Pane docente, moc vám děkuji za váš článek v č. 10, Našeho chovu. Ano, uhodil jste hřebíček na hlavičku. Výchova nové spotřebitelské generace je skutečně věší mírou věcí nás, zemědělců. Myslím, že návrhy, které tam představujete jsou reálné a stojí nejen k zamyšlení, ale i k realizaci.Pokud se do toho zapojí i AG, ZS a další.
Přečetl jsem si i přílohu o Výzk. ústavu v Uhříněvsi. Vím, že jste byl s touto institucí dlouhá léta spojen. Tak si dovolím říci, že s odchodem takových jedinců, jako byli:Urban,Bouška, Doležal, Košař ,odešel i tento ústav z povědomí chovatelů, zootechniků, poradců. To co se zde předvádí, je nuda a rozladění.Svědčí to i o tom, že se tento podnik většině zootechniků jeví jako poněkud nadbytečný, naddimenzovaný, navíc bezkoncepční vůči chovatelům, bez užitečných výsledků. Bohužel nevím, na koho bych se tam měl se svými zootechnickými problémy obrátit. Nikoho bych nenašel!
Pane docente, to jenom na okraj mého čtení vašeho článku. Přál bych si více článků od vás i vašeho kolegy. Všechny mám nakopírované v deskách. Těším se na setkání s vámi na nějakých vašich excelentních přednáškách. Hlavně buďte zdráv! Průša-Vysočina

Vážený pane Průšo, moc vám děkuji za ocenění. Přiznám se, že mě došlo mnoho pozitivních ohlasů i jeden skeptický, že už je na vše pozdě. A ještě mně promiňte, že nebudu podrobně reagovat na vaše poznámky k zemědělskému výzkumu. Chci jen podotknout,, že jsou v Uhř. osobnosti- vědci , (Prof. Petr, Dr.Fulka), ale ti jsou trošku jinde. Mezi špičku řadím i prof.Přibyla, ale ten je vynikající teoretik. Stále chybí syntetici, schopni komunikovat s chovatelskou praxí. Naštěstí je zde pár lidí, kteří si tuto situaci uvědomují. Jo, a až se setkáme, popovídáme více. V příštím roce bude organizován velký seriál specializovaných přednášek Institutu ZS ČR. Moc vás zdraví, Olda Doležal

Hezký den pane docente,
přečetl jsem si váš a kolegy Staňka článek o způsobech napájení telat. Měl jsem tu ale veterinární kontrolu s tím, že VIB nesmí být 2 metry od sebe, ale musím je okamžitě dát k sobě, aby telata měla hmatový kontakt. Tak a teď mě řekněte co mám dělat. Musel jsem vše ihned udělat, jinak by byl zápis a pokuta. Arguemntace průjmovými chorobami neobstála. Zdraví Váš kolega.
PS: veterinář měřil i rozměry výběhu a boudy, jen nevím s čím to porovnával, jsou to typizované boudy od jedné nejmenované společnosti.
Ať žijí kontroly ;) Váš kolega

