Hezký den pane docente,
min. jednou do roka jezdím na semináře, kde jste hlavním přednášejícím. Musím ocenit vaše rétorické schopnosti, schopnost zaujmout, říci věci logicky a jasně a především.. cením si snahy argumentovat (na rozdíl od jiných přednášejících).
Nyní k mému dotazu. V posledním roce nám roste počet telat, která krvácejí po porodu (oči, tlama, nozdry, konečník) . Před rokem to bylo jedno tele do roka, poslední dva měsíce je to už 6 telat.
Sháněl jsem informace, ale oblígátně - doktor neví. Nemáte k tomu nějaké informace, nebo nevíte, kde se dá něco nalézt.
Přeji hezké léto. Jindra P.

Možná to souvisí s vakcinací proti BVD/MD (bovinní virová diarea zvaná také slizniční nemoc).

Na klinice přežvýkavců mnichovské univerzity vědci zjistili, že dosud všechna postižená zvířata (celkem 241 případů) pocházela výhradně ze zemědělských podniků, kde se provádí vakcinace proti BVD/MD. Také profesor Klaus Doll z univerzity v Giessenu potvrdil, že všechny zkoumané případy onemocnění se vyskytly u telat, jejichž matky byly očkovány proti BVD/MD.

Markantní je četnost vakcinace proti BVD vakcínou Pregsure firmy Pfizer v postižených podnicích. Kromě toho podle vyjádření Dr. Annette Friedrich z mnichovské university je tímto syndromem postihováno stále více telat v rámci jednoho podniku a vyskytuje se i ve stále více podnicích, ve kterých provádí svoji veterinární praxi. Naproti tomu veterináři s praxí v sousedících oblastech uvádějí, že se ještě s tímto onemocněním nesetkali.

Kausální vztah mezi vakcinací a klinickým obrazem se ale dosud vědcům nepodařilo spolehlivě prokázat. Experimentálně však bylo potvrzeno, že mlezivo může hrát v této souvislosti určitou roli. Konzumace kolostra vakcinovaných matek by mohla vyvolat u zdravých telat klinický obraz onemocnění. Diskutuje se o autoimunitní reakci, při které protilátky z kolostra matek ničí krvetvorné buňky vlastního těla, které se nacházejí v kostní dřeni.

Firma Pfizer na dotaz časopisu Top Agrar uvedla, že onemocnění se vyskytuje i v podnicích, ve kterých se vakcína Pregsure nepoužívá. Proto se podle jejich názoru jedná o multifaktoriální onemocnění, na jehož výskytu se může vakcinace proti BVD spolupodílet pouze jako kofaktor. V této souvislosti uvedla skutečnost, že se toto onemocnění nevyskytlo v průběhu prvních tří let po uvedení vakcíny Pregsure na trh a zahájení vakcinace proti BVD a že počet případů onemocnění je vzhledem k počtu prodaných dávek očkovací látky – 8,2 mil. kusů – velmi malý. V Německu bylo dosud zaregistrováno 300 případů, 100 v Nizozemsku, ve Skotsku a Velké Británii byl hlášen výskyt 25 případů.

Navzdory těmto argumentům považuje firma Pfizer tento problém za velmi vážný a již od počátku roku 2009 poskytuje různým univerzitám a nezávislým vědeckým institucím materiální i nemateriální prostředky na výzkum tohoto syndromu.

Praktiční veterinární lékaři však nechtějí čekat až do doby než budou odhaleny přesné příčiny onemocnění. Požadují, aby byla dotyčná vakcína stažena z trhu a vyzývají proto Institut Paula Ehrlicha (PEI), který dozoruje vedlejší účinky očkovacích látek, aby se touto situací zabýval, protože hrozí zpochybnění celé vakcinace proti BVD/MD a tím i úspěchu sanace a to jen na základě jedné očkovací látky.

PEI k tomu uvádí, že situace není tak jednoduchá. Protože není dosud známa příčina onemocnění, je nutné vzít v potaz celou řadu faktorů. Je proto obtížné v současné době situaci vyhodnotit, protože dosud je k dispozici málo hlášení o výskytu vedlejších účinků vakcinace proti BVD.

Přesto Institut tuto problematiku intenzivně sleduje. Připravuje ve spolupráci se Spolkovým úřadem ochrany spotřebitele a bezpečnost potravin (BVL) speciální dotazník pro veterinární lékaře.

Také univerzity by se chtěly intenzivně zapojit do objasňování příčiny onemocnění. Netrpělivě očekávají povolovací výměr pro společně navrhovaný výzkumný projekt. Problémem však je nejenom nedostatek finančních prostředků, ale také informací např. o přesném složení očkovací látky.

