se slovy: bude líp, ale my se toho nedočkáme.
Ještě jednou díky za vaši stať.Mělo by si ji přečíst více lidí. Zdraví vás jeden pedagog v letech.

Vážený kolego z branže,co k tomu dodat?!Závěr jste napsal sám. Víte, nebudu se k situaci v zemědělském výzkumu vyjadřovat, protože ten vlastně již skoro neexistuje. Těch pár exotů, kteří se o něj ještě snaží, tak to je na menší odstřel.Těch pár "mladejch",kteří o něj mají zájem, ti budou následovat. Mám teď jediný cíl.Pomáhat těm, kteří chtějí pomoci. Pár zkušeností a znalostí mám a chci se s nimi o ně podělit. Naštěstí je těch zájemců dost a to také mně dost uspokojuje.Zachránit dobré chovatele v této těžké době! Pokusit se o to, aby byli ještě lepší. A s tou schůzkou počítám.Určitě ještě v listopadu!Moc a moc vás zdraví O.D.

Pane docente, náhodou jsem objevil na vašich mnou často navštěvovaných stránkách velice zajímavou stať: Zamyšlení nad vztahem chovatelské praxe a spotřebitelské veřejnosti. Zdá se, že jste uhodil hřebíček na hlavičku. Pár let jsem pracoval ve výzkumu a potom na škole, tak vím o čem píšete. Sterilita- je nemoc našeho výzkumu. Bez nápadů, které budou obecně využitelné, musí nejen zemědělský výzkum, ale nakonec i některé vědní obory zahynout na neefektivnost a nezájem. Škoda, že jste vaše úvahy nepublikoval i jinak. Zdá se, že určitý okruh lidí z této branže má klapky na očích.A nebo strach,že by se poznalo, že jsou užiteční jenom hodně malinko.Mí bývalí a prima kolegové jsou nešťastní z toho, jak jiní jejich kolegové si v tom pohodlném bahníčku rochní. Hlavně nedávat kůži na trh. Díky za vaše zamyšlení! I když se s velkou pravděpodobností dále nic nestane. S potěšením bych si s vámi pohovořil. Skype vám přepíšu.Štěrba

Pane docente,moc děkuji a již jsem přes internet objednala.Těším se a to i na vaše další odpovědi v poradně, které jsou snad pro všechny čtenáře vysoce stravitelné!Díky, Hanka

Milá Hanko, knihu moc a moc doporučuji. Citace: Jakob Lieberman: Světlo-lék budoucnosti,ISBN 80-239-6719-3, Nakl.Blue Step,2006. Na Googlu si zadejte :"světlo lék budoucnosti" a dozvíte se více.Nebudete zklamaná. Zdraví vaás O.S.

Pane docente, jednou jste se zmínil o knížce pojednávající o světlu jako léku.Mám prosbu, kde ji sehnat a jak se přesně jmenuje, s uvedením autora.Mluvil jste o ni tak sugestivně, že ji musím mít.Moc vám děkuju, Vaše Hanka

Kolego Pešku,nejde o intenzitu osvětlení ale i o spektrální hodnotu světla. Led světlo je povětšinou monochromatické, čili neplnohodnotné. Pokud vám dodavatel zajisti světlo celospektrální, což není u LED světla levná záležitost. Ideální zdroj (Slunce) má hodnotu indexu podání barev -100.Odborníci považují i hodnoty nad 90 za celospektrální. Jen pro zajímavost, běžná zářivka má hodnotu pouhých 68. Takže, není světlo jako světlo co do účinnosti na organismus. Domnívám se, že LED světla nebudou ještě nějaký pátek účinným zdrojem účinného světla.I když je u nich příkon velice příznivý.Zdraví vás O.D.

Tedy tak stručný dotaz jsem ještě nedostal.Ještě štěstí, že to byl dotaz bylo avizováno v nadpisu. Přesto že jsem pouhý zootechnik-technolog a nikoliv stavař vodohospodář, mohu vám sdělit pouze laický názor. Voda ze střechy patří do kanalizace či recipientu. Pokud by byla jímka naplněna močůvkou, hnojůvkou, potom by v důsledku obsahu solí kapalina v jímce zamrzala jen obtížně(nízký bod mrznutí). Voda vám bude zamrzat vždycky, pokud nedáte na strop jímky vysokou vrstvu hnoje, slámy, izolačního materiálu. Samozřejmě, pokud nechcete tuto vodu zahřívat či trvale míchat.Zdraví vás, O.D.

Zamrzá v zimě voda v betonové jímce. Odvod vody ze střechy. Jímka v zimě teple přikrytá, izolovaná proti dešti.

Dobrý večer pane docente, chceme předělat osvětlení ve stáji. Přečetl jsem si váš článek v Chovu i vaše Metodické listy. Jedna z variant, kterou nám dodavatel nabídl je LED osvětlení, které by bylo energeticky nenáročné a prý i bezúdržbové. Prosím o vaše vyjádření, protože tuto variantu jste nikde nezmiňoval. Rozhodnu se na základě vašeho vyjádření. Velice děkuji za vaše stanovisko!J.P.

Ahojky Izi, díky za pozdrávek!
Bohužel zelenej dobytek s tvrdým y, zatím neznám.Ale modrej,žlutej,bílej, červenej, černej ,ale i fialovej (kráva Milka)znám a všechny krávy jsou krásný!Moc tě zdravím i tvé brášky do Izraele!D.

HESKEJ DEN PREJE IZI

jak se mas IZI

Pavle, dle mých zkušeností, kosočtverečná profilace je nejvhodnější na přechody a na místech chodeb, kde se mění směr chůze zvířat. Podélná profilace neplní pouze účel zabránění klouzání končetin, ale také účel "meliorační". Správné rozměry rýh (1,5/1,5 cm) v rozteči 10-12 cm, umožní mj.pohlcení dostatečně velkého množství moči z povrchu chodby a jejího mnohem lepšího vyhrnutí, oproti kosočtverečkové podlaze. I na to je dobré myslet. A teď zkušenost ze zahraničí.Jen pomíjivá část perfektních stájí na východním pobřeží USA využívá ty kosočtverečky. Já bych je nevolil!Nikdy totiž nejsou dokonale vyhrnuté. Ale třeba váš ředitel bude mít jiné zkušenosti, které mu samozřejmě neberu.Zdraví vás O.D.

Zdravím vás! Prosím o radu!Dokončujeme podlahy.Náš ředitel chce chodby s kosočtverečnou profilací.Můžete mě napsat, co je lepší? Tato, nebo souběžná s osou řad boxů, nebo jaká? Předem děkuji za vás kvalifikovaný názor! P.

Pane docente, nechci teď vůbec poradit! Ale chci vám poděkovat za včerejší přednášku. Dovedete zaujmout, a donutit, aby se člověk zamyslel nad tím, že vedle mu utíkají peníze protože nevidí okolo sebe! Udělal jsem si moc poznámek, a začnu to tvrdě napravovat.To vám slibuji! Moc vás zdravím, Z.