Milý kolego, jak se říká- nejhorší ze všech havárií je srážka s blbcem!!! Tak jste zažil další havárii způsobenou eurokreténismem, povýšeným některými našimi veterináři -ouřady na zákon. Jak je to možné, že v sousedním Německu o tom vůbec nevědí? Jak je to možné, že v Maďárii se jede stále to osvědčené. Máme šanci se dostat v konkureceschopnosti ŽV dál při takovém přístupu některých veterinářů- ouřadu dodržujících zcela nesmyslné předpisy, vyhlášky, zákony ouřadů z Bruselu, kteří viděli telata a krávy z expresrychlíku? Zrovna dnes jsem v Domašově promítal obrázek po francouzsku se "líbajících" telat ustájených v boudách, umístěných nadoraz. A co z nich vzešlo? Cucající se jalovice. Vždyť úlohou VIB je m.j. i odvyknutí vzájemného vysávání. O kapénkové infekci ani nemluvím. Proč tedy vlastně chovat telata ve VIB? Asi proto, aby pár ouřadů je mohlo přeměřovat, zda nechybí jeden centimetr čtvereční plochy? Bože můj, kam jsme se to dostali? Naštěstí existují veterinární lékaři, kteří umí!! Zřejmě nikoliv u vás! To je škoda pro telata, ale i pro vás. Chráníme každé tele, protože jeho hodnota je mnohatisícová. A přijde blbec, který to nepovažuje za důležité!
Ve zmíněném článku jsme napsali to, co je nejlepší praktika, rutina! Za tím si stojíme. Výzkumničina přece nemůže kejvat na každou ouřednickou blbost. Co říci závěrem? Pokud tento stav bude pokračovat i v jiných aspektech, můžeme se těšit na zkolabování Evropy, protože rozumný svět nás převálcuje. Není totiž ani jeden relevantní výzkum toho, že telata odchovávaná s hmatovým kontaktem jsou na tom lépe. Ale je mnoho důkazů o tom, že telata s vizuálním kontaktem, ale bez hmatového (fyzického) kontaktu jsou na tom hůře!
Přeji vám rozumného veterináře!Toť vše co můžu přát! Zdraví vás,O.D.

Dobrý den pane docente,
jmenuji se Dagmar Dubová a studuji Jihočeskou univerzitu Zemědělskou fakultu. Nyní budu zpracovávat bakalářskou práci na téma: Vliv různých systémů ustájení na chování dojnic. Doma máme dva dojící roboty Lely Astronaut. Myslela jsem, že bych potřebné informace nalezla i ve Vaši knize, proto jsem si ji chtěla koupit. Když jsem se dozvěděla, že na trhu již není půjčím si ji v knihovně. Byla bych moc ráda kdyby jste si našel chviličku čas a napsal mi ještě o nějaké jiné literatuře, ze které bych mohla ještě čerpat.
Mnohokrát děkuji za odpověď Dagmar Dubová, Věřechov 2

Milá Dagmaro, přiznám se vám, že o dojicí roboty jsem před časem ztratil svůj odborný zájem. Víte, nalepilo se na tuto problematiku mnoho "takéodborníků", kteří se domnívali, že se povezou na módní vlně,až do přístavu obecné slávy. Sám jsem navštívil asi 15 farem s robotizovaným dojení v zahraničí, cca 10farem tuzemských. Neříkám přesto: tak ani tak a že na moje slova dojde. Pro mne je rozhodující ukazatel :cena x výkon. Pro malé farmy do 50 resp., max.100dojených krav relativně ANO, pro větší koncentrace spíše nikoliv a to především na základě zkušeností východoněmeckých chovatelů. V současné době nastává ve výzkumu využití dojicích robotů jakýsi útlum. Proč? Zřejmě proto, že se mléko v žádném případě nezískává levněji. Mnoho východoněmeckých chovatelů (velké farmy) již od robotů přešlo zpět k dojírnám. Proč? Protože dojírny zajistí 100% podojení všech laktujících dojnic. To jak mně velice upřímně sdělili, tak se to dařilo u robotizovaného dojení přinejlepším z 85%. Něco jsem k tomu napsal v knížce:Mléko dojení dojírny z r. 2000, Agrospoj Praha. Ta je také k dispozici pouze v knihovnách.
Pošlu vám na emailovou adresu soubor literárních pramenů o dojení, dojírnách, mléku i robotech. Třeba si v něm něco vyberete. A pokud budete mít cestu do Uhříněvsi, můžeme si podebatit o event. metodice etologického sledováni.To by mohlo být zajímavé, ale chce to hodně času. Jako všechno co má vypadat k světu. Zdraví vás O.D.