Všechny případy výskytu onemocnění je nutné ihned hlásit příslušným úřadům a také odeslat krevní vzorek (s antikoagulantem EDTA) na univerzitu v Mnichově, Giessenu nebo Berlíně nebo na Vysokou školu veterinární v Hannoveru.

Ist ein Impfstoff verantwortlich? Top Agrar, 2009, č. 11, s. R4-R5

Srdečně vás zdraví s díky za vaše ocenění mé maličkosti, Olda Doležal

Hezký den pane docente,
chtěl bych Vám poděkovat za napsání pěkného článku o stanovení dávky mleziva, který byl v Našem chovu. Naším ošetřovatelkám jsme tabulku okopírovali a zatavili do plastu (dokonce jsem jim ho i osobně vylepil v přípravně ;).
Takže snad už nebude výmluva na to, že používání kolostroměru nemá smysl. V článku píšete, že telata skoro nikdo neváží. V našem podniku se váží telata už 15 let co zde pracuji.
Chovu krav zdar! Karel Brodský

Příteli Karle, moc vám děkujeme za ocenění.Obzvláště to potěší, když se nějaký náš poznatek aplikuje v praxi. Dostali jsme ještě několik emailových ohlasů, takže můžeme mít pocit, že ten text k něčemu užitečnému byl!A k tomu vážení telat musím podotknout, že to děláte dobře! Teď jenom aby se získané údaje efektivně využívaly, např. pro predikci obtížných porodů, či při výběru býků ap. Když bych od vás mohl získat kontakt, tak bych byl velice potěšen! Moc vás zdraví a přeje úspěch ve vašem chovu, O.D.

Vážený pane docente, máme před sebou nabídku jedné pražské firmy na dodávku plachťáku pro 220krav. Chtěla bych se vás zeptat na váš názor. Byla by to dobrá volba?J sou zde nějaká rizika? Polovička vedení je pro, druhá má výhrady, a "třetí " neví. Takže boj tří poloviček. Prosím, řekněte nám svůj názor. Moc vám děkuji!

Hezký den paní Aleno! Odpověď nebude jednoznačná, protože neznám vaše podmínky. K čemu má ustájení sloužit? To je ta hlavní otázka! K ochraně zvířat a lidí před extrémními podmínkami klimatu. A tak rozhodující bude, za kolik peněz ta ochrana bude.Pokud si uděláte analýzu konstrukcí ze dřeva, oceli, betonu či kombi, a přidáte k tomu plachťáky, tak se budete dívat na jejich odpisovou hodnotu. Pokud vám dodavatel zajistí tuto hodnotu lepší, než u ostatních konstrukcí, tak ji vezměte! Pozor ale na to, s čím se můžete setkat. Ochránci přírody můžou mít námitky, že se toto nehodí do krajiny, že to bude v terénu v noci zářit jako maják a bude to rušit astronomy a ptactvo atd. Pozor na záruční dobu na tkaninu! Ze zahraničních zkušeností z prvních pokusů vím, že IČ záření strukturu krytiny narušovalo. Ale třeba to již neplatí. Vzduch je v takové stáji, která je s obrovskou měrnou kubaturou, velice příznivý, takže skleníkový efekt se neprojevuje. Takže, pro mne by byla rozhodující cena a možnost bezproblémových rozhodnutí státních orgánů. Přeji vám, aby vaše rozhodnutí bylo ve prospěch kraviček a také lidí! Jo, a nezapomenout na dosvětlování životní zóny v zimním období. A to právě dělá ten nežádoucí maják!Zdraví vás O.D.

Milý Dane, spojil jsem se s jedním superfachmanem přes posun slezu a cizí tělesa. Řekl mně své zkušenosti z vyjímáním cizích těles. Specifikoval četnost výskytu asi takto: Tupá plastová tělesa (zbytky lahví), části oděvů a plastových plachet, řemínky a různé pásky,provazy a lanka, hřeby, dráty a teprve na posledním místě a to zcela ojediněle, nože z řezacího zařízení. "Vylovil" dokonce 12kg plastů z čepce a bachoru, a to tam, kde se nedbalo na skrytí siláže a fréza to sebrala komplet. Takže, to je asi vše, co o tom vím. Obsluha míchacího vozu by preventivně měla velmi často kontrolovat stav nožů, pokud máte odůvodněné podezření na tuto příčinu. Nelze ji v žádném případě vyloučit! Zdraví vás O.D.

Děkuji za odpověď. Kontrolu stavu nožú budu provádět nyní osobně. Máte zkušenosti s aplikací magnetů do bachoru? Pomohlo by nám to? Děkuji Dan

Dane, musím vás trochu zklamat. Chovatelé to aplikují velice zřídka a jakýkoliv zánět či obtíže řeší silnými dávkami antibiotik. A že by veterinární lékaři zaváděli magnety s potěšením, to se říci nedá. I v USA to není běžná praxe. Asi to mají vše spočítané. Pokud nejde o vysloveně superplemenný materiál, tak to bude asi na hraně ekonomiky!