Dobrý den, jsem moc ráda,že jsem našla tyto skvělé stránky. Chtěla bych se zeptat, pane docente, kolik mléka za den by mělo dostat telátko, které má 5 - 21 dní. Na internetu jsem našla rozmezí 6-10 litrů za den. Krmíme mlékem 3 x denně a některá telátka mají velký průjem a některá mají na jedné straně vybouleninu skoro jako půl kopačáku. Pořád mám pocit, že jsou přepitá. Ještě bych se chtěla zeptat, jestli by neměla být různá koncentrace mléka, a to podle stáří telátek. U telátek pracuji chvíli, ale chtěla bych sehnat aspoň trochu informací azlepšit jejich životní podmínky. Mockrát předem děkuji za odpověď a přeji všem tady okolo hodně zdazu při chovu. Vojtěška

Milá paní Vojtěško, odpusťte byl jsem pár dní mimo IT. Ale teď ke krmení telátek. Dle mého názoru, telátka překrmujete mlékem. Zásada, kterou prosazuje je: 10%hmotnosti telata je dostatečné množství mléka i mleziva. Postupně dávku zvyšovat, neředit. 3x denní krmení v letním období není nutné. V mrazových obdobích je to velice účelné. Vhodné je i zvyšování dávky "na chlad" o 10-20%. Od 5ne věku podávat první hrstičku starteru! Nabrat dio dlaně a vkládat do tlamičky. Tak si snáze na starter navyknou. Když mají mnoho mléka, nepociťují hlad a proto starter nepřijímají. Ten je nezbytný pro rozvoj bachoru. Úspěšný odchov není myslitelný bez podávání vody.Čisté, v zimě předehřáté. Voda je médiem pro rozvoj bachorové mikroflóry. Podává se 20-30min po napojení mléčným nápojem! Voda patří do čistého, vymytého vědra. Nenapájet "bílou vodou", se zbytky mléka. To způsobuje zdravotní problémy.Výběh u VIB musí být nenastýlaný, ale čistý. Bacha, na nadměrný výskyt much. Navíc v mléku. Seno- neexistuje! Až po 60dnu. Paní Vojtěško, pokud mně pošlete email. adresu, pošlu vám naskenované publikace o tomto problému. Velký ohlas měl článek v Krmivářství č.3/2011. Je toho moc.I drobné prkotinky jsou pro odchov velice důležité. Takže, přeji vám hodně úspěchů a vážím si vás, že máte opravdový zájem!Moc vás zdraví O.D. A Ozvěte se mejlem!

Dobrý den pane docente,
jen se Vás chci zeptat,rozhodujeme se čím nejlépe přistýlat matrace v boxech u dojnic kvůli otlakům a čistotě.Již delší dobu s úspěchem používáme vápenec k alkalizaci loží,ale ještě bychom chtěli povrch matrace "změkčit".Po zkoušce s krátce řezanou slámou,která ovšem hned z boxů zmizela a ucpávala kejdové čerpadlo,nás napadlo buď piliny nebo hobliny,které jsem dost často viděl ve stájích v Holandsku.U pilin se bojím prašnosti a u hoblin nevím maximální velikost ?Také jsem zkoušel separát,ale jelikož separátor nemáme je to dost problematické z jeho "výrobou".Moc děkuji za odpověď.

Milý Jardo, většina mých známých kolegů, využívajících matrace používá buď separát s vápencem, a nebo piliny z měkkého dřeva s vápencem. Hobliny jsem viděl u jednoho chovatele, který si stěžoval, že na matraci nevydrží ani půl dne. Chyba bude možná i v měkkosti matrací. Nemáte spíše tvrdé pryžové rohože? Svého času jsem doporučoval na určení vhodnosti matrací : test bolavého kolena. To je tak, když klesnete z mírného podřepu oběma koleny na matraci a bolestí zařvete, tak je matrace na nic. Teď se uvádí na trh i slamnatá mouka. Je to pěkné, ale také pěkně drahé. Takže při přepočtu -cena:výkon, to asi moc vyhovovat všem chovatelům nebude. Závěr: piliny z měkkých dřevin + vápenec o zrnění 009, v dávce 0,3-0,5 lt na zadní část boxu a den je ideální varianta. Přeji vám hodně úspěchů!Zdraví vás O.D.