Dobrý den pane docente. Neznám nikoho, kdo zná tolik podniků a má tolik zkušeností jako vy. Proto se na Vás obracím s prosbičkou o radu. Před lety nás trápily dislokace slezu. Po operaci byly krávy vždy brzy v pořádku. Po rekonstrukci dojírny víme kolik která přesně nadojí a okamžitě po poklesu nádoje aplikujeme Keto GEL.
Problém byl vyřešen. Nyní se občas dislokace objeví a krávy nejsou v pořádku ani po operaci. Myslím si, že je problém od doby pořízení míchacího krmného vozu z frézou. Nože na ni se lámou a mám obavu, že končí v bachorech krav. Mají podobné problémy i jiné podniky? Vždyť krmných vozů s frézou je hodně! Zavádějí všechny ty podniky magnety do bachoru? My zatím ne. Máme začít, nebo jsou mé úvahy mylné? Moc děkuji za odpověď. Dan

Pane docente, máme stáj 70m od hnojiště a tím pádem v ní statisíce much. Stříkáme chemií, ale za chvilku jsou hlavně v dojírně a čekárně znovu. Máte nějaký fígl jak na ty potvory? Krávy jsou nervózní ale i lidem to dost vadí. Moc děkuji za zprávičku!Jarek

Zdravím vás Jarku,stručně a krátce. Asi to bez té chemie nepůjde, ale na konzultacích či auditech radím:
a) vše bílé Stěny, strop, vrata do čekárny a dojírny změnit na šmolkově modrou. Vlnovou délku tohoto světla nemají mouchy v oblibě,
b) neznám velikost dojírny, ale např. na 2x10ks dojírnu vybavit prostor horizontálními ventilátory (Mexikání).Ty "rozpohybují" vzduch v prostoru natolik, že pro mouchy se stane prostředí dojírny a čekárny nepříznivé. Takže odlétnou jinam.
c) Směrově odstřelit hnojiště min. 2km od stáje. To se ale asi nepodaří.
Takže to a) a b) by mělo trochu zabrat! Držím palce ! Zdraví vás O.D.

Myslím na podstropní horizontální ventilátory v těsně nad dostupnou výškou krav a člověka!

Jen chci přispět trochou do mlýna.Nám se velice osvědčil proti mouchám přípravek INTERFLYTOX PLUS.Na mouchy působí na jejich nervový systém,je to ředitelné vodou.Takže do postřikovače-vystříkávám pevné plochy na dojícím stání,dřevěné hrazení a kohoutkové zábrany u krmiště.Ráno je stání černé od mrtvých trapičů.Další co přilétnou umírají během chvilky.Používám ho i u telat již 5-rokem.Když bude zájem mohu přeposlat kontakt na prodejce.Není to reklama,jsem s přípravkem opravdu spokojen.Tak jen toto.

Kolego, s tím přípravkem jsou skutečně dobré zkušenost. Je vskutku výborný. Ale v té mé odpovědi jsem zdůraznil nechemické prostředky. Z nichž to poslední řešení by bylo super. Hnůj-mimo farmu!!! Zdraví vás a všechny kdo se o to toto zajímají!O.D.

Dobrý den pane docente.V posledních třech měsících bojujeme z enormním nárustem somatiky na 400tis..V posledních dvou letech se somatika pohybovala okolo 200tis. Dojíme dvakrát deně, jako podestylku používáme vyzralý separát a dvakrát týdně vápníme postýlky.Užitkovost šla letošní rok nahoru, pohybujeme se na 30l na ustájenou. Mám dotaz co si myslíte o změně dojení na 3xdenně a následném zlepšení skore somatických buněk. Děkuji