Dobrý den, prosím o radu. Jsem podnik hospodařící ekologicky a máme velký problém se sháněním startéru pro telata. Pokud se vůbec v biu dělá, tak to jsou většinou drcené granule. Přemýšlíme o vlastní výrobě nebo alespoň o zlepšování dodávaných startérů. Měl byste pro nás nějakou radu na skladbu jednoduchého a účinného statéru. Vím, že kdysi v Uhříněvsi jste si míchali vlastní. Děkuji za rady

Dobrý den,
také hospodaříme ekologicky a velice se nám osvědčil startér od firmy Drcman, samozřejmě má certifikát.

Moc děkuji za doplnění.O.D.

Vážená paní Křížová, omlouvám se, že odpověď nebyla bezprostřední. Ale k věci. V biochovech by se správně neměl používat starter. Takový je snad i nějaký předpis. Pár složení starterů jsme uvedli v článku v Krmivářství . V dvouměsíčníku Krmivářství, v.č.3/2011, na str. 9-12, je článek autorů: Doležal,O.,Staněk,S.: Starterová výživa - víme jak, kdy a proč?. Ve dvanácti otázkách a odpovědích se stručně zdůvodňují zásady této progresivní metody odchovu telat dojených plemen. Jsou zde uvedeny osvědčené receptury starterů, ale i základní chyby, kterých se chovatelé často při zkrmování starterů dopouštějí. Takže, pokud se k tomu výtisku nedostanete, tak vám jej pošlu emailem a to jen tehdy, pokud mně pošlete emailovou adresu. Na tento článek přišlo dost pozitivních ohlasů, což nás jako autory potěšilo!Držim vám palce, O.D.

Dobrý den pane docente,
chtěla jsem se zeptat, kde by se dala koupit Vaše kniha Technologie a technika chovu skotu. Děkuji za odpověď

Ahojky Dagmaro, musím vás zklamat. Ta kniha vyšla již v r.1996. (Bože jak to letí) Na trhu není a já mám jenom jednu. Můžu ji půjčit! Ale existuje množství textů, kde najdete co potřebujete. S kolegy připravujeme knihu: Praktický chov dojeného skotu, která by měla vyjít v příštím roce. Kdyžtak napište, co přesně sháníte, nebo zda tuto knížku potřebujete jendo sbírky kuriozit?! Ale pro vás jsem stále na drátě! Zdraví vás O.D.

Vážený, stále máme mnoho nedožerků na krmném stole. Co s tím dělat? Krmení je na první pohled docela dobré! Předem děkuji za váš názor!Václav

Příteli Václave, to by chtělo to vidět. Těch faktorů způsobujících velké množství nedožerků jsou možná desítky. Ale často zaznamenáváme při auditech:
•špatná architektura krmného stolu (nízké dno,
•vysoká požlabnice,
•nízká kohoutková žlabová zábrana,
•kluzká podlaha na krmišti.
Dále to mohou být příčiny způsobené nedostatečnou četností přihrnování, nedostatečnou homogenizací a tím i separací krmiva, tepelným stresem, nedostatkem vody,časově limitovaným krmením, nedostatkem odpočinku,a především kvalitou krmiva. Tam je nejčastěji "zakopaný pes". Pravidelný odkliz nedožerků je podmínkou. Možno zkusit i 3x denní zakrmování, a přihrnování >6x denně.
Znovu opakuji, že by to chtělo se na věc podívat zblízka!Takže, někdy až pojedu okolo a budu znát vaši adresu, tak se zastavím!
Zdraví vás O.D.

Hezký den pane docente,
rád bych se zeptal na způsoby osvětlení stájí dojnic. Jaké režimy a jaké zdroje osvětlení (zářivky, sodíkové výbojky? Výhody a nevýhody? Jaké osvětlení u jalovic a býků v žíru?Moc děkuji za odpověď. Jirka Engr

Kolego, Jiří, pošlete mně emailovou adresu a pošlu vám přes Úschovnu několik materiálů o osvětlení stájí. Když byste listoval v dřívějších odpovědích této poradny, najdete tam k tomuto tématu také pár řádků! Zdraví vás O.D.