Klidný propršený víkend vám přeji, ale nepřeji vám situaci na vaší farmě. Víte, to zhoršení "somatiky" ve vašem stádě ale i jinde, může být způsobeno cca 32faktory (které mám z literatury zaznamenány). Je jich tedy více než dost na to, aby se jednoznačně mohlo říci, že toto je ten hlavní faktor, který tu zhoršenou "somatiku" způsobuje. Může to být od fáze Měsíce, přes přechod fronty, tepelný stres, až po šíleného ošetřovatele, neseřízenou dojírnu a nejčastěji po náhlém přechodu na mizerné krmivo z loňské podzimní sklizně! Poradce, který vám na základě jediné návštěvy sdělí, že je příčinou jeden či jediný faktor je buď geniální, nebo je to podvodník a vejtaha. Takto to nefunguje. Ale k věci. Ptáte se, zda přechod z 2x na 3x denní dojení by vám "somatiku " zlepšil, tak musím jednoznačně dát odpověd , že ze 400tis. na 200tis. se tímto opatřením v žádném případě nedostanete. To snížení bude na úrovni 0,0-10,0%. 3x denním dojením byste začlenili další stresor, a to kratší dobu ležení. A to je prokázáno! 3x denní dojení je JAKEŠ-TAKEŠ ekon. efektivní , když již na počátku dojí stádo více než 10,5tis. kg. Jinak jsou náklady na něj vyšší, než efekty z přínosů. Proto, bude účelné hledat jiné rezervy a to především ve výživě, ale i organizaci práce! Ale chtělo by to každopádně vidět na místě! Třeba to bude úplně jiná "prkotina"! Závěr: 3x denní dojení vám vzniklý problém nevyřeší, ale zadělali byste si na další a ještě horší!(lidé) ! Zdraví vás O.D.

Kolego , pravidelně sleduji vaše stránky, protože se vždy něco užitečného dozvím. I tentokrát, předcházející odpověď byla super. Včera jsme se s konečnou platností na vedení rozhodly, že připravenou smlouvu na výstavbu ocelohaly nepodepíšeme. Myslím, že vaše argumenty, které se sice týkaly jiného podniku jsou natolik vypovídající, že jim dáme za pravdu. Moc vás zdravíme z jižních Čech, a píšeme vám kladný bod. J.Purchart

Pane docente, hádáme se nad 5 projekty. Dva z nich jsou ze dřeva, 3z nich jsou z ocelové konstrukce. Menšina se přiklání ke dřevu, většina se vzhlédla v železu. Prosím, sdělte nám svůj názor. Já chci dřevo a potřebuji vaše argumenty, protože si pamatuji, že na školení v Klatovech jste nám povídal o výhodách a nevýhodách obou variant. Moc dík!J.B.

Milý kolego Březino, před časem jsem pro jeden podnik dal dohromady pár glos o přednostech dřevěných konstrukcí. Našel jsem to a touto formou přeposílám. Snad v tom najdete žádané argumenty a snad z toho vycítíte, které z konstrukcí dávám přednost.

Proč stáje s využitím dřevěných konstrukcí?

►dřevo je univerzální a obnovitelná surovina s obrovským ekologickým potenciálem,
►dřevěné konstrukce jsou tradičním a krajinotvorným faktorem, který neruší,
►při výstavbě převažují tzv.suché procesy, spojené s rychlostí výstavby,
►dřevo je materiál nepřekonatelně lehký, pružný a prodyšný,
►tepelný odpor je příznivější než u ostatních materiálů jako je ocel, beton,
►prokazatelně je ve dřevěných stájových konstrukcích nižší relativní a absolutní vlhkost, což je významná přednost tam, kde 100dojnic za 24hodin vyprodukuje dýcháním a pocením 1000kg vody z evaporace a pocení,
►z dlouhodobého měření se prokázalo, že sálavé teplo z této konstrukce má příznivější hodnoty pro ustájená zvířata, oproti ostatním konstrukčním materiálům (ocel, železobeton),
►rychlost výstavby je prokazatelně rychlejší v důsledku tzv. letmých montáží,
►pořizovací ceny oproti ostatním konstrukcím jsou srovnatelné či dokonce v současné době nižší oproti ostatním materiálům,
►moderní konstrukce ze dřeva jsou prokazatelně nehořlavé,
►američtí výzkumníci prokazují, že např. ocelové konstrukce vykazují charakteristiky Faradayovy klece, obdobně jako panelové obytné objekty. Medicinský výzkum prokazuje již delší období ohrožení organismů žijících v působnosti Faradayovy klece. Zjišťují u organismů nížší hodnoty červených krvinek, imunitní odezvy, horšího dělení buněk, leckde i vyššího nárůstu alergií či dokonce výskytu karcinogenních onemocnění. Stavařská lobby bohužel tyto informace všemi dostupnými prostředky potlačuje.
►Výskyt plísní a patogenních bakterií je nižší u dřevěných konstrukcí,
►V Anglii v hrabstvích KENT, Surrey, Sussex , se za posledních 7 let nepostavily jiné stáje, nežli dřevěné a to pro všechny kategorie skotu, prasat, koní a malých hospodářských zvířat , mimo drůbeže.
►V USA, ve státech Severovýchodu, převažují (70% ) dřevěné konstrukce stájí a přístřešků, které jsou levnější a ekonomicky rychle návratné.

Závěr: Dřevo je stavebním materiálem budoucnosti u něhož se projevují zlevňující dlouhodobé tendence